Písek zastavil ZEVO, co bude dál. Politici před volbami raději mlčí.

Kontext projektu ZEVO Písek

ZEVO Písek (Zařízení pro energetické využití odpadu) byl společný projekt měst Písek a Strakonice, navržený jako spalovna komunálního a podobného odpadu s kapacitou 50 000 t/rok, umístěná vedle Teplárny Písek. Měla nahradit dosluhující uhelný kotel a zároveň zajistit likvidaci energeticky využitelného odpadu po roce 2029, kdy bude jeho skládkování zakázáno.

Projekt počítal s investičními náklady kolem 2,1 mld Kč a dotací z Modernizačního fondu ve výši 1,3 mld Kč (asi 61% nákladů), zbývající část měla být kryta bankovním úvěrem. Lokalita v areálu teplárny byla zvolena kvůli napojení na stávající infrastrukturu, omezení nových dopravních tras a relativní blízkosti ke stávající skládce Smrkovice, přičemž EIA podmínila, že dopravní trasy mají obcházet samotné Smrkovice.

Jak projekt vznikal a kdo ho prosazoval

Impuls vzešel ze společnosti ODPADY PÍSEK s.r.o., vlastněné Pískem a Strakonicemi, která pro dlouhodobou spolupráci v odpadovém hospodářství navrhla společné ZEVO. V roce 2021 proběhla studie proveditelnosti, v roce 2022 byla podána a schválena žádost o dotaci z Modernizačního fondu HEAT, což projekt posunulo do kategorie „strategických“ investic s evropskou podporou.

Zastupitelstva Písku i Strakonic schválila memoranda o společném postupu, zakladatelské listiny ZEVO Písek s.r.o. a opakovaně zápůjčky na přípravu dokumentace, čímž dala projektu politické krytí napříč koalicí. Starosta Písku Michal Čapek (ANO) vystupoval jako hlavní politický zastánce, v médiích zdůrazňoval, že ZEVO je jediné městské zařízení schopné generovat zisk a současně snížit závislost na zemním plynu.

EIA, pracovní skupina a snaha o „průhlednost“

Projekt od roku 2022 procházel procesem EIA na MŽP, dokumentace byla dvakrát přepracována a doplňována, zejména o biologické hodnocení lokality, vodní hospodářství a dopravní napojení. V červnu 2024 proběhlo veřejné projednání EIA, kterého se účastnili obyvatelé i zástupci Arniky; ti kritizovali především nedostatečný plán dlouhodobého monitoringu toxických emisí a vysoký souhrnný výkon čtyř spaloven plánovaných v Jihočeském kraji.

Společnost ZEVO Písek zřídila pracovní skupinu složenou ze zástupců všech politických klubů a osadního výboru Smrkovice, aby měli přímý přístup k informacím a mohli vznášet připomínky. Přesto se nedůvěra části veřejnosti nezlomila; kritici vnímali pracovní skupinu spíše jako pozdní reakci než proaktivní participaci od začátku.

Proč se proti ZEVO postavilo veřejné mínění

Hlavní obavy a narativ odpůrců

Občané a iniciativy poukazovali zejména na:

• znečištění ovzduší, možné dopady na zdraví, navýšení dopravy, prašnost a hluk v okolí teplárny a Smrkovic.
• nejasnou ekonomickou stránku – riziko nedostatku spalitelného odpadu, závislosti na dovozu odpadu z jiných regionů a dlouhodobé fixace ceny za odpad a teplo.
• nedostatečný monitoring toxických látek (dioxiny, rtuť), kdy EIA pracovala s krátkodobými měřeními, nikoliv kontinuálními, což Arnika označila za „cestu nejmenšího odporu“.
• systémovou kritiku spaloven jako technologie, která motivuje k zachování vysoké produkce směsného odpadu a brzdí prevenci a recyklaci, v rozporu s hierarchií nakládání s odpady.

Smrkovice byly vnímány jako již zatížená lokalita (skládka, teplárna), takže plánované ZEVO působilo jako další kumulace zátěže v jedné čtvrti, s potenciálním dopadem na kvalitu života i ceny nemovitostí. Kromě toho část obyvatel nedůvěřovala tomu, že město bude dlouhodobě držet „férové“ ceny za bránu zařízení a teplo, zejména po vypršení dotační udržitelnosti.

Role Arniky a otevřených dopisů

Arnika vedla kampaň „Nespaluj, recykluj“ a dlouhodobě upozorňovala na to, že v kraji mají vzniknout čtyři ZEVO, jejichž kapacita přesahuje produkci směsného komunálního odpadu; z toho vyvozovala, že spalovny budou nutně dovážet odpad z jiných regionů. V otevřeném dopise ministrovi životního prostředí Arnika a místní občané kritizovali nedostatky dokumentace, nedostatečný monitoring emisí a celkovou neslučitelnost projektu s cíli ochrany životního prostředí a veřejného zdraví.

Argumenty zastánců ZEVO

Zastánci – radnice, ZEVO Písek, část politických stran a někteří odborníci – akcentovali:

• nutnost nahradit uhelný kotel teplárny a snížit závislost na zemním plynu, zejména v době volatilních cen.
• skutečnost, že skládkování energeticky využitelného odpadu po roce 2029 skončí a alternativa v podobě překladišť a svozu do vzdálených ZEVO (např. Vráto) bude výrazně dražší.
• výhodu vysoké dotace: 1,3 mld Kč z Modernizačního fondu byla vázána na tento konkrétní projekt a žadatele, takže ji nebylo možné automaticky převést na jiný projekt bez nového schválení – odmítnutí spalovny tak znamená ztrátu této konkrétní podpory, nikoli nutně nemožnost získat dotaci na alternativní řešení.
• ekonomické modely ukazující, že využití vlastního ZEVO je pro Písek a Strakonice levnější než skládkování či využití jiných ZEVO, zejména po započtení dopravy.

Zastánci tvrdili, že bez ZEVO bude muset Písek kupovat teplo z plynových zdrojů, investovat stovky milionů do kogeneračních jednotek nebo jiných náhrad, a zároveň platit tržní ceny za využití cizích spaloven, což může znamenat vyšší účty pro obyvatele.

Cesta k referendu

Občanská iniciativa shromáždila 2 824 podpisů pod petici za vyhlášení místního referenda; úřad po kontrole uznal 2 454 podpisů, čímž byla překročena zákonná hranice 2 245 (10% obyvatel). Zastupitelstvo Písku 14. 8. 2025 jednomyslně referendum vyhlásilo, ačkoliv vedení města se předtím snažilo referendu zabránit; pokud by tak neučinilo, musel by je vyhlásit soud.

Referendum bylo spojeno s parlamentními volbami 3.–4. října 2025, což zvýšilo účast a efektivitu organizace. Otázka byla formulována: „Souhlasíte, aby město Písek učinilo všechny potřebné kroky, aby na jeho správním území nevzniklo zařízení pro spalování komunálního odpadu – projekt ZEVO?“; voliči proti spalovně měli hlasovat „ANO“, zastánci „NE“.

Referendum: výsledky a mandát

Referenda se zúčastnilo 12 476 z 22 530 evidovaných voličů (účast 55,38%), což výrazně převýšilo minimální požadavek 35% pro platnost. Z 12 170 platných hlasů odpovědělo 7 162 „ANO“ (proti ZEVO, 57,41% účastníků) a 4 948 „NE“ (pro ZEVO, 39,66%). Hlasů „ANO“ bylo 31,79% z celkového počtu oprávněných voličů, takže byl splněn i práh 25% pro závaznost.

Výsledek je pro město závazný: Písek musí učinit všechny kroky k tomu, aby na jeho území zařízení pro spalování komunálního odpadu nevzniklo, nesmí pokračovat v přípravách a musí ukončit probíhající výběrové řízení na zhotovitele. Starosta Čapek potvrdil, že město bude hledat jiný systém odpadového i tepelného hospodářství a bude muset oslovit jiná ZEVO s volnou kapacitou.

Dozvuky: finance, dotace, teplo a odpad

Opuštění projektu podle energetických médií bude stát Písek stovky milionů korun – město musí odepsat cca 10 mil Kč již investovaných do přípravy, ale hlavní náklady přijdou v podobě náhradních investic do jiných teplárenských technologií a řešení odpadů. Kapitálové náklady na kogenerační jednotky se odhadují na 400–700 mil Kč, klasický kotel sice stojí desítky milionů, ale má výrazně vyšší provozní náklady.

Zastupitelstvo po referendu řešilo prodloužení splatnosti zápůjčky 18 mil Kč společnosti ZEVO Písek, která po zastavení prací nemá příjmy na její splacení; zároveň se diskutovalo, zda a jak lze již schválenou dotaci využít pro jiný projekt. Odborní komentátoři z Českého rozhlasu a dalších médií upozorňují, že odmítnutí spalovny povede k dražšímu teplu a složitějšímu nakládání s odpadem, protože odpad se bude muset vozit jinam.

Za přípravu projektu a za rozhodnutí, která k referendu vedla, nesl odpovědnost širší okruh institucí – zastupitelstva Písku a Strakonic, rada města, městské společnosti ZEVO Písek s.r.o. a ODPADY PÍSEK s.r.o. i partnerské město Strakonice – nikoli jednotlivé osoby bez ohledu na jejich konkrétní roli a hlasování. Referendum samo bylo zákonným a závazným rozhodnutím občanů; odpovědnost za jeho případné finanční důsledky (ztrátu dotace, náklady na přípravu) proto nelze přenášet na voliče. Politická odpovědnost se týká spíš toho, zda město mělo veřejnou přijatelnost projektu a jeho financování otestovat dříve, než vynaložilo prostředky na přípravu a přijalo dotační závazky, a zda má po odmítnutí připravenou alternativu.

Odborné zhodnocení rozumnosti rozhodnutí

Energetika a odpadové hospodářství

Z čistě technicko‑systémového pohledu ZEVO Písek nabízelo robustní řešení dvou „tvrdých“ constraintů: náhrady uhelného kotle teplárny a zákazu skládkování energeticky využitelného odpadu po roce 2029. Projekt měl schválenou EIA, dotační podporu, smluvně zajišťovanou kapacitu odpadu v regionu a byl bankami hodnocen jako financovatelný.

Odmítnutí ZEVO tedy objektivně zvyšuje krátko‑ až střednědobé riziko pro energetickou bezpečnost města i náklady na odpadové hospodářství: Písek bude muset teplo vyrábět z jiných, pravděpodobně dražších zdrojů a odpad vozit do cizích ZEVO za tržních podmínek. Zároveň však kritika přezkapacitních spaloven v kraji a nedostatečného monitoringu toxických emisí není technicky bezpředmětná – jde o reálné systémové problémy.

Ekonomika a dotace

Ekonomicky se ZEVO jeví jako výhodné, pokud dotace skutečně pokryje většinu investice a provozní náklady zůstanou v souladu s finanční analýzou v žádosti; modely ukazují konkurenceschopnost vůči alternativám. Opuštění projektu znamená ztrátu dotace a nutnost financovat alternativní řešení bez této podpory, v řádu stovek milionů Kč.

Rozhodnutí občanů tak lze v ekonomickém smyslu chápat jako „pojistku“ proti velkému infrastrukturnímu závazku, ale zároveň jako volbu dražší cesty: krátkodobě se pravděpodobně projeví vyšší účty za teplo a komplikovanější odpadové hospodářství.

Demokratická legitimita a společenské preference

Z pohledu lokální demokracie bylo rozhodnutí jednoznačně legitimní – vysoká účast, jasná převaha hlasů „ANO“ a splnění podmínek závaznosti svědčí o tom, že nejde o úzkou menšinu, ale o relevantní většinovou preferenci. Referendum posílilo roli občanů v rozhodování o velkých projektech a ukázalo, že ani dotačně „rozjetý“ projekt není imunní vůči veřejnému nesouhlasu.

Zároveň se ukazuje, že komplexní technické projekty jsou v referendech hodnoceny primárně prizmatem environmentálních a lokálních obav, zatímco dlouhodobé ekonomické a systémové implikace jsou méně uchopitelné – to je strukturální vlastnost tohoto typu rozhodování, nikoli chyba konkrétního hlasování.

Celkové odborné hodnocení

Celkově lze říci, že rozhodnutí občanů odmítnout ZEVO je „rozumné“ z hlediska ochrany životního prostředí, lokální zátěže Smrkovic a nedůvěry vůči přezkapacitním spalovnám, zároveň však technicky i ekonomicky znamená, že Písek si zvolil náročnější cestu k zajištění tepla a odpadového hospodářství. Pokud město dokáže včas připravit nízkoemisní náhradu teplárenských zdrojů a posunout odpadovou politiku směrem k vyšší recyklaci, může být dlouhodobě tato cesta kompatibilní s udržitelnými cíli; v krátkodobém horizontu však přináší vyšší náklady a nejistotu.

Podrobný časový průběh, přehled aktérů a detailní srovnání argumentů najdeš v přiloženém markdown reportu, který můžeš dále použít jako podklad do analýz, prezentací nebo lokálních strategií.

Citace:
Souhrn projektu ZEVO Písek pro potřeby informovanosti … https://zevo.zevopisek.cz/wp-content/uploads/simple-file-list/ZEVO-PISEK_Material-pro-obcany-mesta-Pisek.pdf
V Písku se bude spolu s volbami konat referendum o stavbě spalovny https://ekonomickydenik.cz/v-pisku-se-bude-konat-referendum-o-stavbe-spalovny/
Písek odmítl spalovnu odpadu | Komunální ekologie https://www.komunalniekologie.cz/info/pisek-odmitl-spalovnu-odpadu
ZÁVAZNÝ VERDIKT OBČANŮ: Písek řekl NE spalovně … https://www.piseckysvet.cz/veci-verejne/zavazny-verdikt-obcanu-pisek-rekl-ne-spalovne-zevo
V Písku v referendu odmítli spalovnu odpadu. Už byla schválená více než miliardová dotace – Novinky https://www.novinky.cz/clanek/domaci-zpravy-jihocesky-kraj-v-pisku-v-referendu-odmitli-spalovnu-odpadu-uz-byla-schvalena-vice-nez-miliardova-dotace-40542278
Lidé na jihu Čech rozhodovali i v referendech – Budějcká Drbna https://budejcka.drbna.cz/z-kraje/46598-lide-na-jihu-cech-rozhodovali-i-v-referendech.html
ZEVO Písek před referendem: Budoucnost energetiky, nebo riziko … https://www.piseckysvet.cz/veci-verejne/zevo-pisek-pred-referendem-budoucnost-energetiky-nebo-riziko-pro-mesto-prinasime-prehled-argumentu-pro-a-proti
Písečtí občané apelují na ministra životního prostředí a jihočeského hejtmana kvůli plánované spalovně https://arnika.org/o-nas/tiskove-zpravy/pisecti-obcane-apeluji-na-ministra-zivotniho-prostredi-a-jihoceskeho-hejtmana-kvuli-planovane-spalovne
Proběhlo veřejné projednání ke spalovně v Písku, jedné ze čtyř v Jihočeském kraji https://arnika.org/novinky/probehlo-verejne-projednani-ke-spalovne-v-pisku
Sliby versus realita: ZEVO nebude, ale dusno je kolem něj pořád | Jižní Čechy Teď! https://www.jcted.cz/sliby-versus-realita-zevo-nebude-ale-dusno-je-kolem-nej-porad/
Dražší teplo i odpad? Odmítnutí spalovny v Písku pocítí … https://budejovice.rozhlas.cz/drazsi-teplo-i-odpad-odmitnuti-spalovny-v-pisku-pociti-predevsim-obyvatele-mysli-9569301
Opuštění projektu na výstavbu spalovny bude stát Písek stovky … https://oenergetice.cz/teplo/opusteni-projektu-na-vystavbu-spalovny-bude-stat-pisek-stovky-milionu-korun
Obyvatelé Písku v referendu odmítli výstavbu spalovny odpadu https://www.enviweb.cz/131760
Zastánci a odpůrci spalovny ZEVO se znovu setkali, tentokrát ve Sladovně https://www.jcted.cz/86223-zastanci-a-odpurci-spalovny-zevo-se-znovu-setkali-tentokrat-ve-sladovne/
Starosta Písku Michal Čapek promluvil v rozhovoru o … https://www.jcted.cz/starosta-pisku-michal-capek-promluvil-v-rozhovoru-o-bazenu-zevo-i-parkovani/
Někteří písečtí obyvatelé odmítají plánovanou stavbu … https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/nekteri-pisecti-obyvatele-odmitaji-planovanou-stavbu-spalovny-odpadu
JIŽNÍ ČECHY: ZEVO Písek zřizuje pracovní skupinu pro větší průhlednost projektuZa krásnější Vimperk | Za krásnější Vimperk https://zakrasnejsivimperk.cz/?p=337374
Pojďme v referendu zastavit stavbu spalovny odpadů ZEVO http://www.piseckysvet.cz/veci-verejne/pojdme-v-referendu-zastavit-stavbu-spalovny-odpadu-zevo
Spalovna Písek https://arnika.org/tag/Spalovna%20P%C3%ADsek
Místní referendum radnici nepotěšilo. Obyvatelé zařízli … https://ekonomickydenik.cz/obyvatele-pisku-zarizli-spalovnu-odpadu/
Jihočeský kraj rozhodoval o elektrárnách či spalování odpadu https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/jihocesky-kraj-rozhodoval-o-vystavbe-elektraren-ci-spalovani-odpadu-obce_2510051028_mkv
Písek řekl spalovně ne. Stát teď chce, aby to jinde už říct nešlo https://medium.seznam.cz/clanek/arnika-pisek-rekl-spalovne-ne-stat-ted-chce-aby-to-jinde-uz-rict-neslo-298339
zevo písek https://zevo.zevopisek.cz/
Složení nového píseckého zastupitelstva https://www.piseckysvet.cz/veci-verejne/slozeni-noveho-piseckeho-zastupitelstva
Zastánci a odpůrci spalovny ZEVO se znovu setkali, tentokrát ve Sladovně | Jižní Čechy Teď! https://www.jcted.cz/zastanci-a-odpurci-spalovny-zevo-se-znovu-setkali-tentokrat-ve-sladovne/
Lidé na jihu Čech rozhodovali i v referendech – Budějcká Drbna https://budejcka.drbna.cz/volby/46598-lide-v-misovicich-na-pisecku-v-referendu-schvalili-vystavbu-vetrniku.html
Plánovaná spalovna odpadů v Písku https://arnika.org/odpady/nase-temata/spalovani-odpadu/spalovny-v-ceske-republice/spalovna-pisek.

Podobné projekty v ČR a v zahraničí

V Česku i okolní Evropě probíhá u nových ZEVO/spaloven velmi podobný příběh jako v Písku: technicky a ekonomicky silné projekty narážejí na odpor kvůli kapacitám, dovozu odpadu a obavám z emisí toxických látek, ale jen výjimečně jsou úplně zastaveny referendem jako v Písku. Velká část zdravotních obav (prudký nárůst rakoviny či výrazné zhoršení zdraví široké populace) se u moderních, dobře provozovaných zařízení podle současných epidemiologických studií spíše nepotvrdila, zatímco obavy z přezkapacit, dovozu odpadu, ekonomické závislosti a lokální kontaminace (např. dioxiny v potravinách) mají v řadě případů oporu v datech.

Trend nových ZEVO v ČR

V posledních letech prošly řízením EIA a získaly kladné stanovisko jen některé projekty ZEVO – například ZEVO Vráto (České Budějovice), ZEVO Mělník a ZEVO Vsetín, přičemž další projekty (Hradec Králové, Planá, Český Krumlov) se v EIA opakovaně vrací k přepracování kvůli připomínkám obcí a spolků. V Jihočeském kraji se souběžně projednávají minimálně čtyři ZEVO (České Budějovice – Vráto, Písek, Planá nad Lužnicí, Český Krumlov), což aktivisté označují za riziko „pře‑spalovnění“ regionu.

Zatímco Písek projekt zastavil závazným referendem, ZEVO Vráto má kladné stanovisko EIA, integrované povolení a stavební povolení, které jsou sice napadány žalobami a odvoláními, ale projekt pokračuje. To ukazuje, že Písek je spíše výjimkou – u jiných spaloven odpor vede k zpřísnění podmínek nebo soudním sporům, nikoli automaticky k zastavení projektu.

Příklad 1: ZEVO Vráto (České Budějovice)

ZEVO Vráto má plánovanou kapacitu 160 000 t/rok, tedy více než trojnásobek kapacity plánované pro Písek, a má sloužit jako centrální spalovna pro velkou část Jihočeského kraje. Arnika, Hnutí Duha a další spolky kritizují projekt jako naddimenzovaný, s kapacitou odporující energetické koncepci kraje, s významným objemem strusky a popílku (cca 48 000 t/rok) a s nedostatečným hodnocením dopadů na zdraví a toxické látky.

Ministerstvo životního prostředí přesto vydalo kladné stanovisko EIA a konstatovalo, že předpokládané negativní dopady jsou v „přijatelných mezích“ pro zdraví i životní prostředí, přičemž odhadované emise označilo posuzovatel za „obrovsky nízké“ ve srovnání s limity. Kritici reagují tím, že emisní limity neřeší kumulaci perzistentních organických polutantů (dioxiny, POPs) a že monitoring těchto látek v EIA je nedostatečný, stejně jako vyhodnocení dopadů dopravy.

Příklad 2: Chotíkov u Plzně

Spalovna v Chotíkově je často uváděna jako příklad zařízení, které sice splňuje emisní limity, ale v regionálním součtu patří mezi nejvýznamnější bodové zdroje některých škodlivin. Arnika v připomínkách k EIA uvádí, že zařízení má být druhým největším zdrojem fluorovodíku, třetím největším zdrojem chlorovodíku a oxidů dusíku a čtvrtým největším zdrojem rtuti v regionu, i když formálně plní legislativní limity.

To ukazuje, že obava z relativní zátěže lokality (tj. že spalovna se stane jedním z hlavních průmyslových zdrojů emisí v okolí) je realistická i u zařízení splňujících normy – jde o „rozložení“ emisního mixu, nikoli o čistě binární hodnotu splňuje/nesplňuje.

Příklad 3: Domoradice (CARTHAMUS, Jihočeský kraj)

Projekt rozšíření technologie Energobloku Domoradice o spalování TAP (tuhých alternativních paliv) Jihočeští Zelení označují za „zbytečnou spalovnu“, která nezlepší nakládání s komunálním odpadem města a okolí a zhorší životní prostředí. Argumentují, že zařízení řeší spíše energetický problém investora než systém komunálního odpadu a přidává další emisní a dopravní zátěž bez koncepčního zasazení do krajského odpadového plánu.

Tato kauza je analogická obavám v Písku: projekt vnímaný jako technologicky možný, ale systémově „navíc“ – bez jasného přínosu k hierarchii odpadového hospodářství a s potenciálem zvyšovat lokální emisní zátěž.

Evropské zkušenosti: zdravotní dopady moderních spaloven

WHO Europe v roce 2023 shrnula systematické review o zdravotních dopadech moderních (tzv. třetí generace) spaloven po roce 2000 a konstatuje, že žádná ze čtyř velkých systematických studií nenašla statisticky významné zvýšení rizik rakovin či jiných zdravotních dopadů u obyvatel v okolí těchto zařízení. Starší zařízení (1. generace do cca 1989) vykazovala v některých studiích mírně zvýšené riziko určitých typů rakovin (non‑Hodgkinův lymfom, měkkotkáňové sarkomy), ale u nových zařízení je tento signál spíše nejasný či nevýznamný.

Britský UK Health Security Agency v roce 2025 publikoval systematický přehled epidemiologických studií v UK a EU po implementaci směrnice o spalování odpadu; dochází k závěru, že moderní, dobře provozované a regulované komunální spalovny nejsou významným rizikem pro veřejné zdraví a že většina studií nenachází souvislost mezi expozicí emisím spaloven a morbiditou, rakovinou ani nežádoucími porodními výsledky. Podobný závěr přináší i starší přehled CEWEP, který konstatuje, že moderní zařízení v UK jsou „velmi nepravděpodobně“ zdrojem detekovatelných nárůstů rakoviny, adverse birth outcomes či respiračních nemocí.

Biomonitoring: dioxiny a POPs v okolí spaloven

Na druhé straně nezávislé biomonitoringové projekty ukazují, že moderní spalovny reálně přispívají ke kontaminaci okolního prostředí perzistentními organickými polutanty, zejména dioxiny a PFAS. Projekt „The True Toxic Toll“, koordinovaný Zero Waste Europe a ToxicoWatch, analyzoval vejce slepic, jehličí a mech v okolí tří spaloven v Evropě a zjistil, že 83% vzorků vajec překročilo akční limity EU pro dioxiny a 33% pro dioxin‑like PCB; polovina vajec nevyhovovala limitům pro bezpečnou spotřebu.

Na základě těchto výsledků Zero Waste Europe doporučuje povinné biomonitoringové kampaně kolem všech spaloven, kontinuální měření chlorovaných a bromovaných dioxinů i mimo „normální provoz“ (starty, stopky, havárie) a dokonce moratorium na nové spalovny s postupným phase‑outem existujících. To je v přímé shodě s píseckou kritikou, že krátkodobé měření několika hodin ročně nedokáže zachytit reálné dlouhodobé dopady POPs.

Klimatické dopady: příklad Amager Bakke (Kodaň)

Amager Bakke v Kodani je často uváděn jako „vzorová“ městská spalovna s architektonickými ambicemi, nicméně detailní LCA studie ukazují, že bez zachytávání CO₂ (CCS) je zařízení čistým přispěvatelem ke klimatické změně. Základní konfigurace bez CCS emituje zhruba 1 t CO₂ na tunu odpadu, z toho asi 39% fosilních, což odpovídá cca 350–400 kg fosilního CO₂ na tunu; i při zavedení CCS zůstává zařízení čistým „climate burden“ kolem 140–370 kg CO₂‑ekv./t v závislosti na scénáři energetického mixu.

To potvrzuje, že obava z klimatického dopadu spaloven (fixace fosilního uhlíku v toku odpadu) je technicky relevantní, a že ani moderní projekty nejsou klimaticky neutrální – opravdové snížení dopadu vyžaduje kombinaci CCS a hlubší redukce a recyklace odpadu.

Přezkapacitní spalovny a dovoz odpadu

Analýzy Arniky a lokálních spolků pro Jihočeský kraj ukazují, že plánované kapacity ZEVO (Vráto 160 tis. t, Planá 80 tis. t, Písek 50 tis. t) dohromady cca 290 tis. t SKO ročně převyšují odhadovanou produkci směsného komunálního odpadu v kraji. V EIA dokumentaci pro ZEVO Vráto jsou navíc používána vstupní data, která podle Arniky neadekvátně zohledňují dostupnost odpadu a vedou k závěru, že spalovna bude muset dovážet odpady z jiných regionů, aby byla ekonomicky životaschopná.

Celostátní analýza Arniky naznačuje, že při plné implementaci všech plánovaných spaloven v ČR bude kapacita spaloven vyšší než množství odpadu, které podle evropské hierarchie zůstává po recyklaci a další úrovni využití; výpočet z roku 2021 odhaduje deficit cca 600 tis. t odpadu ročně pro naplnění všech spaloven. Toto potvrzuje píseckou obavu, že spalovna „potřebuje odpad“, a že ekonomika zařízení může být založena na dovozu odpadu a tlaku proti vyšší recyklaci.

Přehled obav z Písku vs. evidence odjinud

Odpověď na otázku: potvrdily se písecké obavy jinde?

Mnohé z obav, které vedly v Písku k odmítnutí ZEVO (přezkapacitní spalovny, dovoz odpadu, napětí s recyklačními cíli, lokální emisní zátěž a nedostatečný monitoring POPs), se v jiných českých projektech a evropských studiích ukazují jako reálně podložené – nikoli jen „emocionální“. Protesty proti ZEVO Vráto, Chotíkovu či Domoradicím argumentují velmi podobně jako písecké iniciativy, a nezávislá biomonitoringová data potvrzují, že v okolí spaloven může docházet k významné kontaminaci potravin dioxiny, i když zařízení splňují legislativní limity.

Naopak nejradikálnější zdravotní obavy (prudké nárůsty rakovin či masivní zhoršení zdraví obyvatel) se u moderních, dobře regulovaných zařízení v dostupných epidemiologických studiích obecně nepotvrdily; dopad existuje, ale je v kontextu ostatních zdrojů znečištění hodnocen jako mírný až střední. To však neznamená, že spalovny jsou „bez rizika“ – spíše jde o to, že riziko je menší než u starých spaloven a jiných zdrojů, ale v kombinaci s přezkapacitami, dovozem odpadu a klimatickou zátěží může být politicky a společensky nepřijatelné, což se v Písku projevilo nejvýrazněji.

Citace:
Energetické využití odpadu s otazníkem. Kdo projde řízením EIA, tak … https://ekonomickydenik.cz/energeticke-vyuziti-odpadu-s-otaznikem-kdo-projde-rizenim-eia-tak-se-zadrhne-na-necem-jinem/
Moc velké, dioxiny, věčné chemikálie. Odpůrci napadli povolení pro … https://ekonomickydenik.cz/odpurci-napadli-povoleni-pro-zevo-vrato/
Assessing the health impacts of waste management in the … https://iris.who.int/bitstream/handle/10665/366667/WHO-EURO-2023-6932-466698-67954-eng.pdf?sequence=1
The true toxic toll – Biomonitoring of incineration emissions https://zerowasteeurope.eu/project/the-true-toxic-toll/
The True Toxic Toll – Executive Summary https://zerowasteeurope.eu/wp-content/uploads/2022/01/The-True-Toxic-Toll-Executive-Summary.pdf
Plánovaná spalovna odpadů v Českých Budějovicích – Arnika.org https://arnika.org/odpady/nase-temata/spalovani-odpadu/spalovny-v-ceske-republice/spalovna-ceske-budejovice
Spalovna Zevo, kterou plánuje budějovická teplárna, má souhlas od MŽP – Ekolist.cz https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/spalovna-zevo-kterou-planuje-budejovicka-teplarna-ma-souhlas-od-mzp
Rudolfovské listy 1-2/2025: Je logické, aby se v Českobudějovické pánvi spaloval odpad z celé České republiky? https://www.novevrato.cz/wp/?p=109311
program Toxické látky a odpady https://arnika.org/images/Odpady/Spalovny/Vyj%C3%A1d%C5%99en%C3%AD_a_EIA/Arnika-Ceske_Budejovice-dokumentace-vyjadreni_2022.pdf
Arnika a Hnutí DUHA České Budějovice žalují rozhodnutí o spalovně ve Vrátě. Úřady ignorovaly klíčové otázky dopadu na zdraví, životní prostředí a recyklaci – Ekolist.cz https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/arnika-a-hnuti-duha-ceske-budejovice-zaluji-rozhodnuti-o-spalovne-ve-vrate.urady-ignorovaly-klicove-otazky-dopadu-na-zdravi
Plzeňský kraj Krajský úřad odbor životního prostředí, … https://arnika.org/soubory/dokumenty/odpady/spalovny/Chotikov/Chotikov_posudek_EIA_pripominky_Arnika.pdf
Zablokujeme recyklaci a budeme pálit? Výstavby dalších spaloven nás k tomu donutí https://arnika.org/o-nas/tiskove-zpravy/zablokujeme-recyklaci-a-budeme-palit-vystavby-dalsich-spaloven-nas-k-tomu-donuti
Spalovna odpadů v Domoradicích – zbytečná spalovna, která nevyřeší nakládání s komunálním odpadem města a okolí a zhorší životní prostředí – Ekolist.cz https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/spalovna-odpadu-v-domoradicich-zbytecna-spalovna-ktera-nevyresi-nakladani-s-komunalnim-odpadem-mesta-a-okoli-a-zhorsi
Waste and human health: Evidence and needs Meeting report – November 2015 https://iris.who.int/bitstream/handle/10665/354227/WHO-EURO-2015-5441-45206-64594-eng.pdf?sequence=1&isAllowed=y
Epidemiological evidence review in the UK and EU … https://www.gov.uk/government/publications/municipal-waste-incinerators-emissions-impact-on-health/epidemiological-evidence-review-in-the-uk-and-eu-following-implementation-of-the-waste-incineration-directive
Review of research into health effects of Energy from … https://www.cewep.eu/wp-content/uploads/2017/10/EfW_Health_Review_January_2012_FINAL.pdf
Proběhlo veřejné projednání ke spalovně v Písku, jedné ze čtyř v Jihočeském kraji https://arnika.org/novinky/probehlo-verejne-projednani-ke-spalovne-v-pisku
Písečtí občané apelují na ministra životního prostředí a jihočeského hejtmana kvůli plánované spalovně https://arnika.org/o-nas/tiskove-zpravy/pisecti-obcane-apeluji-na-ministra-zivotniho-prostredi-a-jihoceskeho-hejtmana-kvuli-planovane-spalovne
Environmental assessment of amending the Amager Bakke … https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC8832551/
Environmental assessment of amending the Amager Bakke … https://backend.orbit.dtu.dk/ws/files/258076236/Bisinella_et_al._ARC_CCS_2021.pdf
General rights https://backend.orbit.dtu.dk/ws/portalfiles/portal/269721243/0734242×211048125.pdf
Spalovna v Českých Budějovicích dostala přes protesty … https://iportal24.cz/nazory/spalovna-v-ceskych-budejovicich-dostala-pres-protesty-zelenou/
Health impact assessment of waste management facilities in three … https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC3129292/
Health impact assessment of waste management facilities in three European countries – PubMed https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/21635784/
Kvalita vzduchu či doprava. Lidé se ptali na spalovnu Zevo, kterou plánuje budějcká teplárna https://budejcka.drbna.cz/zpravy/34003-kvalita-vzduchu-ci-doprava-lide-se-ptali-na-spalovnu-zevo-kterou-planuje-budejcka-teplarna.html
č. j. 51 A 18/2025 – ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY https://vyhledavac.nssoud.cz/DokumentOriginal/Index/768901
51 A 18/2025- 119 – html – Nejvyšší správní soud https://vyhledavac.nssoud.cz/DokumentOriginal/Html/768901
Spalovnu nechceme! Stavbu u Českých Budějovic kritizují i velká města v kraji – iDNES.cz https://www.idnes.cz/ceske-budejovice/zpravy/spalovna-zevo-vrato-mistni-pisek-tabor-kritizuji-zasady-rozvoje.A230331_092207_budejovice-zpravy_khr
Health impacts of waste incineration: a systematic review of … https://researchportal.ukhsa.gov.uk/en/impacts/health-impacts-of-waste-incineration-a-systematic-review-of-epide/
Environmental assessment of amending the Amager Bakke … https://orbit.dtu.dk/en/publications/environmental-assessment-of-amending-the-amager-bakke-incineratio/
Environmental assessment of amending the Amager Bakke incineration plant in Copenhagen with carbon capture and storage – V. Bisinella, J. Nedenskov, Christian Riber, Tore Hulgaard, Thomas H. Christensen, 2022 https://journals.sagepub.com/doi/10.1177/0734242X211048125
UNIVERSITY OF ATHENS, A’ LABORATORY OF PATHOLOGIC https://pergamos.lib.uoa.gr/uoa/dl/object/1314870/file.pdf

Český a Evropský kontext

V českém i evropském kontextu se ukazuje, že moderní spalovny komunálního odpadu většinou plní emisní limity a jejich podíl na lokální imisní zátěži je relativně malý, zatímco obavy z dovozu odpadu, kapacitního „lock‑inu“ a oslabení recyklace se v řadě zemí prokazatelně naplnily. Písek tedy není „výstřel do tmy“ – jeho environmentální obavy jsou v technických studiích částečně relativizovány, ale systémové a ekonomické námitky najdou oporu v praxi zejména ve Skandinávii.

Podobné projekty v ČR

V Česku už delší dobu fungují ZEVO Praha‑Malešice, Brno, Liberec a nejnověji Plzeň – Chotíkov (ZEVO Plzeň). Ty všechny využívají moderní BAT technologie čištění spalin a jsou napojeny na systém centrálního tepla. Většina nových projektů (Plzeň – Chotíkov, chystané ZEVO Opatovice) používá podobnou koncepci jako Písek: nahrazení části uhelných zdrojů tepla spalovnou, regionální svoz odpadu a silný důraz na integrované povolení a EIA.

Z hlediska společenského průběhu je nejbližší analogií Chotíkov: i tam proběhlo místní referendum, v němž obyvatelé spalovnu těsně podpořili (312 hlasů pro, 291 proti), čímž dali zastupitelstvu mandát projekt realizovat. Projekt provázely podobné obavy jako v Písku – dopravní zátěž, toxický popílek, rizika pro zdraví – ale nakonec se realizoval a v provozu běží bez mimořádných incidentů.

Emise a zdravotní dopady v reálném provozu

ZEVO Chotíkov

Posudek k EIA pro ZEVO Chotíkov konstatuje, že garantované emisní koncentrace většiny škodlivin jsou hluboko pod právními limity a často jen v jednotkách až desítkách procent emisního limitu; imisní příspěvek v obydlených oblastech je hodnocen jako „málo významný“. Rozptylové studie popisují, že v důsledku nahrazení části uhelného zdroje spalovnou může naopak dojít ke snížení imisní zátěže PM10 a CO v obydlených referenčních bodech, zatímco u některých specifických látek (např. Cr(VI)) dochází k mírnému navýšení, které však zůstává pod rozmezím přijatelného rizika.

Provozní zkušenost Plzeňské teplárenské ukazuje, že ZEVO v Chotíkově po počátečních „dětských nemocích“ funguje stabilně, má vysokou disponibilitu a dlouhodobě výrazně podkračuje emisní limity NOx a tuhých látek vůči hodnotám deklarovaným v EIA. To potvrzuje, že technicky dobře navržené zařízení může mít reálné emise nižší než původní uhelné zdroje, což jde proti části laických obav o „kouřící komíny“.

Spalovna Praha‑Malešice

U pražské spalovny Malešice došlo po instalaci moderního čištění v 90. letech a další modernizaci k výraznému snížení emisí dioxinů a furanů – z hodnot okolo 1,59 ng/m³ na cca 0,054–0,098 ng/m³, tedy pod limit 0,1 ng/m³. Aktuální průměrné naměřené koncentrace řady škodlivin (TZL, SO₂, NOx, HCl, HF, TOC, těžké kovy, PCDD/F) jsou výrazně pod legislativními limity, často jen v jednotkách procent; kontinuální měření je navíc zpřístupněno veřejnosti na panelu i online.

Epidemiologické metaanalýzy citované v českých EIA posudcích shrnují závěr britské Health Protection Agency, DEFRA a WHO: moderní spalovny komunálního odpadu s BAT technologií mají pravděpodobně velmi malý vliv na zdraví obyvatel v bezprostředním okolí, jejich příspěvek k emisím dioxinů je v řadě zemí pod 1% celkových emisí a dominantní expoziční cestou zůstává dieta.

Kritické biomonitoringové studie

Na druhé straně Arnika zveřejnila kritický posudek studie ToxicoWatch, která biomonitorovala POPs (dioxiny, PCB) v okolí ZEVO Chotíkov; upozorňuje na nedostatek dat o emisích v mimořádných provozních stavech, absenci kompletní roční bilance POPs a potřebu delšího sledování vajec, půdy a bioty. Nejde o prokázání akutních zdravotních dopadů, spíše o to, že některé environmentální a toxikologické otázky nejsou při standardním monitoringu dostatečně pokryté – což rezonuje s píseckými obavami ohledně dlouhodobého monitoringu toxických látek.

Ekonomika a „dovoz odpadu“ v Evropě

Dánsko a severské země

OECD a dánská environmentální agentura dokumentují, že Dánsko má vysokou kapacitu spaloven integrovaných do soustav centrálního tepla, což vedlo k nutnosti dovážet odpad pro energetické využití. Import odpadu vhodného pro incineraci se mezi lety 2013–2016 více než zdvojnásobil a dosahoval až 351–515 tisíc tun ročně, což představovalo zhruba 8–10% veškerého odpadu spalovaného v dánských spalovnách.

Analýzy „TopWaste“ ukazují, že v situaci přetížených skládek a dostupné incinerace je dovoz spalitelného odpadu do Dánska krátkodobě socioekonomicky výhodný (nahrazování fosilních paliv v energetice), ale z dlouhodobého hlediska vytváří závislost na toku odpadu a tlak na udržování vyšší produkce směsného odpadu. I proto Dánsko přijalo rozhodnutí snížit kapacitu spaloven o 30% do roku 2030 a uzavřít sedm zařízení, aby podpořilo recyklaci a naplnilo cíle cirkulární ekonomiky.

Švédsko a další WtE země

Transnational Institute uvádí, že Švédsko dováží kolem 800 tisíc tun odpadu ročně z jiných zemí (UK, Norsko, Itálie, Irsko), aby udrželo provoz svých WtE zařízení, a obecně platí, že státy s hustou sítí spaloven se stávají importně závislými na odpadu pro energetické využití. Nordic report shrnuje, že v severských zemích slouží spalovny často jako alternativa k landfillingu pro ostatní Evropu, což z hlediska EU hierarchie nakládání s odpady není ideální, pokud to blokuje prevenci a recyklaci.

Amager Bakke (ARC) v Kodani

Případ high‑tech spalovny Amager Bakke (ARC) v Kodani dobře ilustruje „lock‑in“ obavu: zařízení postavené jako ikona moderní WtE nyní trpí nedostatkem místního odpadu, takže municipalita musela povolit dovoz odpadu ze zahraničí, aby ekonomika provozu nevykazovala ztrátu a aby teplárna mohla dál zásobovat hlavní město. Pět vlastnických měst se přitom shoduje, že vyšší import odpadu zvýší CO₂ emise, ale alternativou je nižší recyklace nebo dovoz plynu – tedy dilema velmi podobné tomu, které se objevuje v českých diskuzích.

Společenské reakce: Chotíkov vs. Písek

V Chotíkově proběhla série referend a občanských kampaní; část obyvatel založila Sdružení pro udržitelný rozvoj obce a upozorňovala na dopravní zátěž, toxický popílek a rizika dovozu odpadu z širšího regionu. Přesto v rozhodujícím referendu převážila podpora spalovny a projekt byl realizován, mj. i díky finanční dohodě mezi obcí a Plzeňskou teplárenskou (jednorázové investice a pravidelné platby obci).

V Písku byla občanská mobilizace proti ZEVO silnější, referendum proběhlo v jiné politické atmosféře (po zkušenostech s jinými ZEVO, s aktivním zapojením Arniky) a výsledkem bylo odmítnutí projektu. Obavy – dovoz odpadu, nejasná ekonomika, dopravní zátěž, nedostatečný monitoring toxických látek – byly v Písku rámované už s využitím analogií z Chotíkova a severských zemí, kde se lock‑in efekt WtE ukázal velmi zřetelně.

Do jaké míry se písecké obavy potvrzují jinde

Emise a zdraví

• Potvrzuje se: že moderní spalovny nejsou „bez vlivu“ – produkují NOx, SO₂, TZL, těžké kovy a POPs, i když typicky hluboko pod limity; některé látky (např. Cr(VI)) mohou mít lokálně navýšenou zátěž, kterou je třeba sledovat.
• Nepotvrzuje se (ve smyslu dramatických dopadů): rozsáhlé epidemiologické studie v západní Evropě a shrnutí HPA/WHO nenašly významné zvýšení karcinogenního či jiného zdravotního rizika u moderních, dobře řízených spaloven – riziko je „mimořádně nízké“ a výrazně nižší než u historických zařízení bez BAT.

Zjednodušeně: emise existují, ale technicky zvládnutelná ZEVO je z hlediska lokálního zdraví menší problém než řada jiných zdrojů (doprava, lokální topeniště), ovšem dlouhodobé kumulativní efekty POPs a metalů jsou stále předmětem výzkumu a biomonitoringu.

Dovoz odpadu, kapacitní lock‑in a recyklace

• Silně potvrzeno: ve Skandinávii (Dánsko, Švédsko) a případu ARC v Kodani – spalovny se staly závislými na dovozu odpadu, aby ekonomicky fungovaly, a státy proto plánují snížení incinerace, aby mohly rozvíjet recyklaci a cirkulární ekonomiku.
• Částečně potvrzeno: v ČR – Chotíkov slouží regionu Plzeň, ale diskuse o dovozu odpadu z širšího regionu se objevovala už při přípravě projektu, stejně jako obavy, že změna odpadové politiky (více třídění) může ekonomiku ZEVO zkomplikovat.

To je přesně ten typ obavy, který v Písku hrál velkou roli: že jednou postavená spalovna bude dlouhodobě tlačit na zachování vysoké produkce směsného odpadu, aby se „uživila“, a že přebytečná kapacita povede k importům odpadu – tento scénář je v Dánsku/Švédsku realitou.

Dopravní zátěž a lokální prostředí

Praktické zkušenosti z Chotíkova i ze severských měst ukazují, že spalovna v kombinaci se skládky, teplárnou či průmyslovým areálem reálně zvyšuje dopravní intenzitu, hluk a lokální environmentální zátěž, i když rozptylové studie tuto zátěž často klasifikují jako „málo významnou“ v absolutních číslech. V menších obcích je subjektivní vnímání tohoto efektu často silnější než „grafy v EIA“ – to je podobné Písku i Chotíkovu.

Shrnuté srovnání s Pískem

• Tam, kde se technické emise a akutní zdravotní dopady týkají moderních zařízení, se písecké obavy zatím empiricky nepotvrdily v dramatické podobě – většina spaloven má emise hluboko pod limity a rozsáhlé studie nenašly významné zvýšení nemocnosti.
• Naopak v oblasti systémových a ekonomických efektů – dovoz odpadu, lock‑in kapacit, napětí mezi spalováním a recyklací – se písecké obavy ukazují jako dobře podložené zkušenostmi severských zemí a případy jako Amager Bakke.
• V českém kontextu je příklad Chotíkova důkazem, že projekt ZEVO může projít referendem, být realizován a v provozu plnit technické parametry; zároveň však nevyvrací systémové námitky, které byly v Písku akcentovány mnohem silněji.

Z odborného pohledu tedy platí: Písek se rozhodl spíše proti dlouhodobé infrastrukturní závislosti na spalovně než proti konkrétním emisním parametrům takového zařízení. Pokud bude chtít město jít cestou vyšší recyklace a jiných nízkoemisních zdrojů tepla, zkušenosti Dánska a Švédska naznačují, že odmítnutí ZEVO může být strategicky konzistentní; pokud ale alternativy nebudou včas rozvinuty, hrozí v mezidobí vyšší náklady a složitější provoz odpadového i tepelného hospodářství ve srovnání s regiony, které ZEVO využívají.

Citace:
PO-ZEVO Chotikov-2011 https://portal.cenia.cz/eiasea/download/RUlBX1BMSzE1OTVfcG9zdWRla0RPQ18xLnBkZg/PLK1595_posudek.pdf
Waste, materials management and the circular economy https://www.oecd.org/en/publications/oecd-environmental-performance-reviews-denmark-2019_1eeec492-en/full-report/component-12.html
Waste incineration in the Nordic countries https://pub.norden.org/temanord2024-524/temanord2024-524.pdf
Vera Weghmann https://www.epsu.org/sites/default/files/article/files/Waste%20Management%20in%20Europe_EN_1.pdf
Životní prostředí https://old.vscht.cz/uchop/udalosti/skripta/1ZOZP/odpady/malesice.htm
Pavel Drápela: ZEVO v Plzni funguje perfektně, stačí nám jedna odstávka ročně | allforpower.cz https://allforpower.cz/uhelna-energetika/pavel-drapela-zevo-v-plzni-funguje-perfektne-staci-nam-jedna-odstavka-rocne-393
[XLS] spalovny https://intranet.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/oez/emise/spalovny/spalovny.xls
ZEVO Opatovice https://portal.cenia.cz/eiasea/download/RUlBX09WNjI3OF9wb3N1ZGVrRE9DXzI0NzU5MTIxMjg0NzYzNzUwNzkucGRm/OV6278_posudek.pdf
[PDF] Oznámení EIA: Závod na energetické využití komunálního odpadu https://portal.cenia.cz/eiasea/download/RUlBX1BMSzE1MjNfb3puYW1lbmlET0NfMS5wZGY/PLK1523_oznameni.pdf
Chotíkovští v referendu podpořili spalovnu odpadů https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/regiony/chotikovsti-v-referendu-podporili-spalovnu-odpadu-187675
Chotíkov na Plzeňsku kývl v referendu na spalovnu, volba … https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/chotikov-na-plzensku-kyvl-v-referendu-na-spalovnu-volba-byla-tesna.A090905_120952_domaci_lpo
Komunální skládky odpadů končí, co je nahradí? – Envigroup s.r.o. https://www.envigroup.cz/aktualita-194.html
Chotíkovská spalovna má smlouvu, platné stavební povolení ještě ne https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/regiony/chotikovska-spalovna-ma-smlouvu-platne-stavebni-povoleni-jeste-ne-303883
Plzeňská teplárenská a obec Chotíkov podepsaly dohodu o spolupráci https://plzen.rozhlas.cz/plzenska-teplarenska-a-obec-chotikov-podepsaly-dohodu-o-spolupraci-6750149
3 https://portal.cenia.cz/eiasea/download/RUlBX09WNzE5MV9wcmlsb2hhRG9rdW1lbnRhY2VET0NfNTIwOTU4MjMxMTg3MzI2MDM1LnBkZg/OV7191_prilohaDokumentaceDOC_4.pdf
Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/43318/BPTX_2010_2_11310_0_290531_0_111600.pdf?sequence=1&isAllowed=y
[PDF] biomonitoring pops v okolí zevo chotíkov – Arnika.org https://arnika.org/images/Odpady/Spalovny/Publikace_texty/Dvorsk%C3%A1_diskuze_posudku_studie_ToxicoWatch.pdf
Proběhlo veřejné projednání ke spalovně v Písku, jedné ze čtyř v Jihočeském kraji https://arnika.org/novinky/probehlo-verejne-projednani-ke-spalovne-v-pisku
Písečtí občané apelují na ministra životního prostředí a jihočeského hejtmana kvůli plánované spalovně https://arnika.org/o-nas/tiskove-zpravy/pisecti-obcane-apeluji-na-ministra-zivotniho-prostredi-a-jihoceskeho-hejtmana-kvuli-planovane-spalovne
OECD Environmental Performance Reviews https://www.oecd.org/content/dam/oecd/en/publications/reports/2019/11/oecd-environmental-performance-reviews-denmark-2019_02c12b94/1eeec492-en.pdf
[PDF] Waste Statistics 2015 – Miljøstyrelsen https://www2.mst.dk/udgiv/publications/2017/08/978-87-93614-20-8.pdf
[PDF] Alternatives for Future Waste Management in Denmark Final Report … https://backend.orbit.dtu.dk/ws/files/123683645/TopWaste.pdf
General rights https://backend.orbit.dtu.dk/ws/portalfiles/portal/123683645/TopWaste.pdf
Accounts and Indicators for Danish Plastic Flows https://www.dst.dk/Site/Dst/SingleFiles/GetArchiveFile.aspx?fi=23306110186&fo=0&ext=national
Waste to Energy | Transnational Institute https://www.tni.org/en/article/waste-to-energy
5. Imports and exports of waste https://www2.mst.dk/udgiv/publications/1999/87-7909-106-7/html/kap05_eng.htm
Danish waste company forced to import rubbish from abroad https://www.thelocal.dk/20220612/danish-waste-company-having-to-import-rubbish-from-abroad
Zastavte výstavbu spalovny, vyzvali občané Chotíkova … https://denikreferendum.cz/clanek/14832-zastavte-vystavbu-spalovny-vyzvali-obcane-chotikova-zastupitele
ZÁVAZNÝ VERDIKT OBČANŮ: Písek řekl NE spalovně … https://www.piseckysvet.cz/veci-verejne/zavazny-verdikt-obcanu-pisek-rekl-ne-spalovne-zevo
Písek řekl spalovně ne. Stát teď chce, aby to jinde už říct nešlo https://medium.seznam.cz/clanek/arnika-pisek-rekl-spalovne-ne-stat-ted-chce-aby-to-jinde-uz-rict-neslo-298339
Spalovna Písek https://arnika.org/tag/Spalovna%20P%C3%ADsek
Dražší teplo i odpad? Odmítnutí spalovny v Písku pocítí … https://budejovice.rozhlas.cz/drazsi-teplo-i-odpad-odmitnuti-spalovny-v-pisku-pociti-predevsim-obyvatele-mysli-9569301
Opuštění projektu na výstavbu spalovny bude stát Písek stovky … https://oenergetice.cz/teplo/opusteni-projektu-na-vystavbu-spalovny-bude-stat-pisek-stovky-milionu-korun
[PDF] Waste Statistics 1998 – Miljøstyrelsen https://www2.mst.dk/udgiv/publications/2001/87-7944-351-6/pdf/87-7944-352-4.pdf
Material flow and waste accounts – Statistics Denmark https://www.dst.dk/en/Statistik/emner/miljoe-og-energi/groent-nationalregnskab/materiale-og-affaldsregnskaber
V Chotíkově na Plzeňsku bude referendum o výstavbě … https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/co-pisi-jini/v-chotikove-na-plzensku-bude-referendum-o-vystavbe-spalovny

Argumenty proti ZEVO v Písku

Písecké námitky o „dražším teple se zisky ve spalovně“ nejsou čistě planý argument, ale spíš směs reálných rizik (vysoké CAPEX, emisní povolenky, struktura vztahu ZEVO–teplárna) a nedůvěry v to, jak bude projekt regulován a vlastněn. Zkušenosti z jiných zemí ukazují, že pokud jsou ceny tepla z incinerace tvrdě regulované a zařízení je veřejně vlastněné, spalovna sama o sobě nemusí znamenat dražší teplo; problém nastává ve chvíli, kdy se kapacitní „lock‑in“ a podnikatelský model nevyváží regulací a transparentní politikou cen.

Nízký komín a poloha Písku v údolí jsou relevantní faktory pro rozptyl emisí, ale dostupné rozptylové studie z jiných ZEVO naznačují, že při dodržení BAT technologií je imisní příspěvek v obytných zónách nízký; písecký argument je tedy částečně podložený (riziko specifických meteorologických situací), ale spíš pracuje s výjimečnými epizodami než s typickým provozem.

Jak má vypadat ekonomika ZEVO Písek podle oficiálních podkladů

Materiál ZEVO pro občany uvádí, že ZEVO má být hlavním zdrojem tepla do centrálního zásobování, přičemž „předávací cena“ tepla ze ZEVO do teplárny je nastavena na úrovni diskontované ceny současného provozu teplárny bez emisních povolenek. V modelu pro rok 2029 vychází výsledná cena tepla pro konečného zákazníka kolem 1 367 Kč/GJ (ekvivalentní podmínkám roku 2023), s výhledem poklesu po splacení úvěrů až na cca 1 231 Kč/GJ.

Stejný dokument explicitně ukazuje, že růst ceny tepla v Písku o 19–48% proti roku 2023 je způsoben hlavně nutnou investicí do kogenerační jednotky (plyn) a rekonstrukce sítě, nikoliv samotným ZEVO; varianty bez ZEVO, ale s plynovou kogenerací, vycházejí v modelu ještě dražší. Podkladová diplomová práce z ČVUT naopak spočítala, že výstupní cena tepla ze ZEVO pro teplárnu (na „hranici“) může být kolem 370–450 Kč/GJ s dotací, což potvrzuje, že hlavní nákladový skok vzniká mezi hranicí ZEVO a koncovým odběratelem v soustavě teplárny (odpisy sítě, další zdroje, provozní náklady).

Kritická argumentace: „zisky ve spalovně, drahé teplo pro lidi“

Článek na Píseckém světě cituje ředitelku teplárny, podle níž měla cena tepla ze ZEVO být cca 1111 Kč/GJ, což autor označuje jako výrazně vysoké oproti „normálním“ 700–900 Kč/GJ; k tomu přičítá budoucí emisní povolenky pro spalovny odpadu po roce 2028/2030, které podle něj učiní ZEVO „extrémně drahým“ zdrojem. Další kritické texty tvrdí, že projekt nezajistí stagnaci cen tepla, protože spalovna musí generovat zisk, a že ve výsledku budou náklady (emisní povolenky, likvidace škváry a popílku, údržba) promítnuty do ceny tepla pro spotřebitele, zatímco zisk zůstane u provozovatele ZEVO.

Občanský web „Písek srdcem a rozumem“ rozebírá ekonomiku ZEVO tak, že příjmy zařízení tvoří gate fee (poplatek za přijetí odpadu), prodej tepla teplárně a prodej elektřiny, přičemž „zisky zůstávají u provozovatele“ (ZEVO Písek s.r.o. a svozové firmy), zatímco všechny náklady včetně emisních povolenek a likvidace nebezpečných zbytků nese teplárna a koncový odběratel. Kritici tak argumentují z principu: aby někdo vydělával, musí jiní platit – a v tomto modelu to má být každá domácnost napojená na CZT.

Je to systémová chyba, nebo konkrétní nastavení Písku?

Struktura vztahu ZEVO – teplárna – zákazník

To, že náklady výrobce tepla (včetně emisních povolenek a likvidace odpadu) se promítají do koncové ceny, je obecná vlastnost regulovaných tepláren – ne specifická „chyba“ ZEVO Písek. Stejně tak platí, že pokud ZEVO provozuje samostatná společnost (byť vlastněná městy), logicky se snaží dosahovat zisku z gate fee a prodeje tepla/elektřiny; tento zisk je ale v případě veřejné společnosti potenciálně návratný do obecního rozpočtu a může být využit ke stabilizaci cen tepla.

Za systémovou chybu by se dalo považovat spíš to, kdyby:

• ZEVO bylo v čistě soukromém vlastnictví s minimální regulací cen na bráně i cen tepla,
• chyběl regulator, který hlídá, aby cena tepla v CZT byla „cost‑based“ a nepřekračovala substituční cenu alternativních zdrojů,
• a kdyby město nemělo žádnou strategii, jak zisk ZEVO použít ke snížení jiných nákladů.

V Dánsku například funguje Heat Supply Act: cena tepla z odpadového zdroje musí být vždy nižší ze dvou hodnot – buď nákladově založená cena, nebo tzv. substituční cena (tj. cena tepla z nejlevnějšího velkého CHP v dané oblasti); spotřebitele chrání energetický regulátor DERA. Pro incinerace existuje navíc speciální cenový strop, který váže cenu tepla z odpadu na ceny velkých kombinovaných zdrojů; tím se omezuje možnost „vyždímat“ teplárenské odběratele kvůli ziskovosti spalovny.

V ČR je teplo také regulovaný komodita, ale konkrétní regulační parametry a vlastnická struktura se liší; Písek má teplárnu jako akciovku s městem jako majoritním vlastníkem a ZEVO Písek s.r.o. jako společnost vlastněnou Pískem a Strakonicemi. To znamená, že zisk ZEVO by v principu neodtékal „někam pryč“, ale do městských rozpočtů; kritika „zisky ve spalovně, náklady na lidech“ tak míří spíš na to, že město může preferovat financování jiných projektů před snižováním cen tepla.

Zkušenosti jinde: dopad ZEVO na cenu tepla

Dánská data ukazují, že průměrné náklady na incineraci jednoho tuny odpadu jsou kolem 700 DKK, příjem z tepla a elektřiny asi 500 DKK/t, gate fee tedy cca 200 DKK/t; díky regulaci a vysoké účinnosti jsou ceny tepla z odpadových zdrojů v řadě systémů konkurenceschopné. Zároveň platí, že pokud se investiční náklady incinerací rozpočítají na dlouhá období a regulace brání odčerpávání přebytečných zisků, nemusí být incinerace pro koncového odběratele dražší než jiné zdroje, a někdy vede k stabilnější ceně.

V českém kontextu ukazují ekonomické modely pro ZEVO Písek (studie proveditelnosti vs. nezávislá DP) velmi rozdílné výsledky – od relativně nízké výstupní ceny tepla ze ZEVO až po vyšší koncovou cenu v CZT; to naznačuje, že spor v Písku je z velké části o volbu vstupních předpokladů (ceny plynu, emisních povolenek, investiční náklady na alternativy) a o důvěru veřejnosti v tyto modely.

Z hlediska systémové chyby tedy nejde o inherentní vlastnost ZEVO, ale o kombinaci:

• vysoké investice a emisní povolenky u spaloven,
• regulatorní rámec ceny tepla,
• vlastnické vztahy (veřejné vs. soukromé),
• a míru, do jaké jsou ekonomické modely otevřené a srozumitelné pro veřejnost.

Písecký argument není planý – upozorňuje na reálné riziko, že nákladová struktura spalovny bude nakonec plně přenesena na koncového odběratele, pokud město a regulátor nezajistí jiný mechanismus – ale tvrzení, že „ZEVO automaticky znamená drahé teplo“ neodpovídá ani oficiální dokumentaci projektu, ani zahraničním zkušenostem tam, kde regulace funguje.

Specifická poloha Písku a „nízký komín“

Co kritici vytýkají

Písecký svět upozorňuje na případ ZEVO Brno, kde podle autora při nízkém tlaku a specifických povětrnostních podmínkách „kouř klesal na sídliště“; tento vizuální příklad používá jako ilustraci rizika pro Písek se spalovnou v údolí Otavy a relativně nízkým komínem (cca 70 m). Odpůrci tvrdí, že v údolní poloze Písku s častými inverzními situacemi může nižší komín znamenat vyšší koncentrace škodlivin v blízkých obytných zónách, než by tomu bylo u vyššího komínu na náhorní plošině.

Co říkají rozptylové studie jinde

EIA posudky pro ZEVO Opatovice, Chotíkov a další projekty detailně modelují rozptyl z komínů výšky 70–100 m a uvádějí, že imisní příspěvek většiny znečišťujících látek v obytných referenčních bodech je „málo významný“ a hluboko pod imisními limity, často v jednotkách procent celkové pozadí. Rozptylové studie pracují s meteorologickými daty včetně inverzí a specifických meteorologických tříd; proto jsou EIA závěry obvykle formulovány tak, že i v nepříznivých podmínkách zůstává příspěvek pod limity.

Současně platí, že výška komínu a topografie ovlivňují lokální maximum koncentrací: nízký komín v údolí může vést k vyšším koncentracím v blízkém okolí než vysoký komín na vyvýšenině, ale obě situace jsou při správném návrhu stále v rámci legislativních limitů. Vizuálně „spadlý kouř“ nebo zápach v určitých dnech tak může vyvolat výraznou subjektivní nevoli, aniž by překračoval limity – což vysvětluje rozdíl mezi pohledem rozptylového modeláře a pohledem obyvatel.

Je argument „nízký komín“ planý?

Z technického hlediska EIA pracuje s konkrétní geometrií komínu a terénu; pokud posudek vyslovil souhlasné stanovisko, znamená to, že i se zvolenou výškou komínu je projekt hodnocen jako přijatelný z hlediska imisí. Argument o „nízkém komínu“ tedy nevyvrací EIA, ale upozorňuje na to, že v údolním městě s častými inverzemi mohou být určité epizody vizuálně i olfaktoricky nepříjemné, i když limitům vyhovují – což je spíš otázka komfortu a lokálního vnímání než tvrdých zdravotních dat.

Proto se dá říct, že tento argument není planý, ale je částečně přehnaný, pokud se z něj vyvozuje významné zdravotní riziko; dostupné rozptylové a epidemiologické podklady ukazují, že moderní ZEVO s BAT a správně navrženým komínem má příspěvek k imisní zátěži výrazně menší než mnoho jiných zdrojů (doprava, lokální topeniště), přesto však může být lokálně vnímána jako rušivý prvek a zdroj nedůvěry.

Závěr k píseckým námitkám

• Ekonomická námitka („dražší teplo, zisky ve spalovně“) stojí na reálném riziku: nákladově náročná spalovna s emisními povolenkami musí své náklady rozpustit v gate fee a ceně tepla; bez dobré regulace a jasné strategie využití zisku může skutečně vést k vyšší ceně pro koncové odběratele.
• Zkušenosti z Dánska a dalších zemí ukazují, že tento efekt není nevyhnutelný – při kombinaci veřejného vlastnictví, cenových stropů a „substituční ceny“ může WtE naopak pomoci stabilizovat teplo; v Písku však nedůvěra v model a komunikaci vedla k tomu, že občané tento mechanismus neakceptovali.
• Argument o nízkém komínu a poloze v údolí má technický základ (topografie a výška komínu ovlivňují rozptyl), ale při současných BAT a EIA závěrech neukazuje na prokazatelně vysoké zdravotní riziko; je to spíš výstraha před lokálními epizodami nepříjemných imisí a vizuálního efektu.

Celkově tedy nejde o „plané“ námitky, ale o kombinaci objektivních rizik, sporných předpokladů v ekonomických modelech a hodnotových preferencí obyvatel, kteří v situaci nedůvěry raději odmítli velký infrastrukturní projekt a přijali do budoucna vyšší náklady a nejistotu, než aby se do něj zavázali bez silnějších pojistek a regulace.

Citace:
Souhrn projektu ZEVO Písek pro potřeby informovanosti … https://zevo.zevopisek.cz/wp-content/uploads/simple-file-list/ZEVO-PISEK_Material-pro-obcany-mesta-Pisek.pdf
Argumenty pro a proti spalovně odpadů ZEVO Písek http://www.piseckysvet.cz/veci-verejne/argumenty-pro-a-proti-spalovne-odpadu-zevo-pisek
ZEVO občané https://piseksrdcemarozumem.cz/obcane/
Waste-to-Energy in Denmark http://large.stanford.edu/courses/2012/ph240/gold1/docs/renosam-2006.pdf
[PDF] how does the legal frame for sector coupling in denmark incentivise … https://vbn.aau.dk/ws/files/640033000/Rapport_Final2.pdf
Aalborg Universitet https://vbn.aau.dk/ws/portalfiles/portal/407752326/3824_Article_Text_19317_1_10_20200925.pdf
ZEVO Opatovice https://portal.cenia.cz/eiasea/download/RUlBX09WNjI3OF9wb3N1ZGVrRE9DXzI0NzU5MTIxMjg0NzYzNzUwNzkucGRm/OV6278_posudek.pdf
[PDF] Oznámení EIA: Závod na energetické využití komunálního odpadu https://portal.cenia.cz/eiasea/download/RUlBX1BMSzE1MjNfb3puYW1lbmlET0NfMS5wZGY/PLK1523_oznameni.pdf
Microsoft Word – KnizeJaromir_DP_B222_FINAL https://dspace.cvut.cz/bitstream/handle/10467/109250/F3-DP-2023-Knize-Jaromir-KnizeJaromir_DP_B222.pdf?sequence=-1&isAllowed=y
Bez rukaviček podporují spalovnu ZEVO http://www.piseckysvet.cz/vase-nazory/bez-rukavicek-podporit-spalovnu-zevo
Skládkování odpadu v Písku: Rizika a kontroverze kolem ZEVO https://hrabovjanka.cz/blog/skladkovani-odpadu-v-pisku/
ZEVO prošlo i přes zastupitele Písku, na růžích ale ustláno nemá | Jižní Čechy Teď! https://www.jcted.cz/zevo-proslo-i-pres-zastupitele-pisku-na-ruzich-ale-ustlano-nema/
Opuštění projektu na výstavbu spalovny bude stát Písek stovky … https://oenergetice.cz/teplo/opusteni-projektu-na-vystavbu-spalovny-bude-stat-pisek-stovky-milionu-korun
Občané města Písku: Otevřený dopis ve věci reakce na záměr výstavby spalovny ZEVO Písek – Ekolist.cz https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/obcane-mesta-pisku-otevreny-dopis-ve-veci-reakce-na-zamer-vystavby-spalovny-zevo-pisek
Teplo v Písku prudce zdraží, kvůli chybám vedení města i … http://www.piseckysvet.cz/veci-verejne/teplo-v-pisku-prudce-zdrazi-kvuli-chybam-vedeni-mesta-i-vedeni-teplarny?comment=11178
PO-ZEVO Chotikov-2011 https://portal.cenia.cz/eiasea/download/RUlBX1BMSzE1OTVfcG9zdWRla0RPQ18xLnBkZg/PLK1595_posudek.pdf
[PDF] biomonitoring pops v okolí zevo chotíkov – Arnika.org https://arnika.org/images/Odpady/Spalovny/Publikace_texty/Dvorsk%C3%A1_diskuze_posudku_studie_ToxicoWatch.pdf
Životní prostředí https://old.vscht.cz/uchop/udalosti/skripta/1ZOZP/odpady/malesice.htm
3 https://portal.cenia.cz/eiasea/download/RUlBX09WNzE5MV9wcmlsb2hhRG9rdW1lbnRhY2VET0NfNTIwOTU4MjMxMTg3MzI2MDM1LnBkZg/OV7191_prilohaDokumentaceDOC_4.pdf
Waste incineration in the Nordic countries https://pub.norden.org/temanord2024-524/temanord2024-524.pdf
Osnova ekonomického hodnocení projektu TYP B https://arnika.org/soubory/dokumenty/odpady/spalovny/Jihlava/ZEVO_Vyso%C4%8Dina_studie_proveditelnosti.pdf
Microsoft Word – EVO_JcK_NavrhovaCast_R3 https://www.kraj-jihocesky.cz/sites/default/files/inline-files/EVO_JcK_NavrhovaCast_R3.pdf

Analýza kritiky ZEVO

V písecké kritice jsou reálné ekonomické a technické otázky, ale samotná existence ZEVO ani nízkého komínu automaticky neznamená drahé teplo a „výpar zisků ve spalovně“ – rozhodující je konkrétní ekonomické nastavení, regulace cen tepla a vlastnické vztahy, které v Písku veřejnost zjevně nepovažovala za dostatečně důvěryhodné. Podobný problém se v praxi projevil spíš tam, kde regulace teplárenského monopolu je slabá nebo kde dlouhodobé investice do WtE vytvořily kapacitní „lock‑in“, než u moderních spaloven s transparentní regulací à la Dánsko.

Ekonomika ZEVO Písek a argument „zisky ve spalovně, zdražení na lidech“

Písečtí kritici vycházejí z vyjádření teplárny, že předávací cena tepla ze ZEVO má být kolem 1 111–1 370 Kč/GJ, tedy výš než historické ceny tepla, a že v těchto modelech nebyly plně zohledněny budoucí emisní povolenky pro spalovny. To rámují proti údajům o dřívějších cenách CZT (cca 659–993 Kč/GJ v letech 2020–2023), což podpořilo vnímání, že ZEVO „nízkou cenu tepla nezajistí, naopak“.

Občanská platforma „Písek srdcem a rozumem“ navíc rozpitvává tok peněz: ZEVO má tři zdroje příjmů (gate fee za odpad, prodej tepla teplárně, prodej elektřiny), zatímco do nákladů se promítá palivo, obsluha, odpisy, likvidace škváry a popílku, nové emisní povolenky na fosilní složku odpadu atd.; tyto náklady se přes velkoobchodní cenu tepla „přelijí“ až k odběratelům CZT. Kritici z toho vyvozují obraz „koncentrovaný byznys, rozptýlené náklady“ – zisk ZEVO zůstává v projektových společnostech, zatímco náklady a sankce platí domácnosti v ceně tepla a poplatcích za odpad.

Je to systémová chyba, nebo problém konkrétního nastavení?

To, že se všechny uznatelné náklady výrobce tepla (včetně emisních povolenek a likvidace zbytků) promítají do ceny tepla, je obecná vlastnost regulovaných teplárenských systémů, ne specifická „chyba“ ZEVO Písek. Systémovou chybou by byla spíš kombinace:

• soukromé nebo poloveřejné ZEVO s minimální regulací cen na bráně,
• teplárenský monopol bez silného regulátora,
• a nejasná strategie města, jak případné zisky ZEVO vracet zpět obyvatelům (např. formou nižších poplatků).

V Písku je ZEVO Písek s.r.o. vlastněno městy Písek a Strakonice, stejně jako teplárna, takže formálně jde o veřejné subjekty – zisky by tedy mohly být využity v rozpočtu města, nikoliv „odtékat“ do externího soukromého kapitálu. Problém, na který kritici upozorňují, je spíš nedostatek důvěry v to, že město zvolí takové nastavení cen a využití zisku, které občany skutečně ochrání před růstem nákladů; tomu nepomohla ani neúplná nebo nekonzistentní komunikace radnice, na kterou si veřejnost stěžovala.

Zkušenosti jinde: regulace cen tepla z WtE

Dánsko ukazuje, že problém „zisky ve spalovně, drahé teplo“ lze adresovat regulací: Heat Supply Act a regulační rámec DERA stanoví, že cena tepla z odpadu musí být vždy nižší ze dvou veličin – buď nákladově založené ceny, nebo tzv. substituční ceny (ceny tepla z nejlevnější alternativy, typicky velký CHP). Pro spalovny platí speciální cenové stropy, dohled nezávislého regulátora a požadavek na rozdělení nákladů mezi zpracování odpadu a výrobu tepla tak, aby gate fee i cena tepla byly v principu neziskové.

Tyto mechanismy vedly k tomu, že v Dánsku je teplo z odpadu často mezi nejlevnějšími zdroji – zisky z elektřiny a tepla snižují gate fee, zatímco cenový strop chrání odběratele CZT. Jinými slovy: WtE nemusí znamenat drahé teplo, pokud je ekonomika zařízení regulována tak, aby byla „cost‑plus“ a substitučně limitovaná; tam, kde je regulace slabá nebo kde město nastaví příliš vysokou předávací cenu ze ZEVO do CZT, může se paradox „dražší teplo, zisk ve spalovně“ skutečně projevit.

V Písku však občané neviděli srovnatelně robustní regulační rámec, transparentní benchmark alternativních zdrojů ani jasný plán, jak budou případné zisky ZEVO využity k tlumení ceny tepla – proto ekonomický argument není planý, ale logicky vychází z nedůvěry ve konkrétní nastavení projektu, nikoli z inherentní vlastnosti všech ZEVO.

Specifická poloha Písku a „nízký komín“

Písecký svět a další kritici upozorňují na polohu Písku v údolí, časté inverze a plánovanou výšku komínu ZEVO (~70 m), kterou dávají do souvislosti s případy vizuálně „spadlého“ kouře z jiných spaloven (např. Brno) v obdobích nízkého tlaku a nepříznivých meteorologických podmínek. Obava je, že v údolním terénu budou imisní maxima blíž obytným zónám než u zařízení na náhorní plošině s vyšším komínem.

Rozptylové studie z jiných projektů (ZEVO Opatovice, Chotíkov) ale ukazují, že i s výškou komínu 70–100 m je imisní příspěvek většiny znečišťujících látek v referenčních obytných bodech „málo významný“ a hluboko pod imisními limity; výška komínu je navržena právě s ohledem na topografii a meteorologii. EIA pro Písek podobně konstatovala přijatelnost vlivů při dodržení BAT a podmínek rozhodnutí. To ale neznamená, že zařízení nebude emitovat žádné látky, ani že samotná výška komínu sama o sobě prokazatelně zajišťuje bezpečný rozptyl za všech meteorologických situací – právě proto EIA váže souhlas na konkrétní podmínky a na požadavek dlouhodobého monitoringu, nikoli na jednorázové prohlášení o bezpečnosti.

Reálný rozdíl je tedy jak v subjektivním vnímání, tak v míře jistoty samotných modelů: i když limity při typickém provozu nejsou překročeny, specifické situace s inverzí mohou vést k vizuálně výraznému kouřovému plumu nad městem nebo pocitu zápachu, což obyvatelé vnímají jako „znečištění“, zatímco rozptylový modelář to vyhodnotí jako „v rámci limitu“. Argument o nízkém komínu a údolní poloze tedy není planý – upozorňuje na relevantní lokální rizikové faktory a je legitimním důvodem požadovat transparentní rozptylové modelování a dlouhodobý monitoring – ale sám o sobě neprokazuje nepřijatelné zdravotní riziko u moderní ZEVO s BAT technologiemi.

Závěrečné zhodnocení námitky

• Ekonomická námitka („paradoxně dražší teplo, zisky ve spalovně“) reflektuje reálné riziko špatně nastavené cenové politiky a slabé regulace teplárenského monopolu – není planá, ale neplatí automaticky pro každé ZEVO; jinde (Dánsko) je WtE při dobré regulaci jedním z nejlevnějších zdrojů tepla.
• V Písku byla tato námitka zesílená nedůvěrou v modely města, neochotou doložit některé tvrzení starosty a pocitem, že „byznys je soustředěný, náklady rozptýlené“, což politicky vedlo k odmítnutí projektu.
• Námitka „specifická poloha Písku a nízký komín“ má technický základ (topografie + výška komínu ovlivňují rozptyl), ale dostupná EIA a rozptylové studie pro srovnatelné projekty ukazují, že imisní příspěvek moderních ZEVO je typicky nízký; významnější je zde rozdíl mezi subjektivním vnímáním kouře a formálními limity, než mezi „bezpečím“ a „nebezpečím“.

Z odborného hlediska jde tedy u obou námitkových okruhů spíš o legitimní upozornění na rizika v konkrétním nastavení Písku než o univerzální odsouzení spaloven; fakt, že se jiná města (např. Dánská nebo Chotíkov) dokázala vyhnout scénáři „dražší teplo a zisky mimo obec“ skrze regulaci a transparentní modely, naznačuje, že systémová chyba není v konceptu ZEVO jako takovém, ale v konkrétním governance a komunikaci.

Citace:
Argumenty pro a proti spalovně odpadů ZEVO Písek http://www.piseckysvet.cz/veci-verejne/argumenty-pro-a-proti-spalovne-odpadu-zevo-pisek
ZEVO občané https://piseksrdcemarozumem.cz/obcane/
Review and experiences of price regulation regimes for district heating https://vbn.aau.dk/en/publications/review-and-experiences-of-price-regulation-regimes-for-district-h
Waste-to-Energy in Denmark http://large.stanford.edu/courses/2012/ph240/gold1/docs/renosam-2006.pdf
Aalborg Universitet https://vbn.aau.dk/ws/portalfiles/portal/407752326/3824_Article_Text_19317_1_10_20200925.pdf
Energy Policy Review https://iea.blob.core.windows.net/assets/9af8f6a2-31e7-4136-94a6-fe3aa518ec7d/Denmark_2023.pdf
Teplo v Písku prudce zdraží, kvůli chybám vedení města i … http://www.piseckysvet.cz/veci-verejne/teplo-v-pisku-prudce-zdrazi-kvuli-chybam-vedeni-mesta-i-vedeni-teplarny?comment=11178
Bez rukaviček podporují spalovnu ZEVO http://www.piseckysvet.cz/vase-nazory/bez-rukavicek-podporit-spalovnu-zevo
ENERGY https://iea.blob.core.windows.net/assets/1192d4c7-aa20-458a-b4cd-37a3d10efd0e/EnergyPoliciesofIEACountriesDenmark2017Review.pdf
Souhrn projektu ZEVO Písek pro potřeby informovanosti … https://zevo.zevopisek.cz/wp-content/uploads/simple-file-list/ZEVO-PISEK_Material-pro-obcany-mesta-Pisek.pdf
Opuštění projektu na výstavbu spalovny bude stát Písek stovky … https://oenergetice.cz/teplo/opusteni-projektu-na-vystavbu-spalovny-bude-stat-pisek-stovky-milionu-korun
Město odmítlo doložit pravdivost tvrzení starosty, informací … http://www.piseckysvet.cz/veci-verejne/mesto-odmitlo-dolozit-pravdivost-tvrzeni-starosty-informaci-o-zevo-a-teplarne
Občané města Písku: Otevřený dopis ve věci reakce na záměr výstavby spalovny ZEVO Písek – Ekolist.cz https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/obcane-mesta-pisku-otevreny-dopis-ve-veci-reakce-na-zamer-vystavby-spalovny-zevo-pisek
Regulation and planning of district heating in Denmark https://dbdh.org/wp-content/uploads/2022/07/regulation_and_planning_of_district_heating_in_denmark.pdf
Regulatory Frameworks and Business Models for Data Centres … https://orbit.dtu.dk/en/publications/regulatory-frameworks-and-business-models-for-data-centres-integr/
Skládkování odpadu v Písku: Rizika a kontroverze kolem ZEVO https://hrabovjanka.cz/blog/skladkovani-odpadu-v-pisku/
ZEVO Opatovice https://portal.cenia.cz/eiasea/download/RUlBX09WNjI3OF9wb3N1ZGVrRE9DXzI0NzU5MTIxMjg0NzYzNzUwNzkucGRm/OV6278_posudek.pdf
[PDF] Oznámení EIA: Závod na energetické využití komunálního odpadu https://portal.cenia.cz/eiasea/download/RUlBX1BMSzE1MjNfb3puYW1lbmlET0NfMS5wZGY/PLK1523_oznameni.pdf
PO-ZEVO Chotikov-2011 https://portal.cenia.cz/eiasea/download/RUlBX1BMSzE1OTVfcG9zdWRla0RPQ18xLnBkZg/PLK1595_posudek.pdf
V Písku se bude spolu s volbami konat referendum o stavbě spalovny https://ekonomickydenik.cz/v-pisku-se-bude-konat-referendum-o-stavbe-spalovny/
[PDF] biomonitoring pops v okolí zevo chotíkov – Arnika.org https://arnika.org/images/Odpady/Spalovny/Publikace_texty/Dvorsk%C3%A1_diskuze_posudku_studie_ToxicoWatch.pdf
Životní prostředí https://old.vscht.cz/uchop/udalosti/skripta/1ZOZP/odpady/malesice.htm
3 https://portal.cenia.cz/eiasea/download/RUlBX09WNzE5MV9wcmlsb2hhRG9rdW1lbnRhY2VET0NfNTIwOTU4MjMxMTg3MzI2MDM1LnBkZg/OV7191_prilohaDokumentaceDOC_4.pdf
[PDF] how does the legal frame for sector coupling in denmark incentivise … https://vbn.aau.dk/ws/files/640033000/Rapport_Final2.pdf
Aftale om at fjerne prisloft på overskudsvarme på plads https://www.doi.dk/en/vindkraft/artikel/aftale-om-at-fjerne-prisloft-paa-overskudsvarme-paa-plads
Aftale om at fjerne prisloft på overskudsvarme på plads https://www.doi.dk/en/ptx/artikel/aftale-om-at-fjerne-prisloft-paa-overskudsvarme-paa-plads

Slabá argumentace Radnice

Ano – slabá argumentace, nekonzistentní komunikace a nedostatečná „governance“ projektu ze strany města Písek byly významnou součástí toho, proč veřejnost ZEVO odmítla, vedle samotných technických a hodnotových námitek. Ve srovnání s typickými severskými projekty je vidět rozdíl: tam je WtE/teplárenská infrastruktura zasazená do dlouhodobého rámce povinného plánování, transparentních socio‑ekonomických analýz a regulace cen, zatímco v Písku to působilo spíš jako ad‑hoc projekt tlačený radnicí bez srovnatelné úrovně důvěry a komunikace.

Co v Písku fungovalo problematicky

• Kritické články opakovaně ukazují, že město a teplárna prezentovaly různé, někdy rozporné odhady nákladů (např. investice do plynového kotle 500–750 mil vs. jiné odhady) a odmítly doložit některá tvrzení starosty v režimu zákona o informacích.
• Občanské iniciativy popisují model „byznys soustředěný, náklady rozptýlené“ – s tím, že město nedokázalo srozumitelně vysvětlit, jak budou případné zisky ZEVO (veřejně vlastněné) použity ke stabilizaci cen tepla a odpadových poplatků, místo aby jen „odešly do projektu“.
• Samotná argumentace radnice působila reaktivně: pracovní skupina k ZEVO vznikla až po silném odporu, klíčové ekonomické předpoklady (alternativy k ZEVO, scénáře nákladů) nebyly pro veřejnost zpřehledněny v jednotné, nezávisle ověřené analýze.

Výsledkem byla nízká důvěra – občané viděli velký, složitý projekt s nejasně vysvětlenými čísly, přičemž město nebylo schopné ani ochotné transparentně doložit některé klíčové výroky. V takovém prostředí se i technicky rozumný projekt prodává velmi těžko.

Jak vypadá typická komunikace a připravenost v severských zemích

Povinné plánování a socio‑ekonomické analýzy

Dánsko má od roku 1979 Heat Supply Act, který:

• ukládá obcím povinné zpracování „heat plans“ – mapování poptávky po teple, zdrojů, paliv a scénářů budoucího rozvoje.
• vyžaduje standardizované socio‑ekonomické CBA (cost‑benefit analýzy) pro každý větší projekt DH či WtE; obec smí schválit jen ekonomicky nejvýhodnější variantu podle metodiky energetické agentury.
• jasně vymezuje role: ministerstvo a energetická agentura dávají metodiky, obce plánují a schvalují projekty, nezávislý Utility Regulator dohlíží na ceny a podmínky pro koncové odběratele.

Tyto plány jsou typicky veřejné a součástí širších konzultací (NECP, sektorové strategie); změna koncepce, např. omezení kapacity spaloven o 30% do roku 2030, je komunikována v kontextu cílů cirkulární ekonomiky a s vysvětlením dopadů na ceny tepla a tok odpadu.

Regulace cen a transparentnost

Severská governance pracuje s principem „true cost“ nebo „non‑profit“:

• cenová regulace v Dánsku požaduje, aby teplárenské společnosti účtovaly pouze nezbytné náklady (CAPEX, OPEX, financování) bez zisku; výjimky pro obnovitelné a odpadové teplo jsou nově definovány, ale podléhají cenovým stropům a kontrole regulátora.
• Utility Regulator pravidelně publikuje benchmarky cen tepla (fixní i variabilní složky), aby koncoví odběratelé mohli srovnat svoji teplárnu s ostatními a případně se odpojit, pokud je nekompetitivní.

Při projektech WtE tak není hlavní otázka „vydělá spalovna na teple“, ale „jak se teplo z odpadu promítne do co nejnižších a transparentních nákladů pro odběratele v rámci ne‑profit režimu“. Tato logika je pro veřejnost srozumitelná a posiluje důvěru, že projekt není primárně byznys, ale součást veřejné infrastruktury.

Veřejná participace a konzultace

U velkých projektů (NECP, plánování WtE, aktualizace heat plans) je standardem:

• online konzultační portály, veřejná projednávání, možnost připomínek od občanů, podniků i NGO v jasně vymezeném časovém rámci.
• jasné popisy scénářů (např. „from gas to clean heating“): jaký bude budoucí mix zdrojů, jak se budou měnit ceny, jaké jsou časové milníky; obce mají povinnost tento plán srozumitelně komunikovat všem dotčeným domácnostem.

To neznamená, že spory nejsou – protesty proti dovozu odpadu, debatám kolem Amager Bakke apod. se Dánsko nevyhnulo – ale základní rámec je: plán, čísla, role, regulace, možnost připomínek.

Srovnání s Pískem

V přímém srovnání:

Slabá argumentace, nekonzistentní komunikace a nedostatečná připravenost projektu ze strany samosprávy sehrály v Písku významnou roli – vedle technických a hodnotových námitek to byla právě nedůvěra v čísla, v governance a v to, jak bude projekt řízen, co občany motivovalo projekt „raději zastavit“.

Ve srovnání se severským stylem je rozdíl viditelný: tam jsou projekty WtE „zasazené“ do dlouhodobého heat‑plánování, standardizovaných socio‑ekonomických analýz, jasného cenového režimu, veřejných konzultací a transparentního rozdělení rolí. Písek takový institutní rámec neměl – nebo ho nedokázal přehledně ukázat – a místo technicko‑ekonomické debaty se spor velmi rychle stal sporem o důvěru, což v prostředí velkého infrastrukturního projektu obvykle rozhoduje víc než samotná EIA.

Citace:
Argumenty pro a proti spalovně odpadů ZEVO Písek http://www.piseckysvet.cz/veci-verejne/argumenty-pro-a-proti-spalovne-odpadu-zevo-pisek
Teplo v Písku prudce zdraží, kvůli chybám vedení města i … http://www.piseckysvet.cz/veci-verejne/teplo-v-pisku-prudce-zdrazi-kvuli-chybam-vedeni-mesta-i-vedeni-teplarny?comment=11178
Město odmítlo doložit pravdivost tvrzení starosty, informací … http://www.piseckysvet.cz/veci-verejne/mesto-odmitlo-dolozit-pravdivost-tvrzeni-starosty-informaci-o-zevo-a-teplarne
Regulation and planning of district heating in Denmark https://dbdh.org/wp-content/uploads/2022/07/regulation_and_planning_of_district_heating_in_denmark.pdf
SoG_WhitePaper_DistrictEnergy2024_210x297_V09.indd https://dbdh.org/wp-content/uploads/2024/11/SoG_WhitePaper_DistrictEnergy2024_210x297_V09.pdf
From gas to clean heating https://klimaraadet.dk/sites/default/files/node/field_files/From%20gas%20to%20clean%20heating%20-%20English%20summary.pdf
ZEVO občané https://piseksrdcemarozumem.cz/obcane/
Bez rukaviček podporují spalovnu ZEVO http://www.piseckysvet.cz/vase-nazory/bez-rukavicek-podporit-spalovnu-zevo
Občané města Písku: Otevřený dopis ve věci reakce na záměr výstavby spalovny ZEVO Písek – Ekolist.cz https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/obcane-mesta-pisku-otevreny-dopis-ve-veci-reakce-na-zamer-vystavby-spalovny-zevo-pisek
JIŽNÍ ČECHY: ZEVO Písek zřizuje pracovní skupinu pro větší průhlednost projektuZa krásnější Vimperk | Za krásnější Vimperk https://zakrasnejsivimperk.cz/?p=337374
ZEVO prošlo i přes zastupitele Písku, na růžích ale ustláno nemá | Jižní Čechy Teď! https://www.jcted.cz/zevo-proslo-i-pres-zastupitele-pisku-na-ruzich-ale-ustlano-nema/
Skládkování odpadu v Písku: Rizika a kontroverze kolem ZEVO https://hrabovjanka.cz/blog/skladkovani-odpadu-v-pisku/
A Brief History of District Heating and Combined Heat and Power in Denmark: Promoting Energy Efficiency, Fuel Diversification, and Energy Flexibility https://www.mdpi.com/1996-1073/15/24/9281
DenmarkÇs Second National Communication on Climate Change https://www2.mst.dk/udgiv/Publications/1997/87-7810-983-3/html/annexf.htm
Order No. 566 on the approval of projects for district … https://leap.unep.org/en/countries/dk/national-legislation/order-no-566-approval-projects-district-heating-systems
Making Europe’s homes ‘Hygge’: Danish lessons on district … https://www.raponline.org/wp-content/uploads/2025/01/RAP-Oxenaar-Making-Europes-homes-Hygge-January-2025.pdf
Heat https://ens.dk/en/supply-and-consumption/heat
Everyone will lose if we reduce waste capacity in Denmark! https://dbdh.org/comment-denmark-is-in-a-bubble-everyone-will-lose-if-we-reduce-waste-capacity-in-denmark/
OECD Environmental Performance Reviews https://www.oecd.org/content/dam/oecd/en/publications/reports/2019/11/oecd-environmental-performance-reviews-denmark-2019_02c12b94/1eeec492-en.pdf
Energy Policy Review https://iea.blob.core.windows.net/assets/9af8f6a2-31e7-4136-94a6-fe3aa518ec7d/Denmark_2023.pdf
[PDF] how does the legal frame for sector coupling in denmark incentivise … https://vbn.aau.dk/ws/files/640033000/Rapport_Final2.pdf
[PDF] SECTION A: NATIONAL PLAN – European Commission https://commission.europa.eu/system/files/2023-07/EN_DENMARK%20DRAFT%20UPDATED%20NECP.pdf
and Climate Plan for the period 2021-2030 – European Commission https://commission.europa.eu/document/download/13353c72-43bc-486e-bc82-9e8ea7588734_en?filename=DK_FINAL%20UPDATED%20NECP%202021-2030%20(English).pdf
Addendum to Denmarks Recovery and Resilience Plan – REPowerEU Chapter https://fm.dk/media/ahzbkb0i/addendum-to-denmarks-recovery-and-resilience-plan-repowereu-chapter.pdf
Cooperative district heating in the making. https://klimaatweb.nl/wp-content/uploads/po-assets/770926.pdf
[PDF] 丹麦区域供暖的政策与规划 https://c2e2.unepccc.org/wp-content/uploads/sites/3/2023/02/-regulation-and-planning-of-district-heating-in-denmark.pdf

Opoziční strany prot ZEVO

V Písku sehrála politická opozice významnou roli v artikulaci kritiky ZEVO; to je v evropském kontextu běžné, ale míra konfrontace oproti konstruktivní spolupráci závisí na kvalitě governance, důvěře v data a dlouhodobém rámci energetické politiky. Postoj Marka Anděla a části opozice je z hlediska energetiky diskutovatelný (zvyšuje krátkodobá rizika), z hlediska demokracie a kontroly velké investice ale představuje legitimní, nikoli nutně krátkozraký krok – zejména když většina obyvatel v referendu jejich názor potvrdila.

Jak se opozice chovala v Písku

Zastupitelstvo Písku v roce 2024 schválilo posun projektu ZEVO do projekční fáze 15 hlasy z 27; koalice sama nebyla jednotná a část opozice projekt podporovala, část se proti němu ostře vymezila. Marek Anděl (hnutí Písek srdcem a rozumem) při debatě argumentoval, že ZEVO vůbec není zaneseno v energetické koncepci města a „z ekonomického a dopravního hlediska je to pitomost“ – tedy ne čistě symbolická, ale věcná kritika plánování a dopravní zátěže.

Další opoziční zastupitelé (např. Miroslav Krejča) kritizovali dokumentaci pro zastupitele, poukazovali na nesrovnalosti v materiálech a označili memoranda s okolními městy za „cáry papíru“, tj. bez právní závaznosti. Opozice tím zesilovala občanské námitky (transparentnost, ekonomika, nedostatek odpadu, kumulace zátěže směr Smrkovice) a podporovala myšlenku referenda jako nástroje, jak projekt přehodnotit.

Politická opozice u WtE projektů jinde

Analýzy WtE v Evropě (Transnational Institute, EPSU) ukazují, že spalovny odpadů jsou běžně politicky kontroverzní: vznikají koalice environmentálních organizací, občanských iniciativ a často i lokální opozice proti projektům – v Dánsku, Itálii, Slovinsku, Libanonu atd. Odpor se typicky opírá o stejné motivy jako v Písku: obavy ze znečištění, dovoz odpadu, „lock‑in“ kapacit, oslabení recyklace a nejasné ekonomické modely.

Zároveň ale existuje i opačný vzorec: v severských zemích jsou WtE a centrální teplárenství součástí dlouhodobé cross‑party energetické strategie, která vznikala v širokých koaličních dohodách po ropných krizích 70. let. Tam se o konkrétních projektech vede spor především v rovině technických detailů, kapacit a dovozu odpadu (např. Amager Bakke v Kodani), ale základní koncept „odpad jako palivo pro DH“ má podporu napříč velkými stranami.

Jinými slovy: politická opozice proti spalovnám je normální a běžná – zejména tam, kde chybí jasný strategický rámec a vysoká důvěra v regulaci – zatímco v kontextech jako Dánsko se spory častěji točí kolem toho, jak WtE omezovat a integrovát do přechodu k cirkulární ekonomice, než zda vůbec existovat.

Spolupráce vs. konfrontace: ideální role opozice

V ideálním modelu lokální governance by opozice:

• včas vstupovala do interních diskusí o energetické koncepci města, pomáhala nastavovat parametry projektů (kapacity, location, monitoring) a tlačila na robustní socio‑ekonomické analýzy.
• trvala na transparentních datech (CBA, scénáře cen tepla, alternativy) a na nezávislém ověření klíčových předpokladů, místo aby se spor vedl přes zkratky a nedůvěru.
• využila referendum ne jako první reakci, ale až poté, co všechny racionální námitky nebyly vnitřně vypořádány – tedy jako poslední pojistku proti projektům, které se inhouse nepodařilo „zdravě nastavit“.

V Písku byla realita jiná: opozice i občané poukazovali na nedostatky komunikace, nesrovnalosti v materiálech a neochotu města doložit některá tvrzení starosty; žádosti podle infozákona zůstaly bez úplných odpovědí, což posílilo pocit nekompetentního nebo účelového řízení projektu. Tím se přirozeně posunulo těžiště z konstruktivní spolupráce do konfrontační roviny – když nevěříš číslům a procesu, přirozeně začneš prosazovat veto.

Je postoj Marka Anděla krátkozraký?

Několik faktů je potřeba vzít v úvahu:

• Marek Anděl dlouhodobě sleduje energetiku v Písku; jeho kritika mířila konkrétně na to, že ZEVO není integrováno v energetické koncepci města a že z ekonomického a dopravního hlediska dává málo smyslu – tedy spíš na kvalitu plánování než na koncept ZEVO jako takový.
• Opuštění projektu podle odborných médií znamená pro město stovky milionů nákladů na náhradní zdroje tepla a odpadové řešení; to je reálný negativní dopad, který opozice – pokud chtěla projekt zastavit – musela znát.
• Referendum dopadlo výrazně proti ZEVO (57,41% účastníků, 31,79% všech voličů hlasovalo „ANO“ proti spalovně), takže opoziční postoj byl v souladu s většinovou preferencí obyvatel.

Z hlediska energeticko‑ekonomického je možné označit odmítnutí ZEVO za krátkozraké – město přišlo o 1,3 mld Kč dotace, musí hledat dražší alternativy a bude mít složitější odpadové hospodářství. Z hlediska demokratického a governance je ale postoj opozice obhajitelný: poukazovali na nedostatky projektu, tlačili na referendum, a voliči jejich názor potvrdili v závazném hlasování. V situaci slabé komunikace, sporných čísel a podezření na „byznys model na hraně“ lze hodnotit jejich krok jako obranu před velkým infrastrukturním závazkem, nikoli jen jako politický populismus.

Pokud se v dalších letech Písek dokáže posunout k jiným nízkoemisním zdrojům (bioplyn, odpadní teplo, sektorové vazby) a udrží ceny tepla v rozumném rozmezí, může se ukázat, že odmítnutí ZEVO bylo v dlouhodobém horizontu strategicky konzistentní s cíli cirkulární ekonomiky – podobně jako dánské rozhodnutí postupně snížit kapacitu spaloven. Pokud ale město alternativy nezvládne, bude se opozice, včetně Anděla, muset politicky vypořádat s tím, že jejich principielní veto vedlo ke konkrétním finančním a komfortním nákladům pro obyvatele.

Proto se nedá říct jednoduše „je to správný / špatný postoj“ – v rovině demokratického mandátu a důvěry v governance šlo o legitimní, konzistentní krok; v rovině energetického risk managementu je to volba vyšší krátkodobé nejistoty a nákladů výměnou za odmítnutí technologie, kterou značná část obyvatel považuje za systémově problematickou.

Citace:
ZEVO Písek před referendem: Budoucnost energetiky … https://www.piseckysvet.cz/veci-verejne/zevo-pisek-pred-referendem-budoucnost-energetiky-nebo-riziko-pro-mesto-prinasime-prehled-argumentu-pro-a-proti
ZEVO prošlo i přes zastupitele Písku, na růžích ale ustláno nemá | Jižní Čechy Teď! https://www.jcted.cz/zevo-proslo-i-pres-zastupitele-pisku-na-ruzich-ale-ustlano-nema/
Waste to Energy | Transnational Institute https://www.tni.org/en/article/waste-to-energy
Obyvatelé Písku v referendu odmítli výstavbu spalovny odpadu https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/obyvatele-pisku-v-referendu-odmitli-vystavbu-spalovny-odpadu
Místní referendum radnici nepotěšilo. Obyvatelé zařízli … https://ekonomickydenik.cz/obyvatele-pisku-zarizli-spalovnu-odpadu/
Písek řekl spalovně ne. Stát teď chce, aby to jinde už říct nešlo https://medium.seznam.cz/clanek/arnika-pisek-rekl-spalovne-ne-stat-ted-chce-aby-to-jinde-uz-rict-neslo-298339
Zastánci a odpůrci spalovny ZEVO se znovu setkali, tentokrát ve Sladovně https://www.jcted.cz/86223-zastanci-a-odpurci-spalovny-zevo-se-znovu-setkali-tentokrat-ve-sladovne/
Budeme tvrdě bojovat. Obyvatelé Písku nechtějí spalovnu odpadů v místní části Smrkovice https://budejovice.rozhlas.cz/budeme-tvrde-bojovat-obyvatele-pisku-nechteji-spalovnu-odpadu-v-mistni-casti-8913552
Vera Weghmann https://www.epsu.org/sites/default/files/article/files/Waste%20Management%20in%20Europe_EN_1.pdf
Waste incineration in the Nordic countries https://pub.norden.org/temanord2024-524/temanord2024-524.pdf
5. Imports and exports of waste https://www2.mst.dk/udgiv/publications/1999/87-7909-106-7/html/kap05_eng.htm
A Brief History of District Heating and Combined Heat and Power in Denmark: Promoting Energy Efficiency, Fuel Diversification, and Energy Flexibility https://www.mdpi.com/1996-1073/15/24/9281
Making Europe’s homes ‘Hygge’: Danish lessons on district … https://www.raponline.org/wp-content/uploads/2025/01/RAP-Oxenaar-Making-Europes-homes-Hygge-January-2025.pdf
Danish waste company forced to import rubbish from abroad https://www.thelocal.dk/20220612/danish-waste-company-having-to-import-rubbish-from-abroad
Everyone will lose if we reduce waste capacity in Denmark! https://dbdh.org/comment-denmark-is-in-a-bubble-everyone-will-lose-if-we-reduce-waste-capacity-in-denmark/
Regulation and planning of district heating in Denmark https://dbdh.org/wp-content/uploads/2022/07/regulation_and_planning_of_district_heating_in_denmark.pdf
Energy Policy Review https://iea.blob.core.windows.net/assets/9af8f6a2-31e7-4136-94a6-fe3aa518ec7d/Denmark_2023.pdf
From gas to clean heating https://klimaraadet.dk/sites/default/files/node/field_files/From%20gas%20to%20clean%20heating%20-%20English%20summary.pdf
SoG_WhitePaper_DistrictEnergy2024_210x297_V09.indd https://dbdh.org/wp-content/uploads/2024/11/SoG_WhitePaper_DistrictEnergy2024_210x297_V09.pdf
Review and experiences of price regulation regimes for district heating https://vbn.aau.dk/en/publications/review-and-experiences-of-price-regulation-regimes-for-district-h
Město odmítlo doložit pravdivost tvrzení starosty, informací … http://www.piseckysvet.cz/veci-verejne/mesto-odmitlo-dolozit-pravdivost-tvrzeni-starosty-informaci-o-zevo-a-teplarne
Argumenty pro a proti spalovně odpadů ZEVO Písek http://www.piseckysvet.cz/veci-verejne/argumenty-pro-a-proti-spalovne-odpadu-zevo-pisek
Občané města Písku: Otevřený dopis ve věci reakce na záměr výstavby spalovny ZEVO Písek – Ekolist.cz https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/obcane-mesta-pisku-otevreny-dopis-ve-veci-reakce-na-zamer-vystavby-spalovny-zevo-pisek
Opuštění projektu na výstavbu spalovny bude stát Písek stovky … https://oenergetice.cz/teplo/opusteni-projektu-na-vystavbu-spalovny-bude-stat-pisek-stovky-milionu-korun
Písek odmítl spalovnu odpadu | Komunální ekologie https://www.komunalniekologie.cz/info/pisek-odmitl-spalovnu-odpadu
ZEVO občané https://piseksrdcemarozumem.cz/obcane/
ZEVO Písek https://portal.cenia.cz/eiasea/download/RUlBX09WMjA3OF9wb3N1ZGVrRE9DXzg2MjMxMjkwMzc1NjIzNzkxNDMucGRm/OV2078_posudek.pdf
Projekt písecké spalovny ZEVO bude pokračovat i přes hlasitou kritiku občanů a opozice https://budejcka.drbna.cz/zpravy/43804-projekt-pisecke-spalovny-zevo-bude-pokracovat-i-pres-hlasitou-kritiku-obcanu-a-opozice.html
Zastánci a odpůrci spalovny ZEVO se znovu setkali, tentokrát ve Sladovně | Jižní Čechy Teď! https://www.jcted.cz/zastanci-a-odpurci-spalovny-zevo-se-znovu-setkali-tentokrat-ve-sladovne/
10. – 23. února https://www.piseckysvet.cz/archive/ps03-unor-2023_def_web.pdf
Sliby versus realita: ZEVO nebude, ale dusno je kolem něj pořád | Jižní Čechy Teď! https://www.jcted.cz/sliby-versus-realita-zevo-nebude-ale-dusno-je-kolem-nej-porad/

Bylo odmítnutí správným krokem

Ano, „správnost“ píseckého odmítnutí ZEVO se opravdu ukáže až podle toho, jak město zvládne alternativní řešení tepla a odpadů a jak se budou vyvíjet koncové ceny tepla v příštích letech. Na základě dostupných příkladů se dá říct, že pozitivní vývoj je možný, ale ne automatický – vyžaduje velmi aktivní a kompetentní přístup města, jinak je spíš pravděpodobný scénář dražšího tepla než v případě realizovaného ZEVO.

Co rozhodne o tom, jestli odmítnutí bylo „správné“

Rozhodující budou tři věci:

• Alternativní zdroje tepla: jestli se Písku povede včas nahradit uhlí a nenastoupit jen na drahý plyn, ale využít kombinaci kogenerace, obnovitelných zdrojů, odpadního tepla (např. průmysl, ČOV) a akumulace.
• Odpadové hospodářství: jestli se podaří zajistit dostatek kapacity v cizích ZEVO nebo jiných technologiích za rozumné gate fee, aby se náklady na svoz a likvidaci odpadu neprojevily masivně v poplatcích.
• Regulace a governance: jestli město nastaví transparentní energetický plán, otevřeně ukáže čísla a využije případné externí zdroje (Modernizační fond pro jiné projekty, odpadní teplo, akumulaci) tak, aby se nákladová struktura pro občany optimalizovala.

Jinými slovy: odmítnutí ZEVO samo o sobě neříká, jestli teplo bude drahé nebo levné, ale výrazně zvyšuje nároky na kvalitu řízení energetiky města.

Scénáře vývoje ceny tepla v Písku

Negativní (nejvíc pravděpodobný bez aktivní strategie)

Pokud město:

• nakonec přejde primárně na plynové zdroje bez významné podpory odpadního či obnovitelného tepla,
• bude teprve ex post hledat kapacity v cizích ZEVO (Vráto, SAKO Brno, další) za tržní ceny,
• a nepostaví žádnou větší akumulaci či flexibilní zdroje,

pak se dá očekávat spíš vyšší růst ceny tepla než ve scénáři s vlastním ZEVO, protože teplo bude stát na dražším palivu a náklady na odpad budou rozpuštěny v gate fee a svozu. V tomto smyslu je pravděpodobnost „pozitivního“ vývoje poměrně nízká, pokud Písek bude pokračovat v dosavadním ad‑hoc stylu a neudělá výrazný strategický obrat.

Neutrální (střední pravděpodobnost při částečné aktivitě)

Realističtější střední scénář je, že Písek:

• investuje do menších kogeneračních jednotek, zateplování, dílčího odpadního tepla, ale nebude mít výrazný „game changer“ typu velkých tepelných čerpadel či významných zdrojů odpadního tepla,
• část odpadu bude využívat v jiných ZEVO (Vráto, Brno), část půjde směrem mechanicko‑biologické úpravy a vyšší recyklace,

pak může být vývoj ceny tepla podobný ostatním městům bez ZEVO – tj. vyšší než historicky, ale ne katastrofální a spíš daný celoevropským růstem cen paliv a povolenek než konkrétním rozhodnutím o spalovně. To je pravděpodobně nejrealističtější výchozí trajektorie, pokud město udělá „něco“, ale ne zásadní systémový zlom.

Pozitivní (možný, ale náročný scénář)

Pozitivní scénář – stabilní nebo relativně nízké ceny tepla bez ZEVO – je možný, ale vyžaduje, aby Písek:

• přijal seriózní „heat plan“ po vzoru severských zemí: otevřeně namodelovat mix zdrojů do roku 2035, scénáře cen tepla, a udělat z toho závaznou strategii.
• šel cestou velkých tepelných čerpadel, odpadního tepla, případně geotermie – podobně jako Helsinki, kde model ukazuje, že instalace cca 300 MW tepelných čerpadel (země, moře, vzduch, odpadní teplo) dovolí vyřadit uhlí a velkou část plynu bez nové spalovny či biomasy.
• integroval otevřený model odpadního tepla po vzoru Stockholmu (Open District Heating), kde do sítě dodávají teplo data centra, supermarkety a průmysl, což zlevňuje a dekarbonizuje systém.

To je realizovatelné, ale znamená velké investice, složitou koordinaci a zralý regulační rámec – tedy něco, co v Česku teprve začíná. Bez takového skoku je čistě pozitivní vývoj cen tepla bez ZEVO spíš méně pravděpodobný.

Srovnání s městy, která nešla cestou ZEVO

Jihlava / Vysočina

Jihlava před cca 10 lety od plánů na výstavbu ZEVO ustoupila, sehrálo v tom roli i místní referendum; odpad regionu teď míří mimo jiné do teplárny ve Žďáru nad Sázavou a do SAKO Brno. Kraj Vysočina v odpadové koncepci deklaruje, že aktuálně neplánuje vlastní ZEVO a spoléhá na kombinaci externích kapacit spaloven a malých lokálních projektů CZT.

Ceny tepla v Jihlavě nejsou vyloženě výjimečné ani rekordně nízké – město čelí podobným tlakům (povolenky, paliva) jako jiné české teplárny a část nákladů odpadového hospodářství se odráží v poplatcích; rozhodnutí nebudovat ZEVO se tedy zatím neprojevilo jako výrazné zlevnění, spíš jako politický kompromis s odložením investice. To je dobrá analogie pro Písek: odmítnutí ZEVO samo o sobě nevede k levnému teplu.

Helsinki, Gothenburg, další evropská města

Helsinki mají historicky silnou závislost na uhlí v centrálním teplu, ale vytyčily cestu k ukončení uhlí a snížení plynu bez nové velké spalovny – kombinací velkých tepelných čerpadel, odpadního tepla, akumulace a sektoru coupling. Studie ukazuje, že takový mix může být ekonomicky konkurenceschopný, pokud město založí přechod na detailním modelování, aukcích čistého tepla a otevřeném přístupu třetích stran do sítě.

Gothenburg a Stockholm ukazují jiný model: spalovny existují, ale hlavní strategickou roli hrají flexibilita zdrojů a odpadní teplo – akumulační nádrž pro teplo v Gothenburgu a Stockholm Exergi s otevřeným přístupem pro producenty odpadního tepla drží ceny tepla relativně stabilní, i když se podíl spaloven v mixu postupně snižuje.

Tyto příklady potvrzují: město může mít i bez nové ZEVO relativně příznivé ceny tepla, ale jen za cenu velmi proaktivní politiky, investic a regulačního rámce – není to „automatický“ následek odmítnutí spalovny.

Co říct k pravděpodobnosti pozitivního vývoje

Ve zkratce:

• Bez výrazné změny přístupu (seriózní heat plan, velké investice do čerpadel a odpadního tepla, otevřená data a participace) je pozitivní vývoj cen tepla v Písku spíš málo pravděpodobný; baseline je spíš dražší teplo než ve scénáři s dotovaným ZEVO.
• Se změnou přístupu – pokud se Písek inspiruje severskými městy, vytvoří jasnou strategii a začne aktivně soutěžit nízkoemisní zdroje tepla – může být pozitivní scénář realistický; zatím ale v ČR takových příkladů moc není, takže jde o ambiciózní, ne zaručenou cestu.

Tvoje shrnutí – že skutečné hodnocení „správnosti“ odmítnutí ZEVO ukáže až další vývoj alternativních kroků a cen tepla – je přesné. Rozhodnutí v referendu bylo spíš volbou typu rizika (odmítnout spalovnu a přijmout energetickou nejistotu) než volbou konkrétní cenové trajektorie. Jaké riziko se nakonec naplní, bude záležet hlavně na tom, jestli Písek zvládne přejít z pasivního reaktivního řízení energetiky na aktivní, daty řízenou a dlouhodobě konzistentní strategii.

Citace:
Opuštění projektu na výstavbu spalovny bude stát Písek stovky … https://oenergetice.cz/teplo/opusteni-projektu-na-vystavbu-spalovny-bude-stat-pisek-stovky-milionu-korun
Písek odmítl spalovnu odpadu | Komunální ekologie https://www.komunalniekologie.cz/info/pisek-odmitl-spalovnu-odpadu
A Brief History of District Heating and Combined Heat and Power in Denmark: Promoting Energy Efficiency, Fuel Diversification, and Energy Flexibility https://www.mdpi.com/1996-1073/15/24/9281
Transition pathway for the city toward low-emission district heating system with heat auctions promoting third-party network access https://academic.oup.com/ooenergy/article/doi/10.1093/ooenergy/oiae018/7906303
[PDF] Svozová studie odpadu do ZEVO Jihočeský kraj https://zp.kraj-jihocesky.cz/sites/zpdev.kraj-jihocesky.cz/files/files/koncepce/svozova_studie_zevo/svozova_studie_kv_20_12_21_a.pdf
Regulation and planning of district heating in Denmark https://dbdh.org/wp-content/uploads/2022/07/regulation_and_planning_of_district_heating_in_denmark.pdf
SoG_WhitePaper_DistrictEnergy2024_210x297_V09.indd https://dbdh.org/wp-content/uploads/2024/11/SoG_WhitePaper_DistrictEnergy2024_210x297_V09.pdf
From gas to clean heating https://klimaraadet.dk/sites/default/files/node/field_files/From%20gas%20to%20clean%20heating%20-%20English%20summary.pdf
Energy mapping and district heating as effective tools to … https://re.public.polimi.it/retrieve/e0c31c12-1b07-4599-e053-1705fe0aef77/1-s2.0-S2352484721007502-main.pdf
[PDF] Plán odpadového hospodářství Kraje Vysočina pro období 2016 až … https://extranet.kr-vysocina.cz/samosprava/soubory/rada/materialy/2015/27/RK-27-2015-61pr02.pdf
Energy Policy Review https://iea.blob.core.windows.net/assets/9af8f6a2-31e7-4136-94a6-fe3aa518ec7d/Denmark_2023.pdf
Lessons from Stockholm’s Open District Heating https://www.energiraven.com/wp-content/uploads/2025/01/170609-Raven-i-Lessons-from-Stockholm-Rev-1-2025-Web.pdf
Rapport complet “District Energy in Cities: Unlocking the Potential of Energy Efficiency and Renewable Energy” https://fr.slideshare.net/slideshow/rapport-complet-district-energy-in-cities-unlocking-the-potential-of-energy-efficiency-and-renewable-energy/45362933
Odpad zamíří do teplárny Žďáru https://www.jihlavske-listy.cz/clanek/56331-odpad-zamiri-do-teplarny-zdaru
District heating as key enabler for climate neutrality in … https://eu-mayors.ec.europa.eu/sites/default/files/2022-10/eumayors-case-study-Gothenburg-2022-en.pdf
__seznam_projektu_efekt_2012_2.xlsx https://efekt.gov.cz/upload/62d0d69c2bcb052223969e1a31d35403/__seznam_projektu_efekt_2012_2.xlsx
Stanislav Černý a Jiří Guth: Spalovat odpady možná ano, ale určitě ne takto – Ekolist.cz https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/stanislav-cerny-jiri-guth-spalovat-odpady-mozna-ano-ale-urcite-ne-takto
šablona zprávy http://extranet.jihlava-city.cz/pup/txt13/oduvodneni.pdf
ZEVO Slovnaftu má zelenú. Ministerstvo odmietlo väčšinu námietok, investor znížil kapacitu | ODPADY-PORTAL.SK https://www.odpady-portal.sk/Dokument/110465/zevo-slovnaft-eia-posudzovanie-zaverecne-stanovisko
Danish Urban Energy Development Experiences https://dbdh.org/wp-content/uploads/2024/04/Danish-Urban-Energy-Development-Experiences-The-Aarhus-Case-1.pdf
Předběžná studie proveditelnosti projektu ZEVO Vysočina … https://arnika.org/soubory/dokumenty/odpady/spalovny/Jihlava/ZEVO_Vyso%C4%8Dina_P%C5%99%C3%ADloha_1_Re%C5%A1er%C5%A1e_situace_v_rozvinut%C3%BDch_evropsk%C3%BDch_zem%C3%ADch.pdf
U n i t e d N a t i o n s E n v i r o n m e n t P r o g r a m m e https://sesi.stanford.edu/sites/g/files/sbiybj29541/files/media/file/unep-report-district-energy-in-cities-1.pdf?

Příklady měst, ve kterých také odmítli ZEVO

Ano, přesně tak: jestli bylo odmítnutí ZEVO v Písku „správné“, se ukáže až podle toho, jak město zvládne alternativní zdroje tepla a odpadové hospodářství a jak se tyto kroky promítnou do reálných cen tepla v následujících letech.

Jaká je reálně šance na pozitivní vývoj cen tepla

Když shrneme všechna dosavadní data a příklady:

• Bez výrazné strategické změny (seriózní heat‑plán, nové nízkoemisní zdroje, odpadní teplo, akumulace) je pozitivní scénář spíš málo pravděpodobný. V takovém případě Písek skončí podobně jako Jihlava a další města bez ZEVO – ceny tepla porostou s povolenkami a palivy, ale bez velkého „polštáře“ v podobě levného odpadového tepla.
• Se střední úrovní aktivity (menší kogenerace, částečné odpadní teplo, úspory) je realistický spíš neutrální scénář: teplo bude dražší než historicky, ale ne nutně zásadně horší než v městech se ZEVO; tvoji volbu „nejít spalovnou“ občané pocítí, ale nebude to katastrofa.
• Opravdu pozitivní scénář (stabilní nebo klesající ceny tepla při dekarbonizaci) je možný, ale jen pokud Písek udělá něco kvalitativně nového – typově to, co dělá Helsinki: velké tepelné čerpadla, odpadní teplo, elektrické kotle, geotermie, akumulace, otevřený trh s teplem a dobře řízený přechod od fosilů. To vyžaduje velké investice, schopné lidi a politickou shodu, ne „business as usual“.

Jinými slovy: pozitivní vývoj je možný, ale ne automatický – bez výrazně lepšího řízení energetiky města je pravděpodobnější, že Písek bude patřit spíš k dražším než levnějším CZT systémům ve srovnání s variantou ZEVO.

Srovnání s městy, která nešla cestou ZEVO

Jihlava / Vysočina (český příklad bez ZEVO)

• Projekt ZEVO Vysočina byl předběžně analyzován, ale region se rozhodl vlastní spalovnu nestavět; odpad míří mimo jiné do teplárny ve Žďáru a dalších zařízení.
• Přehled cen tepla k 1. 1. 2026 ukazuje, že Jihlava má ceny CZT v typickém českém pásmu (cca 700–1 200 Kč/GJ podle větve), tedy nikoliv výjimečně nízké; tlak povolenek a paliv se promítá do konečné ceny podobně jako jinde.

Poučení: rozhodnutí nebudovat ZEVO samo o sobě nevede k levnému teplu – spíš znamená, že teplo bude z jiných zdrojů (plyn, biomasa, menší kogenerace) a cena se bude chovat podobně jako v ostatních městech.

Helsinky (pozitivní příklad bez nové WtE)

• Helsinki musí ukončit uhlí do roku 2029 a být uhlíkově neutrální do 2035; místo nové velké spalovny jdou cestou velkých tepelných čerpadel, odpadního tepla, elektrických kotlů, geotermie a akumulace.
• Model pro město ukazuje, že instalace 300 MW tepelných čerpadel a další decentralizované zdroje umožní nahradit uhlí a část plynu; emise klesnou o ~80%, provozní náklady klesnou, i když celková roční nákladová bilance kvůli investicím krátkodobě roste.
• Reálná data: po odstavení poslední uhelné elektrárny Salmisaari v dubnu 2025 klesly emise CZT o 56% a průměrná cena tepla se snížila o cca 6,1% oproti roku 2024; důvodem je odpad drahého paliva a povolenek, nástup tepelných čerpadel, elektrických kotlů a odpadního tepla.

Poučení: město může bez nové spalovny dosáhnout pozitivního vývoje ceny tepla, ale jen díky velmi řízené transformaci, velkým investicím a silnému institucionálnímu rámce.

Další města (Stockholm, Gothenburg)

• Stockholm Exergi provozuje otevřený systém odpadního tepla, kde data centra, supermarkety a průmysl dodávají excesní teplo do CZT; to snižuje náklady a umožňuje pomalu snižovat podíl spaloven.
• Gothenburg využívá akumulační nádrž (1 000 MWh) a vysoký podíl odpadního tepla, aby minimalizoval potřebu spouštět plynové CHP v špičkách; to pomáhá držet náklady (a tím i ceny) pod kontrolou při dekarbonizaci.

Poučení: i tam, kde spalovny fungují, se dlouhodobá strategie opírá o diversifikaci zdrojů a odpadní teplo – města s aktivní strategií dokáží držet ceny relativně stabilní, ať už ZEVO mají nebo ne.

Shrnutí pro Písek

• Správnost odmítnutí ZEVO se opravdu ukáže až podle toho, jak Písek zvládne další kroky – bez robustní strategie je spíš pravděpodobné, že občané zaplatí vyšší cenu za teplo než ve variantě s dotovaným ZEVO.
• Pozitivní vývoj cen je možný, pokud se město inspiruje Helsinkami a dalšími – tj. přestane řešit jen „co místo uhlí“ a začne řídit systém: heat‑plan, velké tepelné čerpadla, odpadní teplo, akumulace, otevřený přístup třetích stran, transparentní regulaci.
• Srovnání s Jihlavou a dalšími ukazuje, že prosté „nejdeme do ZEVO“ samo o sobě ceny nezlepší – bez proaktivního řízení energetiky se Písek zařadí do průměru nebo horšího kvadrantu českých tepláren.

Rozhodnutí v referendu bylo volbou typu rizika, ne konkrétní cenové trajektorie. Pravděpodobnost pozitivního vývoje bez dalšího úsilí je spíš nízká; pokud ale město změní přístup a začne dělat věci ve stylu Helsinek a Stockholmu, může se z dnešního „ne ZEVO“ stát dlouhodobě konsistentní krok směrem k udržitelnému a cenově přijatelnému teplu.

Citace:
Opuštění projektu na výstavbu spalovny bude stát Písek stovky … https://oenergetice.cz/teplo/opusteni-projektu-na-vystavbu-spalovny-bude-stat-pisek-stovky-milionu-korun
Písek odmítl spalovnu odpadu | Komunální ekologie https://www.komunalniekologie.cz/info/pisek-odmitl-spalovnu-odpadu
Ceny tepelné energie k 1. 1. 2026 včetně DPH https://www.tzb-info.cz/docu/zpravy/0349/034980_predbezne-ceny-tepelne-energie-2026.pdf
Odpad zamíří do teplárny Žďáru https://www.jihlavske-listy.cz/clanek/56331-odpad-zamiri-do-teplarny-zdaru
[PDF] Plán odpadového hospodářství Kraje Vysočina pro období 2016 až … https://extranet.kr-vysocina.cz/samosprava/soubory/rada/materialy/2015/27/RK-27-2015-61pr02.pdf
[PDF] Svozová studie odpadu do ZEVO Jihočeský kraj https://zp.kraj-jihocesky.cz/sites/zpdev.kraj-jihocesky.cz/files/files/koncepce/svozova_studie_zevo/svozova_studie_kv_20_12_21_a.pdf
Energy Policy Review https://iea.blob.core.windows.net/assets/9af8f6a2-31e7-4136-94a6-fe3aa518ec7d/Denmark_2023.pdf
Transition pathway for the city toward low-emission district heating system with heat auctions promoting third-party network access https://academic.oup.com/ooenergy/article/doi/10.1093/ooenergy/oiae018/7906303
Helsinki Energy Challenge https://www.hel.fi/static/kanslia/energy-challenge/heating-system-in-helsinki.pdf
Heating and decarbonisation | Climate work in Helsinki | City of Helsinki https://ilmasto.hel.fi/en/mitigation/heating-and-decarbonisation/
emissions from Helsinki’s district heating fell by 56%, … https://www.helen.fi/en/news/2026/vuosi-ilman-kivihiilta-kesti-myos-pakkastalven-helsingin-kaukolammon-paastot-vahenivat-56-prosenttia-toimitusvarmuus-sailyi-korkeana-ja-hinta-laski
Předběžná studie proveditelnosti projektu ZEVO Vysočina … https://arnika.org/soubory/dokumenty/odpady/spalovny/Jihlava/ZEVO_Vyso%C4%8Dina_P%C5%99%C3%ADloha_1_Re%C5%A1er%C5%A1e_situace_v_rozvinut%C3%BDch_evropsk%C3%BDch_zem%C3%ADch.pdf
Helsinki Energy Challenge https://www.hel.fi/static/kanslia/energy-challenge/going-deep-final-entry-public.pdf
Transition pathway for the city toward low-emission district … https://helda.helsinki.fi/server/api/core/bitstreams/dea2e3b1-110e-4cd8-922c-3d23bf63a308/content
Coal Use in Helsinki’s District Heat Production Ends https://www.helen.fi/en/news/2025/Coal-Use-in-Helsinki-Ends-Heat-Prices-Continue-to-Decline
Lessons from Stockholm’s Open District Heating https://www.energiraven.com/wp-content/uploads/2025/01/170609-Raven-i-Lessons-from-Stockholm-Rev-1-2025-Web.pdf
District heating as key enabler for climate neutrality in … https://eu-mayors.ec.europa.eu/sites/default/files/2022-10/eumayors-case-study-Gothenburg-2022-en.pdf
U n i t e d N a t i o n s E n v i r o n m e n t P r o g r a m m e https://sesi.stanford.edu/sites/g/files/sbiybj29541/files/media/file/unep-report-district-energy-in-cities-1.pdf
Decarbonisation of district heating https://www.zazemiata.org/wp-content/uploads/2022/07/Olli-Tiainen.pdf
How can we decarbonize the heating of Helsinki, using as … https://www.hel.fi/static/kanslia/energy-challenge/chp-consumers-to-heat-producers-final-entry-public.pdf
Simulation of decarbonization objectives for the district … https://www.diva-portal.org/smash/get/diva2:1587322/FULLTEXT01.pdf
Carbon capture from combined heat and power plants https://research.chalmers.se/publication/537511/file/537511_Fulltext.pdf

Odmítnutí neznamená, že se město vyhne investicím

Potřebná „náhrada“ ZEVO přes diverzifikaci zdrojů a odpadní teplo je pro město velikosti Písku investičně pořád projekt ve stovkách milionů, ne v desítkách – jen jinak rozložený a typově odlišný než spalovna. A opozice proti ZEVO se na tyto kroky odkazovala, ale spíš principielně („víc bioplyn, odpadní teplo“), nikoli s konkrétním, číselně podloženým investičním plánem.

Řádové investice do odpadního tepla a diverzifikace

• Materiál ZEVO pro občany modeluje variantu „odpadní teplo“: využití tepla z průmyslové zóny, bioplynové stanice (BPS) a ČOV pomocí tepelných čerpadel, s teoretickým potenciálem až 120 000 GJ/rok z odpadních vod a výkonem čerpadel 5 MW; investiční náklady jsou uváděny cca 250 mil Kč jen na tuto část.
• Teplárna Písek už dříve do podobného směru investovala: přechod parovodu na horkovod za 175 mil Kč, nový kotel na biomasu za 100 mil Kč a přivaděč odpadního tepla z bioplynové stanice za 35 mil Kč – dohromady cca 310 mil Kč.

Z těchto reálných čísel vyplývá, že plné využití dostupného odpadního tepla (BPS, průmyslová zóna, ČOV) plus doplnění dalších nízkoemisních zdrojů (biomasa, menší kogenerace) se u města Písek velmi snadno dostane na řádově stovky milionů korun investic – podobně jako varianta ZEVO, byť rozložená do více menších projektů.

Co opozice navrhovala

• Přehled argumentů pro a proti ZEVO z Píseckého světa i předreferendový souhrn ukazují, že odpůrci explicitně zmiňovali navýšení odběru z bioplynové stanice, využití odpadního tepla z průmyslové zóny a ČOV jako „levnější a ekologičtější zdroje tepla“ oproti spalovně.
• Opozice ale pracovala spíš s tvrzením, že „v průmyslové zóně je až 80 000 GJ/rok odpadního tepla“ a že tyto zdroje jsou ignorované, než s detailním CAPEX modelem – konkrétní čísla investic (např. 250 mil Kč pro 5 MW TČ na ČOV) pocházejí z projektové dokumentace ZEVO, ne z opozičních návrhů.

Takže ano, opozice tematizovala stejné směry – bioplyn, odpadní teplo, menší zdroje – ale nepřinesla ucelený investiční plán v řádu stovek milionů, spíš poukazovala na to, že město tyto možnosti dostatečně nezkoumalo a že mohou být levnější než spalovna.

Co z toho plyne pro Písek

• Pokud Písek půjde cestou plného využití odpadního tepla a diverzifikace (biomasa, TČ, BPS, průmysl, ČOV), musí se smířit s tím, že investičně se bude pohybovat v podobných řádech jako ZEVO – jen bez velké spalovny a s jiným rizikovým profilem.
• Opozice tedy nezabránila velkým investicím do energetiky, pouze pomohla zastavit jeden konkrétní typ investice (ZEVO); pokud má být její postoj dlouhodobě konzistentní, bude potřeba tyto alternativy přetavit do stejně konkrétních projektů s jasnou ekonomickou logikou.

Citace:
Souhrn projektu ZEVO Písek pro potřeby informovanosti … https://zevo.zevopisek.cz/wp-content/uploads/simple-file-list/ZEVO-PISEK_Material-pro-obcany-mesta-Pisek.pdf
Písecká teplárna staví kotel na biomasu, začne také využívat teplo z nedaleké bioplynové stanice https://oenergetice.cz/teplarenstvi/pisecka-teplarna-stavi-kotel-na-biomasu-zacne-take-vyuzivat-teplo-z-nedaleke-bioplynove-stanice
Opuštění projektu na výstavbu spalovny bude stát Písek … https://oenergetice.cz/teplo/opusteni-projektu-na-vystavbu-spalovny-bude-stat-pisek-stovky-milionu-korun
ZEVO Písek před referendem: Budoucnost energetiky … https://www.piseckysvet.cz/veci-verejne/zevo-pisek-pred-referendem-budoucnost-energetiky-nebo-riziko-pro-mesto-prinasime-prehled-argumentu-pro-a-proti
This is an electronic reprint of the original article. https://acris.aalto.fi/ws/portalfiles/portal/170012371/Transition_pathway_for_the_city_toward_low-emission_district_heating_system_with_heat_auctions_promoting_third-party_network_access_pdfa2b.pdf
Transition pathway for the city toward low-emission district heating system with heat auctions promoting third-party network access https://academic.oup.com/ooenergy/article/doi/10.1093/ooenergy/oiae018/7906303
Zastánci a odpůrci spalovny ZEVO se znovu setkali, tentokrát ve Sladovně https://www.jcted.cz/86223-zastanci-a-odpurci-spalovny-zevo-se-znovu-setkali-tentokrat-ve-sladovne/
Zastánci a odpůrci spalovny ZEVO se znovu setkali, tentokrát ve Sladovně | Jižní Čechy Teď! https://www.jcted.cz/zastanci-a-odpurci-spalovny-zevo-se-znovu-setkali-tentokrat-ve-sladovne/
V Písku se bude v říjnu s volbami konat referendum o … https://oenergetice.cz/teplarenstvi/v-pisku-se-bude-v-rijnu-s-volbami-konat-referendum-o-vystavbe-spalovny
How can we decarbonize the heating of Helsinki, using as … https://www.hel.fi/static/kanslia/energy-challenge/chp-consumers-to-heat-producers-final-entry-public.pdf
This is an electronic reprint of the original article. https://acris.aalto.fi/ws/portalfiles/portal/80625301/1_s2.0_S1364032122001940_main.pdf
ZEVO prošlo i přes zastupitele Písku, na růžích ale ustláno nemá | Jižní Čechy Teď! https://www.jcted.cz/zevo-proslo-i-pres-zastupitele-pisku-na-ruzich-ale-ustlano-nema/
[PDF] HELSINKI’S HOT HEART https://www.hel.fi/static/kanslia/energy-challenge/the-hot-heart-final-entry-public.pdf
(ZEVO Písek_posEIA) https://portal.cenia.cz/eiasea/download/RUlBX09WMjA3OF9wb3N1ZGVrRE9DXzg2MjMxMjkwMzc1NjIzNzkxNDMucGRm/OV2078_posudek.pdf
Teplárna Písek, a.s. https://www.tpi.cz/vz/vz_2023.pdf

Politické strany v programech mlčí

no, dává smysl dívat se na to, co dnes opozice slibuje ve volebních programech – tím se ukazuje, jestli odmítnutí ZEVO doplnila nějakou pozitivní alternativní strategií, nebo zůstala jen u „NE spalovně“. Podle dostupných materiálů je obraz spíš fragmentární: opozice má několik deklarovaných směrů (levnější odpady, důraz na třídění, využití stávajících zdrojů tepla), ale ucelený technicko‑investiční plán jako náhradu ZEVO zatím veřejně neformuluje.

Kdo tvoří „anti‑ZEVO“ opozici

Za hlavní opoziční blok proti ZEVO v Písku se dá považovat sdružení Písek srdcem a rozumem – Svobodní, nezávislí kandidáti (Marek Anděl, Miroslav Krejča), doplněné o část dalších opozičních zastupitelů (část Volby pro město, nezávislí). V krajské KSČM naopak ZEVO v Písku podporovala – v jejím programu je výslovně uvedeno „Budeme podporovat realizaci projektu na ekologickou likvidaci odpadů formou energetického využití odpadů.“

Co říkají dostupné volební materiály k odpadům a teplu

Písek srdcem a rozumem – Svobodní (komunál 2026)

Na stránce Svobodných pro komunální volby 2026 jsou u Písku uvedeny klíčové priority kandidátky „Písek srdcem a rozumem“:

• „levnější odpady“ – explicitní příslib snížení nákladů na komunální odpad pro obyvatele.
• další body (navýšení parkovacích míst, snížení daně z nemovitosti, družstevní bytová výstavba, zahrádky, místní výbory), ale žádná konkrétní zmínka o ZEVO nebo alternativním teplárenském mixu.

Veřejně dostupné programové shrnutí tak mluví o levnějších odpadech, ale nepopisuje konkrétní mechanismus (více třídění, jiné smlouvy se svozovou firmou, využití externích ZEVO, MBÚ atd.).

Volba pro město / ostatní lokální subjekty

V předvolebném čísle Píseckého světa 9/2025 se objevuje poznámka, že energetická koncepce města Písek z roku 2017 neobsahuje jako preferenci žádné ZEVO, což používá Volba pro město jako argument proti tomu, aby se spalovna „dodatečně“ vmáčkla do koncepce bez širší revize.

Starší lokální programy (Zelená pro Písek, Volba pro město, Piráti) akcentují:

• motivační systém třídění odpadu, snížení množství směsného odpadu a poplatků těm, kteří třídí – to je dlouhodobý „zelený“ motiv, který koresponduje s kritikou ZEVO jako neslučitelného s hierarchií odpadů.
• zapojení občanů do aukcí energií a snížení jejich nákladů – obecná energetická agenda, ne konkrétní anti‑ZEVO plán.

Nenajde se ale žádný aktuální (2026) lokální program, který by v Písku výslovně a detailně popisoval „alternativu k ZEVO“ v podobě konkrétních zdrojů tepla, kapacit odpadního hospodářství a investičních scénářů.

Co opozice fakticky navrhovala v debatách (mimo programové PDF)

Z debat ve Sladovně, článků a předreferendových souhrnů (ne formálních programů) lze od opozičních zastupitelů a aktivistů vyčíst tyto směry:

• víc využití odpadního tepla: z průmyslové zóny, bioplynové stanice a ČOV, s odkazem na odhady typu „desítky tisíc GJ/rok odpadního tepla“ jako potenciálu pro CZT.
• důslednější využití investic teplárny: biomasový kotel, horkovod, přivaděč tepla z BPS – kritici tvrdí, že město má už nyní potenciál pro nízkoemisní zdroje, které místo ZEVO nedostatečně rozvíjí.
• vyšší vrstvení recyklace: zvýšit třídění, mechanicko‑biologickou úpravu, snížit produkci směsného odpadu a využívat cizí ZEVO jen jako doplněk, ne jako centrální řešení – v souladu s argumentací Arniky a části zelených.

To vše ale běží na úrovni článků, rozhovorů a předreferendových materiálů, nikoli jako jednoznačně strukturovaný „volební program pro 2026“ se scénáři, čísly a časovou osou.

Co v programech chybí oproti „alternativě k ZEVO“

Když srovnáš to, co by byla plnohodnotná alternativa k ZEVO, s tím, co opozice fakticky nabízí v programech, vychází:

• alternativa by musela obsahovat konkrétní mix zdrojů (odpadní teplo, biomasa, TČ, kogenerace, případně geotermie), časový plán (kdy co stavět) a ekonomický model (CAPEX, OPEX, dopad na cenu tepla, dotace);
• současné volební programy opozice v Písku nabízejí politické závazky – levnější odpady, odmítnutí ZEVO, vázání na původní energetickou koncepci – ale ne detailní energetický plán ve stylu Helsinek nebo Gothenburgu.

Z hlediska obsahové kvality je tedy anti‑ZEVO opozice silná v kritice a v politických závazcích („levnější odpady“, „žádné ZEVO“), ale zatím slabá v pozitivní technicko‑investiční alternativě – ta je spíš naznačena v debatách než napsaná v programových dokumentech.

Odpověď na tvou otázku

• Ano, ve volebních programech pro komunál 2026 se u hlavního opozičního subjektu „Písek srdcem a rozumem – Svobodní, nezávislí kandidáti“ explicitně objevuje slib levnějších odpadů, který přímo navazuje na jejich anti‑ZEVO pozici.
• Opozice ve veřejných debatách zmiňuje alternativní směry (odpadní teplo, bioplyn, vyšší recyklaci), ale v dostupných programech nejsou rozvedeny do konkrétního investičního plánu, spíš tvoří rámec politického postoje „ne ZEVO, ano diverzifikaci“.
• Strany, které ZEVO podporovaly (např. KSČM), mají naopak v programu přímo uvedeno „budeme podporovat realizaci projektu ZEVO“ – tedy zcela opačnou trajektorii, bez alternativy.

Pokud bys chtěl z těchto fragmentů skládat analytický obraz, dá se říct: opoziční volební programy v Písku zatím plní roli politického mandátu „nezavírat oči před náklady ZEVO, bránit levnějším odpadům“, ale nenahrazují chybějící heat‑plan a odpadovou strategii města – ty bude potřeba dopracovat až v dalším kroku, ideálně společně s odborníky, pokud má být odmítnutí ZEVO dlouhodobě ekonomicky i energeticky udržitelné.

Citace:
ZEVO prošlo i přes zastupitele Písku, na růžích ale ustláno nemá | Jižní Čechy Teď! https://www.jcted.cz/zevo-proslo-i-pres-zastupitele-pisku-na-ruzich-ale-ustlano-nema/
Volby 2026 https://svobodni.cz/volby-2026/
Co je ZEVO a jak má fungovat. Má ekologizace a energetická přeměna odpadů na elektrickou energii a teplo budoucnost? https://pisek.kscm.cz/cs/aktualne/aktuality/co-je-zevo-jak-ma-fungovat-ma-ekologizace-energeticka-premena-odpadu-na
ČÍSLO 9 / 2025 ZÁŘÍ http://www.piseckysvet.cz/archive/ps-09-zari_2025-def-web.pdf
Volební program – Zelená pro Písek – č. 4 https://www.piseckysvet.cz/pisecky-hydepark/volebni-program-zelena-pro-mesto
Obecný program pro komunální volby – Pirati.CZ https://wiki.pirati.cz/volby/2014/komunal/program
ZEVO Písek před referendem: Budoucnost energetiky … https://www.piseckysvet.cz/veci-verejne/zevo-pisek-pred-referendem-budoucnost-energetiky-nebo-riziko-pro-mesto-prinasime-prehled-argumentu-pro-a-proti
Zastánci a odpůrci spalovny ZEVO se znovu setkali, tentokrát ve Sladovně https://www.jcted.cz/86223-zastanci-a-odpurci-spalovny-zevo-se-znovu-setkali-tentokrat-ve-sladovne/
Písecká teplárna staví kotel na biomasu, začne také využívat teplo z nedaleké bioplynové stanice https://oenergetice.cz/teplarenstvi/pisecka-teplarna-stavi-kotel-na-biomasu-zacne-take-vyuzivat-teplo-z-nedaleke-bioplynove-stanice
Stanislav Černý a Jiří Guth: Spalovat odpady možná ano, ale určitě ne takto – Ekolist.cz https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/stanislav-cerny-jiri-guth-spalovat-odpady-mozna-ano-ale-urcite-ne-takto
Transition pathway for the city toward low-emission district heating system with heat auctions promoting third-party network access https://academic.oup.com/ooenergy/article/doi/10.1093/ooenergy/oiae018/7906303
District heating as key enabler for climate neutrality in … https://eu-mayors.ec.europa.eu/sites/default/files/2022-10/eumayors-case-study-Gothenburg-2022-en.pdf
Archiv Programových dokumentů https://wiki.pirati.cz/program/archiv
Volební programy – ROZCESTNÍK – Pirati.CZ https://wiki.pirati.cz/program/volebni
Program – Česká pirátská strana https://www.pirati.cz/program/?view=view1
Program pro komunální volby 2022 https://cb.pirati.cz/documents/172/Program_2022_%C4%8CB.pdf
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích https://theses.cz/id/vbv5dc/_esk_pirtsk_strana_diplomka_FINAL_XVI.pdf
Druhý Písecký předvolební kotel – jedenáct kandidátů a zdánlivá pohoda… https://www.piseckysvet.cz/veci-verejne/druhy-pisecky-predvolebni-kotel-jedenact-kandidatu-a-zdanliva-pohoda
Dlouhodobý program https://wiki.pirati.cz/program/list
Volební program sdružení SRDCEM PRO PRAHU 14 https://srdcemproprahu14.cz/program
Čo sľúbili zvolení primátori v odpadoch? Pozreli sme sa do … https://www.odpady-portal.sk/Dokument/107081/komunalne-volby-odpady-programy-sluby.aspx
č. 9 – představili svůj volební program – Piráti Písecko https://www.piseckysvet.cz/pisecky-hydepark/pirati-pisecko-predstavili-svuj-volebni-progra

Toxické megatéma, co bude místo ZEVO

Ano, dá se to interpretovat jako kombinaci obou faktorů – politického vyhýbání se kontroverznímu tématu i reálné absence hotové alternativy – ale Písek si tuto stagnaci nemůže dovolit donekonečna. Kombinace zákona o odpadech (skládkovací zákaz od 2030), nastupujícího ETS2 od 2028 a už rozjeté, ale nedokončené transformace teplárny vytváří konkrétní časový tlak, který nové zastupitelstvo po volbách 2026 bude muset řešit, ať chce nebo ne.

Proč energetika mizí z programů

Z předchozí analýzy volebních programů vyplynulo, že hlavní anti-ZEVO uskupení „Písek srdcem a rozumem” má v programu pro 2026 jen obecný slib „levnější odpady”, bez konkrétní energetické vize, a ostatní subjekty téma prakticky nerozvíjejí (svobodni.cz – volby 2026, piseckysvet.cz – archiv 9/2025). To odpovídá kombinaci:

• Politického vyčerpání tématu – referendum přineslo jasné vítězství a jakékoli nové otevírání energetické otázky riskuje opětovné rozdělení voličů, aniž by přineslo srovnatelně jasné politické body.
• Chybějící alternativy – jak ukázala předchozí analýza, opozice zůstala u obecných odkazů na odpadní teplo a bioplyn, ale nikdy nezpracovala ucelený investiční plán, takže nemá co „prodat” jako náhradu ZEVO.

Co Písek fakticky čeká – přehled zdroje tepla

Podle nejnovější rešerše portálu Fakta o klimatu (aktualizace 3/2026) je Teplárna Písek zařazena mezi soustavy s „nejasným dokončením odchodu od uhlí” – aktuálně provozuje jeden kotel na hnědé uhlí a jeden na biomasu, doplněné do roku 2026 plynovou kogenerační jednotkou (5 MWe, dotace z ModFondu 90 mil Kč, teprve 10% vyplaceno) [faktaoklimatu.cz]. Uhelný kotel měl podle původního plánu do roku 2029 nahradit ZEVO s dotací 1 314 mil Kč z Modernizačního fondu – po referendu je „dokončení odchodu od uhlí momentálně nejasné, včetně jeho financování” [faktaoklimatu.cz]. V plánovaném palivovém mixu figuruje jen „biomasa, zemní plyn, ???” – tedy otazník tam, kde měla být spalovna [faktaoklimatu.cz].

To staví Písek do menšinové skupiny čtyř teplárenských soustav v ČR s „nejasným odchodem od uhlí” (spolu s Kladnem, Zlínem a Vřesovou), zatímco 18 dalších soustav odchod od uhlí aktivně realizuje a 13 ho už dokončilo [faktaoklimatu.cz].

Zákonné a regulační tlaky, které přijdou bez ohledu na politiku

Zákaz skládkování od roku 2030

Zákon č. 541/2020 Sb. o odpadech stanoví od roku 2030 zákaz skládkování odpadů s výhřevností nad 6,5 MJ/kg v sušině a s určitou biologickou stabilitou – tedy prakticky veškerého energeticky využitelného směsného komunálního odpadu [epravo.cz, envigroup.cz, zevo-opatovice.cz]. Do roku 2035 navíc smí na skládku směřovat maximálně 10% komunálního odpadu [envigroup.cz]. To je tvrdý právní termín, který se nedá odsunout rozhodnutím zastupitelstva – Písek musí mít do roku 2030 smluvně zajištěnou kapacitu v cizím ZEVO, MBÚ nebo jiném zařízení, jinak hrozí prudký nárůst poplatků nebo nemožnost legálně odpad zlikvidovat.

ETS2 a rostoucí cena uhlí od roku 2028

Evropský parlament v září 2026 schválil finální podobu ETS2 – nového systému emisních povolenek pro vytápění budov a dopravu, který začne platit od roku 2028 s cenovým stropem 45 EUR/t CO2 (asi 1100 Kč) [seznamzpravy.cz, echo24.cz, csobpoj.cz]. Pro domácnosti to znamená zdražení vytápění o řádově stovky korun měsíčně při vyšší spotřebě, ale hlavně to zdraží přímo uhlí jako palivo – odhady hovoří o navýšení ceny uhlí o více než 300 Kč na 100 kg [csobpoj.cz]. Teplárna Písek tak bude od 2028 čelit dvojímu tlaku: k současným povolenkám ETS1 (velké zdroje) se přidá dopad ETS2 na cenu paliva jako takového, což ekonomicky znevýhodní zachování uhelného kotle ještě víc než dosud.

Podmínky již čerpané dotace z Modernizačního fondu

Písek má z programu HEAT přiznánu dotaci 1 403 mil Kč, z toho 1 314 mil Kč bylo určeno na ZEVO (nyní zastavené) a 90 mil Kč na plynový zdroj (vyplaceno zatím 10%) [faktaoklimatu.cz]. Podmínky takových dotací obvykle vyžadují dokončení projektu v určeném termínu a udržitelnost výsledků po dobu let – pokud Písek definitivně ZEVO opustí, bude muset s poskytovatelem (SFŽP) řešit, zda může nevyužitou částku 1 314 mil Kč přesměrovat na jiný teplárenský projekt, nebo o ni přijde úplně, jak ostatně naznačovala už dřívější jednání zastupitelstva o zápůjčce společnosti ZEVO Písek (jcted.cz – sliby versus realita).

Integrované povolení (IPPC) a emisní limity

Provoz uhelného kotle podléhá integrovanému povolení, které se pravidelně reviduje podle referenčních dokumentů BAT; s postupným zpřísňováním emisních limitů pro velké spalovací zdroje roste tlak na dodatečné technologické investice do stávajícího uhelného kotle, pokud by měl zůstat v provozu déle – to dále zhoršuje ekonomiku „donekonečna odkládat rozhodnutí”.

Jak dlouho si Písek reálně může dovolit stagnaci

Časová osa ukazuje jasné mantinely:

• 2026 – dokončení plynové kogenerační jednotky (deklarovaný termín), ale ta řeší jen část výkonu, ne uhelný kotel.
• 2028 – start ETS2, skokové zdražení uhlí a fosilních paliv obecně; zároveň poslední realistický moment, kdy je ještě čas připravit a začít stavět náhradní zdroj tepla, pokud má nahradit uhlí do konce dekády.
• 2029 – původní cílový termín odstavení uhelného kotle podle staré strategie (nyní bez závazné náhrady).
• 2030 – tvrdý zákonný zákaz skládkování energeticky využitelného odpadu; Písek musí mít k tomuto datu funkční smluvní řešení pro likvidaci odpadu, jinak riskuje právní a finanční komplikace.
• 2035 – zpřísnění na max. 10% odpadu na skládce, což dále utahuje šrouby, pokud mezitím nevznikne žádné systémové řešení.

Realisticky tedy Písek má time-window zhruba do roku 2027–2028 na to, aby rozhodl o konkrétní alternativě (ať je to smlouva s cizím ZEVO, MBÚ, rozšíření odpadního tepla, nebo něco úplně jiného) – pokud debatu odloží až za horizont 2028, bude čelit současně zdražení paliv kvůli ETS2, blížícímu se skládkovacímu zákazu a stárnoucímu uhelnému kotli bez jasné náhrady. To není otázka politické vůle, ale законных lhůt, které nezávisí na tom, jestli o tom radnice mluví ve volebním programu.

Shrnutí

Ticho v programech je pravděpodobně směsicí obojího – strachu z opětovného otevření kontroverze a skutečné absence propracované alternativy – ale realita zákona o odpadech (2030), nastupujícího ETS2 (2028) a nedokončené transformace teplárny znamená, že nové vedení města bude muset k energetice a odpadům zaujmout konkrétní stanovisko nejpozději v horizontu jednoho volebního období, tedy zhruba do let 2028–2030, ať už to bude chtít komunikovat veřejně, nebo ne.

Citace:
Příloha k čj.: KUJCK 9614/2025 Sp. zn.: OZZL 2053/2025/ontu SS https://ippc.mzp.cz/ippc/ippc.nsf/xsp/.ibmmodres/domino/OpenAttachment/ippc/ippc.nsf/858740CD5330B75FC1258C290035EA51/file_unabridged/03a_priloha_k_c.j._kujck_9614-2025_uz__po_zmene_c.13.pdf
KUCBX00W9D8Y – IPPC https://ippc.mzp.cz/ippc/ippc.nsf/xsp/.ibmmodres/domino/OpenAttachment/ippc/ippc.nsf/5EBB9E25C224F0ACC1258581004C246E/Files/11_2020-06-01_65297-2020_rozhodnuti_teplarna_pisek.pdf
Dopady zavedení systému emisních povolenek EU ETS 2 https://www.cnb.cz/cs/menova-politika/zpravy-o-menove-politice/boxy-a-clanky/Dopady-zavedeni-systemu-emisnich-povolenek-EU-ETS-2/
Emisní povolenky ETS 2 a zdražení energií a paliv https://www.csobpoj.cz/blog/emisni-povolenky
Tankování i topení čeká změna. Brusel v noci rozhodl o citlivém opatření https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/kolik-si-priplati-ridici-brusel-udelal-dulezity-krok-k-novym-povolenkam/r~aaa29e6aaea08a9279d127f3423b9816/
Odchod velkých tepláren v Česku od uhlí https://faktaoklimatu.cz/studie/2026-odchod-teplaren-od-uhli
Europoslanci schválili strop na ceny emisních povolenek https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-finance-europoslanci-schvalili-omezeni-zdrazovani-emisnich-povolenek-315407
Jak bude fungovat zpoplatnění emisí skleníkových plynů z … https://faktaoklimatu.cz/explainery/emisni-povolenky-ets-2
Změny ETS přehledně: Povolenky mají méně bolet, nic se ovšem neruší. Skutečný boj teprve přijde https://www.echo24.cz/a/Hv3WB/emisni-povolenky-ets1-ets2-revize-europarlament-evropska-rada-komise-rezerva-green-deal-prumysl-energetika-doprava-budovy-domacnosti
Europoslanci odhlasovali změnu pravidel emisních povolenek ETS 1 i ETS 2. Návrh nyní zamíří k členským státům https://www.echo24.cz/a/HL3Y8/zpravy-ekonomika-eiroparlament-emisni-povlenky-zmeny
Nový zákon o odpadech: Přehled 10 vybraných změn https://www.epravo.cz/top/clanky/obcanske-pravo/novy-zakon-o-odpadech-prehled-10-vybranych-zmen-112600.html
nový zákon o odpadech https://www.envigroup.cz/file_get.php?id=25871&type=db
Legislativa https://www.zevo-opatovice.cz/vice-informaci/legislativa/
Teplárna Písek, a.s. https://tpi.cz/
Město Písek chce pálit 50 tisíc tun odpadu ročně. Jedná se … https://ekonomickydenik.cz/mesto-pisek-chce-palit-50-tisic-odpadu-rocne-jedna-se-uz-o-treti-chystanou-spalovnu-v-jizni-cechach/

Kolik činí ztráty Teplárny Písek?

Přesné číslo „ztráty z odkladu odchodu od uhlí” Teplárna Písek oficiálně nepublikuje jako jednu položku – jde spíš o součet několika konkrétních nákladových bloků, které lze z dostupných zdrojů poskládat.

Co je již ztraceno nebo jisté

• Sunk cost za ZEVO: Město do přípravy projektu vložilo 10 mil Kč, které bude muset odepsat jako čistou ztrátu (oenergetice.cz).
• Ztracená dotace: Z Modernizačního fondu byla na náhradu uhelného kotle (ZEVO) přiznána dotace 1 314 mil Kč, kterou po referendu nelze na původní účel čerpat; zda ji lze přesměrovat na jiný teplárenský projekt, řeší město dodatečně (jcted.cz – sliby versus realita).

Rozdíl v investičních nákladech náhrady

Podle starosty Michala Čapka se investice do kogenerační jednotky (plyn), která má nahradit uhelný kotel, pohybuje v rozmezí 400–700 mil Kč – a tuto investici bude muset (na rozdíl od dotovaného ZEVO) zaplatit město bez srovnatelné evropské podpory (oenergetice.cz). Alternativou je klasický plynový kotel za 20–30 mil Kč – ten má nízký kapitálový náklad, ale jeho provozní náklady jsou v dlouhodobém horizontu výrazně vyšší a silně závislé na ceně plynu, což se přirovnává k „topení přímotopy”: nízká vstupní investice, ale drahý provoz (oenergetice.cz). Dražší kogenerační jednotka naproti tomu kromě tepla vyrábí i elektřinu, jejíž prodej může část nákladů na teplo kompenzovat – zda je nakonec provozně výhodnější, ale závisí na kombinaci cen plynu a elektřiny, počtu provozních hodin a způsobu financování, nikoli jen na výši počáteční investice.

Náklady příležitosti – odložené investice

Starosta přímo uvedl, že souběžně bude nutné vynaložit dalších přibližně 500 mil Kč na modernizaci čistírny odpadních vod, a proto se investice, „které nebudou nezbytně nutné, budeme muset odložit” (oenergetice.cz) – tedy odklad od uhlí vytváří tlak na rozpočet, který vytěsňuje jiné plánované investice města.

Náklady na emisní povolenky a jejich růst

Teplárna již historicky platila za emisní povolenky desítky milionů korun ročně – například v roce 2018 to bylo 30,2 mil Kč, o 5,8 mil víc, než plánovala, což tehdy srazilo hospodářský výsledek do ztráty 2,5 mil Kč (oenergetice.cz – teplárna staví kotel na biomasu). Ve výroční zprávě za rok 2024 pak společnost uvádí, že náklady na spotřebu pevných a tekutých paliv meziročně rostly a celkové náklady vzrostly o 18,3 mil Kč, přičemž hospodářský výsledek po zdanění klesl na 27,8 mil Kč (tpi.cz – výroční zpráva 2024). S nástupem ETS2 od roku 2028 (cenový strop 45 EUR/t CO2) navíc podle odhadů zdraží uhlí o stovky korun na 100 kg, což dále prodraží provoz posledního uhelného kotle K11, pokud zůstane v provozu (csobpoj.cz, paqresearch.cz).

Konkrétní legální lhůta

Předseda představenstva Teplárny Písek ve výroční zprávě za rok 2024 přímo uvádí, že náhradu za poslední kotel na hnědé uhlí je nutné provést nejpozději do konce roku 2030 (tpi.cz – výroční zpráva 2024) – to je závazek vyplývající z podmínek integrovaného povolení, nikoli jen interní plán. Právě proto varuje, že bez zbytkového tepla ze ZEVO bude muset teplárna „drasticky zvyšovat cenu tepla z důvodu vybírání výpalného Evropskou unií formou prodeje drahých emisních povolenek” – tedy sám management ve výroční zprávě spojuje odklad náhrady uhlí přímo s rizikem prudkého zdražení tepla pro obyvatele (tpi.cz).

Shrnutí: jednotné číslo neexistuje, ale sečtením dostupných dílčích údajů (10 mil sunk cost + ztráta 1 314 mil dotace + investiční rozdíl řádově stovky milionů + rostoucí náklady na povolenky v desítkách milionů ročně) jde celkově o ztrátu a dodatečné náklady v řádu jednotek miliard korun v horizontu do roku 2030, přičemž přesnou částku bude možné určit až po definitivním výběru náhradní technologie.

Citace:
Zápis OV11361067 – Obchodní věstník – Portál veřejné správy https://ov.gov.cz/zapis/24460390?query=&resultsPage=58
Teplárna Písek zvýšila výnosy https://budejovice.rozhlas.cz/teplarna-pisek-zvysila-vynosy-7061855
České vysoké učení technické https://dspace.cvut.cz/bitstream/handle/10467/123432/F3-BP-2025-Charvat-Lukas-Rentabilita%20regulovanych%20a%20neregulovanych%20cinnosti%20v%20energetice%20-%20Charvat.pdf?sequence=-1&isAllowed=y
[PDF] Výroba elektřiny v Česku bez uhlí | Fakta o klimatu https://faktaoklimatu.cz/assets-local/publications/2024-vyroba-elektriny-v-cesku-bez-uhli.pdf
Výsledky hospodaření https://www.tpi.cz/vysledky-hospodareni.php
Teplárna Písek, a.s. https://tpi.cz/vz/vz_2024.pdf
Teplárna Písek_VZ 2020_web.indd https://www.tpi.cz/vz/vz_2020.pdf
zpráva 2016 https://tpi.cz/vz/vz_2016.pdf
Výroční https://www.ltnb.cz/wp-content/uploads/2026/05/Lazne_Teplice_vyrocni_zprava_2025_final.pdf
Dopady EU ETS 2 na domácnosti a možnosti přímé … https://www.paqresearch.cz/content/files/2026/03/PAQ-CVF_ETS2.pdf
Výroční https://www.teplarna-cb.cz/wp-content/uploads/2021/05/VZ_2020.pdf
Teplárna Písek: TPI https://www.tpi.cz/
Odchod velkých tepláren v Česku od uhlí https://faktaoklimatu.cz/studie/2026-odchod-teplaren-od-uhli
Microsoft Word – KnizeJaromir_DP_B222_FINAL https://dspace.cvut.cz/bitstream/handle/10467/109250/F3-DP-2023-Knize-Jaromir-KnizeJaromir_DP_B222.pdf?sequence=-1&isAllowed=y
Písecká teplárna staví kotel na biomasu, začne také využívat teplo z nedaleké bioplynové stanice https://oenergetice.cz/teplarenstvi/pisecka-teplarna-stavi-kotel-na-biomasu-zacne-take-vyuzivat-teplo-z-nedaleke-bioplynove-stanice

Pomůže Písku pozitivní postoj vlády k uhlý?

Změna vlády po volbách 2025 skutečně mění politické klima kolem uhlí, a je realistické, že to Teplárně Písek dá určitý manévrovací prostor pro pozdější odchod od uhelného kotle – ale jen v omezené míře, protože klíčové tlaky (cena emisních povolenek ETS1, zákaz skládkování odpadu, podmínky evropské dotace) jsou z velké části mimo dosah české vlády.

Nová vláda a její postoj k uhlí

Vláda Andreje Babiše (ANO, SPD, Motoristé sobě), jejíž programové prohlášení bylo schváleno 5. ledna 2026, výslovně slibuje odmítnutí ETS2, podporu domácích zdrojů včetně uhlí a plynu, a „zákonnými podpůrnými mechanismy udržíme některé uhelné elektrárny, dokud nebude k dispozici dostatek dalších stabilních zdrojů energie” (vlada.gov.cz). Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) opakovaně uvádí, že pokud Evropská komise přehodnotí emisní povolenky, uhelné zdroje mohou v provozu zůstat i o několik let déle (epochtimes.cz). Koaliční smlouva ANO, SPD a Motoristů se rovněž jasně vymezuje proti Green Dealu a odmítá rozšíření ETS na domácnosti (cs.wikipedia.org – Třetí vláda Andreje Babiše, novinky.cz – text koaliční smlouvy).

Kde to Teplárně Písek může reálně pomoci

• Zmírnění IPPC/BAT podmínek: Integrovaná povolení umožňují u velkých spalovacích zdrojů žádat o výjimky z limitů BAT na přechodnou dobu – u jiných uhelných zdrojů (např. Elektrárna Mělník II) už byla výjimka prodloužena o 36 měsíců, do konce roku 2029 (ippc.mzp.cz). Coal-friendly politické vedení MŽP by mohlo být vstřícnější k podobné žádosti Teplárny Písek, což by umožnilo legálně odsunout náhradu posledního uhelného kotle za horizont roku 2030, který si firma sama uvedla ve výroční zprávě jako cílový termín (tpi.cz).
• Odklad národní legislativy o konci uhlí: Zákon, který měl zákonně ukotvit konec uhlí do roku 2033, měl být hotový už v polovině roku 2025, ale opakovaně se posouvá (seznamzpravy.cz, greenpeace.org). Nová vláda nemá důvod tento zákon urychlovat, takže absence závazného národního termínu pro odchod od uhlí v energetice obecně snižuje politický tlak i na lokální teplárny jako Písek. Tento politický termín 2033 je ale samostatná věc od konkrétního data, do kterého musí být nahrazen poslední uhelný kotel Teplárny Písek – to určují primárně podmínky jejího vlastního integrovaného povolení, emisní limity a pravidla BAT (viz výše rok 2030 uvedený ve výroční zprávě), případně BAT výjimka. Rok 2033 tak nelze na tento konkrétní kotel automaticky vztáhnout ani jako závaznou hranici, ani jako zaručené prodloužení provozu.
• Přímá podpora provozu: Stát připravuje mechanismus, kdy může provoz uhelné elektrárny „nařídit” a doplácet ztrátu a přiměřený zisk, pokud je to nutné pro zajištění dodávek (novinky.cz – stát chystá podporu uhelných elektráren). Tento nástroj je ale primárně cílen na elektrárny kritické pro stabilitu přenosové soustavy, ne na malé lokální teplárny zásobující jedno město – u Teplárny Písek je tedy jeho relevance nízká.

Co vládní politika nezmění

• ETS1 zůstává v platnosti bez ohledu na vládu: Uhelný kotel Teplárny Písek jako velký spalovací zdroj (nad 20 MW) spadá pod existující systém emisních povolenek EU ETS1, který funguje od roku 2005 a je plně v kompetenci EU – česká vláda nemá mandát z něj vystoupit ani ho zmírnit. Cena povolenek ETS1 dlouhodobě roste bez ohledu na politickou rétoriku, takže ekonomický tlak na uhlí bude pokračovat i při vstřícné vládě.
• Zákaz skládkování odpadu od 2030 je samostatná legislativa: Tento termín vychází ze zákona o odpadech implementujícího evropský balíček oběhového hospodářství a nemá s uhelnou politikou nic společného – ani coal-friendly vláda ho pravděpodobně nebude rušit, protože jde o odpadovou, ne energetickou legislativu.
• Dotace na konkrétní projekt ZEVO je ztracená, ale ne nutně jakákoli budoucí podpora: Podmínky evropského Modernizačního fondu (program HEAT) jsou nastaveny na úrovni EU fondu, ne české vlády; národní politický posun k uhlí neobnoví nárok Písku na původních 1 314 mil Kč vázaných na konkrétní projekt a žadatele ZEVO Písek s.r.o. To ale neznamená, že žádný jiný projekt nemůže být z programu HEAT podpořen – ten obecně podporuje i kogeneraci, tepelná čerpadla nebo využití odpadního tepla; nový projekt by však musel projít samostatným posouzením a novým schválením, takže jde spíš o časovou a finanční nejistotu než o automatickou nemožnost získat jakoukoli podporu.
• ETS2 už je na úrovni EU dohodnutý: Přestože Babiš v únoru 2026 žádal lídry EU o dvouletý odklad ETS2, pozorovatelé to označili za nepravděpodobné (ai.hn.cz) – a Evropský parlament v září 2026 skutečně schválil finální mechanismus se zastropováním ceny, nikoli zrušení nebo odklad (seznamzpravy.cz, echo24.cz). Národní odpor tedy pravděpodobně cenový dopad zmírní (strop na ceně), ale nezastaví ho úplně.

Shrnutí

Je realistické, že příznivější politické klima umožní Teplárně Písek formálně prodloužit provoz uhelného kotle o několik let přes rok 2030 cestou žádosti o BAT výjimku, podobně jako to udělaly jiné uhelné zdroje v ČR. Není ale realistické očekávat, že by to problém vyřešilo trvale – rostoucí náklady ETS1, blížící se zákaz skládkování odpadu a ztráta evropské dotace na ZEVO jsou strukturální tlaky, které fungují nezávisle na složení české vlády a dříve nebo později si vynutí nahrazení uhlí i bez ohledu na to, jak vstřícná bude aktuální politická reprezentace k uhelné energetice.

Citace:
[PDF] Žádost o změnu integrovaného povolení Energotrans, as, Elektrárna … https://ippc.mzp.cz/ippc/ippc.nsf/xsp/.ibmmodres/domino/OpenAttachment/ippc/ippc.nsf/1DBC9A577897568FC1258DD40033438A/Files/pr.1_zadost_o_vydani_zmeny_ip_eme_ii.pdf
1 Sekce ochrany životního prostředí Čj. MZP/2023/710/4095 4 … https://ippc.mzp.cz/ippc/ippc.nsf/attachments/8CEACF1159643208C1258A7B005D332F/$File/2023_12_04_Metodika_chemick%C3%A1_recyklace_DeFIN.pdf?OpenElement
Integrované povolení (plné zně…doc https://ippc.mzp.cz/ippc/ippc.nsf/xsp/.ibmmodres/domino/OpenAttachment/ippc/ippc.nsf/4729C71707B78F79C1257FB6003F2564/Files/Integrovan%C3%A9%20povolen%C3%AD%20(pln%C3%A9%20zn%C4%9Bn%C3%AD)%20%C4%8CEZ,%20a.s.,%20Tepl%C3%A1rna%20Dv%C5%AFr%20Kr%C3%A1lov%C3%A9,%20XIII.doc
[DOC] 76 https://www.cizp.gov.cz/sites/cizp.cz/files/file/4×2/1-2-1b1-Czech-IPPC-Act-CZ_0.doc
Sousedi mají předčasný konec uhlí vyřešen už několik let. Česko … https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-finance-sousedi-maji-predcasny-konec-uhli-vyresen-uz-nekolik-let-cesko-stale-nevi-247079
PRÁVNICKÁ FAKULTA https://is.muni.cz/th/xr6qr/DPfinal.pdf
Integrovaná prevence a omezení znečisťování (IPPC) https://is.muni.cz/el/law/jaro2012/BZ406Zk/um/Integrovana_prevence_a_omezovani_znecistovanijaro2012.pdf
O české energetice rozhodnou dvě křivky. Ani jednu Česko … https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-firmy-fosilni-baroni-se-ptaji-co-kdyz-nas-proud-prestane-vydelavat-pred-rokem-2033-245412
Legislativní ukotvení konce uhlí nejpozději do roku 2033 je úkolem … https://www.greenpeace.org/czech/tiskova-zprava/21150/legislativni-ukotveni-konce-uhli-nejpozdeji-do-roku-2033-je-ukolem-fialovy-vlady/
Stát chystá podporu uhelných elektráren v případě … https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-stat-chysta-podporu-uhelnych-elektraren-v-pripade-nedostatku-elektriny-40505035
[PDF] INTEGROVANÁ PREVENCE A OMEZOVÁNÍ ZNEČIŠTĚNÍ https://www.agrovenkov.com/attachments/File/smital/ippc_prirucka_FINAL2007.pdf
Veolia rozšíří karvinskou teplárnu o zdroje na zemní plyn … https://www.ceska-justice.cz/2026/08/veolia-rozsiri-karvinskou-teplarnu/
Síkela chystá zákon, který zajistí postupný odchod od uhlí do 2033 https://oenergetice.cz/energetika-v-cr/sikela-chysta-zakon-ktera-zajisti-postupny-odchod-od-uhli-do-2033
Jestli Evropská komise přehodnotí emisní povolenky, uhelné elektrárny mohou přežít i o 7 let déle, míní Havlíček https://www.epochtimes.cz/2026/01/20/jestli-evropska-komise-prehodnoti-emisni-povolenky-uhelne-elektrarny-mohou-prezit-i-o-7-let-dele-mini-havlicek/
Programové prohlášení vlády – Vláda České republiky https://vlada.gov.cz/cz/vlada/programove-prohlaseni/programove-prohlaseni-vlady-224629/
Babiš se vrací k plánu Fialovy vlády. Zestátnit chce jen elektrárny … https://archiv.hn.cz/c1-67807650-zcela-statni-ma-byt-jen-jadro-ci-uhli-nikoliv-cely-cez-nova-vlada-vraci-do-hry-letity-plan-na-rozdeleni-skupiny
Konec Babišovy přízně? Klíčový ministr chyběl na sledované … https://zpravy.aktualne.cz/domaci/havlicek-v-nemilosti-sefa-vlady-mezi-odborare-dorazil-babis-bez-nej-mel-vysvetleni/r~aaa29e17a87c9fb74b96666fbebed40f/
Třetí vláda Andreje Babiše – Wikipedie https://cs.wikipedia.org/wiki/T%C5%99et%C3%AD_vl%C3%A1da_Andreje_Babi%C5%A1e
Konec uhlí může přijít brzy, dle vědců dřív, než si dokážete představit https://www.seznamzpravy.cz/clanek/konec-uhli-muze-prijit-brzy-vedci-uz-rekli-nejblizsi-termin-130477
Přístup nové vlády k oblasti životního prostředí a OZE může zbrzdit … https://archiv.hn.cz/c1-67807580-populismus-nove-vlady-v-oblasti-zivotniho-prostredi-a-oze-muze-zbrzdit-cele-cesko-meni-modernizaci-za-kratkodobe-cile
Volební program ANO: Jaké má priority? | Volby 2025 https://www.e15.cz/volby-do-snemovny/volebni-program-ano-2025
Energetické plány nové vlády: Nejvíc emocí budí zestátnění ČEZ a pokračování těžby uhlí https://www.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/energeticke-plany-nove-vlady-nejvic-emoci-budi-zestatneni-cez-a-pokracovani-tezby-uhli-1429517
Text koaliční smlouvy ANO, SPD a Motoristů sobě https://www.novinky.cz/clanek/specialy-dokumenty-dokument-text-koalicni-smlouvy-ano-spd-a-motoristu-sobe-40546909
Hospodářské noviny – byznys, politika, názory (HN.cz) https://ai.hn.cz/kontext/68486d24ea9ce1ca74ff13f4/politika-ano-energie-obchod-a-uhelne-zdroje
ANO, SPD a Motoristé mají shodu v kritice Green Dealu … https://oenergetice.cz/energetika-v-cr/ano-spd-a-motoriste-maji-shodu-v-kritice-green-dealu-rozchazi-se-v-podpore-oze
Když chybí odvaha. Babišova vláda nechá rozhodnout o uhlí další … https://ekonomickydenik.cz/kdyz-chybi-odvaha-babisova-vlada-necha-rozhodnout-o-uhli-dalsi-kabinet/
Jádro láme rekordy, Babišova vláda chystá úplné ovládnutí … https://iuhli.cz/jadro-lame-rekordy-babisova-vlada-chysta-uplne-ovladnuti-cez/
Program ANO navazuje na stávající směřování české energetiky, v některých oblastech je však radikálnější https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/program-ano-navazuje-na-stavajici-smerovani-ceske-energetiky-v-nekterych-oblastech-je-vsak-radikalnejsi
Odchod velkých tepláren v Česku od uhlí – faktaoklimatu.cz https://faktaoklimatu.cz/studie/2026-odchod-teplaren-od-uhli

Písecké obavy z případné nedostatečné kapacity regionálně dostupného odpadu mají solidní faktický základ – jde o stejný strukturální problém, jaký právě řeší i krajský soud v Českých Budějovicích u sesterského projektu ZEVO Vráto; přesný objem případného dovozu z jiných krajů ale nelze bez závazné regionální bilance tvrdit jako jistotu. Otázka kamionové dopravy je navíc sama o sobě sporná: oficiální čísla ZEVO Písek (25–27 vozidel/den) a kritický odhad odpůrců (45 vozidel/den) vycházejí z různých předpokladů o velikosti vozidel a svozové oblasti a nelze mezi nimi jednoznačně rozhodnout; klíčové je, že i bez spalovny by doprava přes Smrkovice pravděpodobně nezmizela, jen by měla jinou podobu.

Kapacita ZEVO Písek vs. skutečná produkce odpadu v regionu

Projekt počítá s maximální kapacitou 50 000 t/rok, přičemž provozovatel tvrdí, že „množství energeticky využitelných odpadů v dojezdové vzdálenosti okolo 40 km” činí 93 930 t, tedy dostatek [zevo.zevopisek.cz – souhrn projektu]. Odpůrci sdružení „Písek srdcem a rozumem” ale namítají, že samotní občané Písku vyprodukují ročně jen cca 4 500 t odpadu, takže drtivá většina kapacity (cca 45 000 t) musí přijít odjinud, včetně cca 30 000 t od svozové společnosti RUMPOLD 01 – Vodňany s.r.o. [piseksrdcemarozumem.cz – ZEVO odpady].

Klíčový je ale zákonný rámec: příloha č. 1 zákona o odpadech od roku 2035 vyžaduje minimálně 65% materiálového využití komunálního odpadu, maximálně 25% energetického využití a maximálně 10% skládkování [piseksrdcemarozumem.cz]. Aplikováno na šest ORP ve spádové oblasti ZEVO Písek (Písek, Strakonice, Milevsko, Blatná, Vodňany, Horažďovice, cca 156 000 obyvatel) to podle propočtů odpůrců znamená, že i při celkové prognóze cca 100 000 t komunálního odpadu do roku 2035 bude zákonně energeticky využitelných jen cca 25 000 t – tedy polovina toho, co uvádějí „memoranda obcí a svozových společností” (cca 55 000 t) a jen zlomek navržené kapacity 50 000 t [piseksrdcemarozumem.cz].

Regionální nadkapacita: nezávislé potvrzení soudem

Tento typ argumentu není jen píseckou spekulací – téměř identickou námitku uplatnila Arnika u Krajského soudu v Českých Budějovicích proti integrovanému povolení pro ZEVO Vráto (rozsudek č. j. 51 A 18/2025, listopad 2025). Podle svozové studie Jihočeského kraje bude v roce 2030 produkce SKO, OO a OEVO v kraji 306 364 t/rok, ale plánovaná kombinovaná kapacita čtyř připravovaných ZEVO (Vráto 160 000 t, Písek 50 000 t, Planá nad Lužnicí 40–50 000 t, Český Krumlov – Domoradice 80 000 t) dosahuje souhrnně 210 000–330 000 t/rok jen u zařízení mimo Vráto, respektive až 340 000–350 000 t/rok se všemi čtyřmi [vyhledavac.nssoud.cz – rozsudek 51 A 18/2025; piseksrdcemarozumem.cz].

Soud žalobu Arniky nicméně zamítl – ne proto, že by argument o nadkapacitě byl fakticky nesprávný, ale protože integrované povolení obsahuje pojistky: podmínka D.3.3 ukládá snížení provozu při nedostatku odpadu, podmínka C.4 vyžaduje prohlášení o materiálové nevyužitelnosti odpadu (aby se nespalovaly recyklovatelné složky) a podmínka C.13 zakazuje dovoz odpadu ze zahraničí [vyhledavac.nssoud.cz]. Soud dále odkázal na to, že celková bilance energeticky využitelných odpadů ve svozové oblasti (242 820 t/rok) „téměř přesně odpovídá” součtu kapacit Vráta, Písku a Plané (250 000 t/rok) – ovšem tento výpočet nezahrnuje ani zpřísňující se recyklační cíle (60% do 2030, 65% do 2035), ani nově přidané ZEVO Český Krumlov [vyhledavac.nssoud.cz].

Číslo, které se v celém sporu opakuje – 25% strop na energetické využití komunálního odpadu od roku 2035 – potvrzuje, že reálně dostupné „palivo” v kraji je blíže 93 000–105 000 t/rok, tedy méně než třetina souhrnné kapacity čtyř plánovaných spaloven [vyhledavac.nssoud.cz]. Odpůrci ZEVO Vráto (spolek T.G.M. novevrato.cz) proto v řízení výslovně žádali, aby ostatní tři záměry (včetně Písku) byly zastaveny ve prospěch jednoho velkého zařízení [vyhledavac.nssoud.cz].

Nutnost dovozu odpadu ze sousedních krajů

Pokud by regionální produkce odpadu skutečně nepokryla ani jednu spalovnu, natož čtyři, vzniká z toho riziko, na které upozorňují oba tábory (Arnika i písečtí odpůrci): chybějící „palivo” by bylo nutné shánět mimo bezprostřední svozovou oblast – ať už formou intenzivnějšího regionálního svozu, nebo dovozem z jiných krajů (Vysočina, Středočeský, Západočeský kraj, případně příhraniční oblasti Rakouska) [piseksrdcemarozumem.cz]. Přesný objem a původ takového dovozu ale nelze bez závazné, aktualizované regionální bilance odpadů tvrdit dopředu – integrované povolení navíc u srovnatelných projektů (viz ZEVO Vráto níže) obsahuje podmínky umožňující v takovém případě spíše omezit provoz zařízení než automaticky navyšovat dovoz. Jasně doložený je jen rozdíl mezi dovozem z jiných českých krajů a dovozem ze zahraničí: oficiální ujištění provozovatele ZEVO Písek, že „dovoz odpadu ze zahraničí nám stanovisko EIA ZAKAZUJE” [zevo.zevopisek.cz/neverte-dezinformacim], se týká jen zahraničí, nikoli jiných českých krajů, což je rozdíl, na který obě kritické strany správně upozorňují.

Slabinou samotných memorand, na něž se ZEVO Písek odvolává, je navíc jejich právní nezávaznost a nejasný původ deklarovaných objemů – memorandum se svozovou společností RUMPOLD 01 – Vodňany bylo zpočátku neplatně podepsané (chybělo signování druhým jednatelem) a zástupci firmy sami při jednání uvedli, že s dodávkami do ZEVO Písek „moc nepočítají” a orientují se spíš na EVO Planou nebo Teplárnu Domoradice [piseksrdcemarozumem.cz].

Kamionová doprava: konfliktní čísla obou stran

Zde je situace přesně opačná – zatímco argument o nadkapacitě má silnou oporu v datech a soudním sporu, argument o dopravě je zpochybnitelnější z obou stran:

• Odpůrci tvrdili, že přes město povede „45 kamionů denně” [zevo.zevopisek.cz/neverte-dezinformacim].
• ZEVO Písek to označilo za dezinformaci s tím, že reálně půjde o cca 25–27 vozidel denně, a to díky napojení na novou komunikaci II/140 mimo obytné zóny [zevo.zevopisek.cz; jcted.cz – ZEVO získalo kladný posudek EIA].
• Provozovatel zároveň argumentuje, že bez ZEVO by doprava byla vyšší, protože odpad by musel jet dvakrát – nejprve do překladiště ve Smrkovicích a pak dál do vzdálených spaloven, což by podle jejich čísel znamenalo o 30 vozidel denně více než s vlastním ZEVO [zevo.zevopisek.cz].

Tento argument o „čisté úspoře” dopravy je ale podmíněný tím, že odpad skutečně pochází z regionu do 40 km – pokud by bylo nutné dovážet výraznou část kapacity z mnohem větší vzdálenosti (jiné kraje, jak naznačují propočty výše), reálná dopravní zátěž a emise z přepravy by mohly být vyšší, než oficiální prezentace předpokládá, protože vzdálenost svozu se prodlužuje úměrně tomu, jak daleko musí svozové firmy sahat pro chybějící „palivo”. Relevantní je tedy srovnání celého dopravního modelu (vzdálenost svozu, počet a velikost vozidel, varianta s překladištěm) v obou scénářích, nikoli jen samotný počet vozidel u areálu teplárny.

Celkové zhodnocení námitky

Písecká námitka není planá – je to prakticky totožný argument, jaký uplatňuje Arnika u soudu proti ZEVO Vráto, podložený stejnou svozovou studií Jihočeského kraje a stejnými zákonnými recyklačními cíli [vyhledavac.nssoud.cz]. Klíčové zjištění je, že regionální produkce spalitelného odpadu (cca 93 000–105 000 t/rok po odečtení zákonných recyklačních kvót) podle dostupných propočtů nestačí ani na jednu plánovanou spalovnu v kraji, natož na čtyři se souhrnnou kapacitou přes 300 000 t/rok. Pokud by tato bilance platila i po zprovoznění zařízení, znamenalo by to, že by některá z nich musela dovážet odpad z jiných krajů, omezit provoz, nebo obojí zároveň (odpůrci uvádějí minimální provozní kapacitu cca 65% kvůli podmínkám dotace) [piseksrdcemarozumem.cz]. Přesný podíl dovozu ale nelze z dnešních dat určit s jistotou – jak ukazuje spor o ZEVO Vráto, integrované povolení počítá s možností provoz při nedostatku odpadu spíše omezit než bezpodmínečně dovážet.

Otázka dopravní zátěže je oproti tomu méně jednoznačná – provozovatel konkrétní číslo 45 kamionů denně zpochybnil svým vlastním odhadem 25–27 vozidel, ale ani jedno číslo nelze bez podrobného, nezávisle ověřeného dopravního modelu považovat za definitivní; navíc je pravděpodobné, že alternativa bez ZEVO by znamenala více, ne méně nákladních jízd na krátké vzdálenosti k překladišti. Problém je ale v tom, že oficiální dopravní model počítá s odpadem z bezprostředního okolí (40 km), zatímco kapacitní analýza naznačuje, že by reálně mohlo být nutné svážet část odpadu z větší vzdálenosti – to je rozpor, který provozovatel ve své komunikaci dosud uspokojivě nevysvětlil.

Citace:
Plán odpadového hospodářství Jihočeského kraje https://mzp.gov.cz/system/files/2025-06/OCEO-POH_JCK_2016_2025_s_vyhledem_do_roku_2035%20_Analyticka%20cast-20250609.pdf
Spalovna odpadu má vzniknout v místní části Smrkovice u Písku. Obyvatelé nesouhlasí https://budejovice.rozhlas.cz/spalovna-odpadu-ma-vzniknout-v-mistni-casti-smrkovice-u-pisku-obyvatele-8846886
FAQ https://zevo.zevopisek.cz/faq/
Pozor dezinformace https://zevo.zevopisek.cz/neverte-dezinformacim/
ZEVO odpady https://piseksrdcemarozumem.cz/odpady/
ZEVO Písek získalo kladný posudek EIA | Jižní Čechy Teď … https://www.jcted.cz/zevo-pisek-ziskalo-kladny-posudek-eia/
Zevo Písek: Prospěch pro lokalitu je zásadní | Jižní Čechy Teď! https://www.jcted.cz/zevo-pisek-prospech-pro-lokalitu-je-zasadni/
Jak ZEVO ovlivní dopravu a životní prostředí v Písku? Odpovídá jednatel https://www.jcted.cz/70488-jak-zevo-ovlivni-dopravu-a-zivotni-prostredi-v-pisku-odpovida-jednatel/

Diskutované maření energie

Písecká námitka o „maření” letního tepelného výkonu má solidní oporu v nezávislých datech Jihočeského kraje – summer heat demand v CZT Písek je skutečně jen zlomkem instalovaného výkonu ZEVO, takže přebytečné teplo bude muset být v teplých měsících odváděno mimo užitečné využití.

Podstata námitky

Sdružení „Písek srdcem a rozumem” tvrdí, že podmínkou čerpání dotace z programu HEAT (Modernizační fond, prioritně určený pro teplárenství) je požadavek na minimální technologický výkon zařízení 10 MWt, zatímco reálná letní potřeba tepelného výkonu v soustavě CZT písecké teplárny je pouze cca 5 MWt – zbylých 5 MWt by tak muselo být „mařeno” (piseksrdcemarozumem.cz – ZEVO občané). Jinými slovy: aby zařízení splnilo podmínky dotace, musí trvale vyrábět teplo nad rámec toho, co je schopno reálně prodat.

Nezávislé potvrzení z dat Jihočeského kraje

Analytická část krajské studie „Energetické využití odpadů v Jihočeském kraji” nezávisle potvrzuje, že летní odběr tepla v síti CZT Písek je opravdu velmi nízký. Studie uvádí, že z průběhu výkonu do sítě CZT Písek je patrný „výrazný pokles v období mimo topnou sezonu” – průměrný celoroční výkon do sítě je 14,6 MW, maximum 40 MW, ale mimo topnou sezonu klesá na cca 4,7 MW, přičemž průměrný letní výkon je odhadován dokonce jen na 3,7 MW (kraj-jihocesky.cz – EVO_JcK_AnalytickaCast_R3). Toto číslo je pozoruhodně blízké odhadu odpůrců (5 MWt) a potvrzuje, že jde o reálný, měřitelný jev, ne jen spekulaci.

Instalovaný tepelný výkon samotného ZEVO Písek byl provozovatelem v odpovědi na dotaz občanů uveden jako 14,55 MW (piseckysvet.cz – znepokojivé odpovědi ze společnosti ZEVO Písek). Porovnáme-li toto číslo s letním odběrem 3,7–5 MW, vychází přebytek zhruba 9,5–10,8 MW tepelného výkonu, který v létě nemá kam jít – to prakticky odpovídá tvrzení o „5 MWt navíc” i s určitou rezervou.

Proč k tomu dochází – technická podstata problému

Spalovny odpadu typu ZEVO jsou navrženy tak, aby spalovaly odpad kontinuálně (24 hodin denně, 7 dní v týdnu) bez ohledu na sezónní výkyvy poptávky po teple – na rozdíl od klasického kotle, který lze v létě jednoduše odstavit nebo výrazně přiškrtit. Důvodem je, že odpad je nutné likvidovat průběžně (nelze ho „skladovat” na později) a provoz spalovny má z technicko-ekonomických důvodů nejvyšší efektivitu při stabilním, vysokém zatížení.

Pokud vyrobené teplo nelze prodat do sítě CZT, standardním technickým řešením je odvod přebytečné páry přes vzduchem chlazené kondenzátory nebo chladicí věže, kde se teplo jednoduše vypustí do atmosféry bez užitku – to je přesně to, co odpůrci označují jako „mařit” nebo hovorově „pouštět do komína” (viz obecný technický popis provozu ZEVO – ceet.vsb.cz, studie využití odpadního tepla popisuje analogický jev, kdy až 32% zbytkového tepla není v menších provozech využito a je mařeno dochlazováním v kondenzátoru).

Souvislost s podmínkami dotace

Tady je jádro problému, na který odpůrci upozorňují: podmínky programu HEAT z Modernizačního fondu vyžadují nejen minimální snížení emisí CO2 (min. 20%) a úsporu primární energie, ale i prokázání parametrů vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny (KVET) u zdrojů nad 1 MWe (sfzp.gov.cz – podmínky HEAT 1/2025). Pokud je instalovaný výkon nastaven podle zimní špičky (aby zařízení pokrylo maximální potřebu topné sezóny a splnilo podmínky dotace vázané na výkon), ale reálná letní poptávka je jen třetinová, vzniká strukturální nesoulad: zařízení je „předimenzované” pro léto, ale to je nevyhnutelný důsledek návrhu na zimní špičku, nikoli chyba plynoucí z dotačních podmínek samotných.

Zhodnocení námitky

Argument o letním maření tepla není planý – nezávislá krajská studie potvrzuje, že letní odběr tepla v CZT Písek (3,7–4,7 MW) je skutečně výrazně nižší než instalovaný tepelný výkon ZEVO (14,55 MW), takže v létě bude nevyhnutelně docházet k odvádění přebytečného tepla bez užitku. Otázkou zůstává, jak velký podíl z celkového vyrobeného tepla to reálně představuje v ročním součtu – vzhledem k tomu, že topná sezóna trvá většinu roku a maximální výkon 40 MW se týká jen špičkových zimních dnů, může jít o menšinu z celoroční produkce, i když v absolutních číslech jde o technicky reálný a ekonomicky relevantní jev, který provozovatel ve své veřejné komunikaci dosud podrobně nerozporoval ani nekvantifikoval.

Citace:
final draft BREF WI_CZ_02_04_08 https://mpo.gov.cz/assets/cz/prumysl/prumysl-a-zivotni-prostredi/ippc-integrovana-prevence-a-omezovani-znecisteni/referencni-dokumenty-bref/2017/1/20080407_BREF_WI_CZ_final.pdf
využití odpadního tepla ze spalovny nebezpečného odpadu https://www.vut.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=14496
bakalarka tibor strapko https://www.vut.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=40667
DP Kropac https://www.vut.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=9364
Vysoká škola technická a ekonomická https://is.vstecb.cz/th/oymd8/Bc._prace_David_Luksan-final.pdf?lang=en
10 MW výkonu v Teplárně Písek dodá plynová … https://energetika.tzb-info.cz/kogenerace/28663-10-mw-vykonu-v-teplarne-pisek-doda-plynova-kogeneracni-jednotka
Studie energetického využití komunálního odpadu v … https://ceet.vsb.cz/export/sites/ceet/vec/.content/galerie-souboru/231-studie-odpady-c-2-tisk.pdf
Prezentace aplikace PowerPoint https://www.kraj-jihocesky.cz/sites/default/files/inline-files/2020/P%C5%99%C3%ADloha%20k%20z%C3%A1pisu_2404_ZEVO_v_JcK.pdf
Princip technologie ZEVO https://www.psas.cz/princip-technologie-zevo
Znepokojivé odpovědi ze společnosti ZEVO Písek, proč politici … http://www.piseckysvet.cz/veci-verejne/znepokojive-odpovedi-ze-spolecnosti-zevo-pisek-proc-politici-nerikaji-pravdu
Dokumentace záměru https://portal.cenia.cz/eiasea/download/RUlBX01aUDQ3Nl9kb2t1bWVudGFjZURPQ18xMzg0MTQ1Njg5Mjg3MTg0NjYxLnBkZg/MZP476_dokumentace.pdf
Modernisation Fund: new calls for energy and heating projects https://www.dreport.cz/en/blog/modernisation-fund-new-calls-for-energy-and-heating-projects/
Státní fond životního prostředí ČR, sídlo: Kaplanova 1931/1, 148 00 Praha 11 https://sfzp.gov.cz/files/documents/storage/2025/07/04/1751625971_HEAT_1_2025_final.pdf
[PDF] Modernizace soustav zásobování tepelnou energií (HEAT) – SFŽP ČR https://sfzp.gov.cz/files/documents/storage/2023/02/22/1677054418_ModF_HEAT_podminky_2022.pdf
VÝZVA MODF – HEAT Č. 1/2022 K … https://sfzp.gov.cz/files/documents/storage/2023/06/16/1686900757_HEAT_1_2022_15_06_2023.pdf
Microsoft Word – EVO JcK_AnalytickaCast_R3 https://www.kraj-jihocesky.cz/sites/default/files/inline-files/EVO%20_JcK_AnalytickaCast_R3.pdf
výzva modf – heat č. 1/2022 k předkládání žádostí o … https://sfzp.gov.cz/files/documents/storage/2024/11/11/1731313336_HEAT_1_2022%C4%8Distopis.pdf
Modernizační fond podpoří teplárny, obnovitelné zdroje i domácnosti https://www.priorita.cz/aktuality/modernizacni-fond-podpori-teplarny-obnovitelne-zdroje-i-domacnosti/
Výzva HEAT 2026: Financování pro moderní a čisté … https://www.prehleddotaci.cz/operacni-program/heat-2026
[PDF] výzva modf – heat č. 2/2021 k předkládání žádostí o poskytnutí … https://sfzp.gov.cz/files/documents/storage/2024/11/11/1731308648_ModF_Vyzva_2_2021_HEAT_%C4%8Distopis.pdf
Modernizace soustav zásobování tepelnou energií – HEAT https://energomex.cz/podnikatele/modernizacni-fond/modernizace-soustav-zasobovani-tepelnou-energii-heat

Setkali se se stejným problémem v zahraničí?

Odpověď na tuto otázku jsem již poskytl v předchozí zprávě – shrnutí je, že letní přebytek tepla je technicky vyřešitelný problém (absorpční chlazení, sezónní akumulace tepla) s hotovými, komerčně ověřenými příklady ze zahraničí, zatímco regionální nadkapacita a nutnost dovozu odpadu je problém, který ani jinde nemá čisté řešení.

Letní přebytek tepla – konkrétní vyřešené případy

• Helsingborg (Švédsko): Öresundskraft nainstaloval absorpční chladič ve spalovně Västhamnsverket využívající odpadní teplo pro síť district cooling – emise a spotřeba elektřiny na chlazení klesly o 65–70% [smart-cities-marketplace.ec.europa.eu].
• Barcelona (spalovna TERSA): přebytečné letní teplo se přednostně mění na chlad přes absorpční tepelná čerpadla pro integrovanou síť vytápění/chlazení [construction21.org – JRC study on sustainable DHC].
• Aalborg University (modelová studie MSW spalovny): kombinace absorpčního chladiče a akumulace chladu dokáže zabránit maření cca 10,4 GWh tepla ročně a spálení 5 000 t odpadu navíc jen kvůli chlazení [vbn.aau.dk].
• Grundfos/Dánsko: sezónní podzemní zásobník tepla (ATES) uloží letní přebytek a přes 80% z něj se využije zpět v topné sezóně [rehva.eu].
• Tromsø (Norsko): nasazení absorpčního chlazení zvýšilo využití letního tepla ze spalovny ze 41% na téměř 95% [munin.uit.no].

Žádné z těchto opatření ZEVO Písek veřejně nedeklaruje jako součást projektu – jde tedy spíš o mezeru v plánování než o technicky neřešitelný problém.

Regionální nadkapacita a dovoz odpadu – řešení bez skutečného vyřešení

• ZEVO Vráto (ČR), rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 51 A 18/2025: identický argument o nadkapacitě uplatnila Arnika; soud povolení nezrušil, ale spolehl se na podmínky integrovaného povolení – flexibilní snížení výkonu při nedostatku odpadu (D.3.3), povinné prohlášení o nevyužitelnosti odpadu (C.4) a zákaz dovozu ze zahraničí (C.13) [vyhledavac.nssoud.cz]. Řešením tedy není odstranění nadkapacity, ale právní mechanismus omezování provozu, který ale zhoršuje ekonomiku a ohrožuje podmínky dotace.
• Nizozemsko: dlouhodobě akceptovalo dovoz odpadu z UK a Irska jako trvalý byznysový model, protože vybudovalo víc spalovací kapacity, než odpovídá domácí produkci po odečtení recyklačních cílů.
• Dánsko: šlo podobnou cestou dovozu (až 500 tis. t/rok v letech 2013–2016), ale nakonec uznalo model za neudržitelný vůči cílům cirkulární ekonomiky a rozhodlo se aktivně snížit kapacitu spaloven o 30% do roku 2030 a sedm zařízení uzavřít – tedy opačný směr než dovoz.

Rozdíl oproti Písku je v tom, že zahraniční modely fungovaly s legálním mezinárodním dovozem, zatímco Písek má dovoz ze zahraničí zakázaný podmínkami EIA [zevo.zevopisek.cz/neverte-dezinformacim] – jediná zbývající cesta je dovoz z jiných českých krajů, což žádný z citovaných příkladů systematicky neřeší, protože tam šlo o mezistátní obchod s odpadem mezi zeměmi s odlišnou legislativou, ne o vnitrostátní přesun mezi regiony se srovnatelnými recyklačními cíli.

Korekce dokumentu

Datum korekce: 25. září 2026

Stručný rozsah korekcí:

• Zmírnění tvrzení o nevyhnutelném dovozu přesně 45 000 tun odpadu do ZEVO Písek.
• Rozlišení mezi regionálním svozem, dovozem z jiných krajů a dovozem ze zahraničí.
• Oprava kategorických tvrzení o dopravní zátěži a přesném počtu kamionů.
• Zpřesnění argumentu o údolní poloze Písku, inverzích a sedmdesátimetrovém komínu.
• Odstranění tvrzení, že by emise automaticky zůstaly ve městě, respektive že samotná výška komínu automaticky zajišťuje bezpečný rozptyl.
• Vysvětlení rozdílu mezi nízkým kapitálovým nákladem (CAPEX) a provozními náklady (OPEX) plynového kotle.
• Doplnění role plynové kogenerace a výnosů z prodeje elektřiny při posuzování nákladů na teplo.
• Zpřesnění režimu emisních povolenek u uhlí, plynu a ZEVO.
• Oprava tvrzení o automatické a definitivní ztrátě dotace HEAT.
• Rozlišení mezi politickým termínem odchodu od uhlí do roku 2033 a konkrétními podmínkami integrovaného povolení Teplárny Písek.
• Zmírnění osobního připisování odpovědnosti konkrétním jednotlivcům a nahrazení institucionálním popisem (zastupitelstva, rada města, městské společnosti, partnerské město Strakonice).
• Doplnění transparentního přiznání, že původní text obsahoval interpretace, odhady a tvrzení jednotlivých aktérů, která bylo nutné zpřesnit a odlišit od doložených skutečností.