Spory kolem radního pro kulturu Robina Mikušiaka (ODS) byly jednou z nejvíce medializovaných a politicky nejcitlivějších kauz v Písku v průběhu roku 2025. Tento konflikt, který se rozhořel mezi ním, kulturní scénou a opozicí, měl několik zásadních rovin:

Osobní a manažerský střet s ředitelem Centra kultury (Mikušiak vs. Kašpar)

Robin Mikušiak se již od svého vstupu do politiky netajil tím, že jeho hlavním cílem je odvolání dlouholetého ředitele Centra kultury města Písek Josefa Kašpara^[1][2].

• Mikušiakovy výhrady: Tvrdil, že ředitel Kašpar jedná netransparentně a dlouhodobě odmítá radě města poskytovat detailní finanční vyúčtování některých kulturních akcí^[1][3]. Vyčítal mu manažerská selhání při organizaci píseckého adventu a kritizoval vlastní produkci centra jako drahou, málo navštěvovanou a ztrátovou^[3].
• Kašparova obhajoba: Kašpar veškerá nařčení kategoricky odmítal a argumentoval tím, že za téměř 10 let ve funkci nedostal od vedení města jedinou oficiální výtku a žádný z četných auditů či kontrol u něj nenašel závažná pochybení^[4]. Spor vnímal jako „destruktivní kritiku“ ze strany radního a naznačoval, že jde o konkurenční boj, protože se Mikušiak sám angažuje v kultuře a chtěl do akcí zapojit svou vlastní soukromou agenturu^[5].

Podezření ze střetu zájmů a ohýbání grantových pravidel

Opoziční sdružení Hlas Písku v čele s bývalým starostou a zastupitelem Ondřejem Veselým (ČSSD) obvinilo Mikušiaka ze zneužívání politické funkce k osobnímu a podnikatelskému prospěchu^[6][7].

• Granty pro vlastní spolky: Podle opozice Mikušiak získal prostřednictvím svých spolků „Prostor pro všechny“ a „Atrium nostrum“ během dvou let přibližně 1,5 milionu Kč z městských kulturních grantů^[8]. Opozice tvrdila, že jako radní by o dotace vůbec žádat neměl^[9].
• Obcházení dotačních pravidel: Objevilo se také závažné podezření, že Mikušiak účelově převáděl záštitu nad některými spolky, aby mohly dále čerpat městské dotace, i když k tomu formálně ztratily oprávnění^[1].
• Mikušiakova reakce: Obvinění odmítl s tím, že o grantech rozhoduje sedmičlenná komise a on sám při hlasování o projektech, se kterými byl jakkoliv spojen, zdržel hlasování^[10].

Přístup ke kulturním spolkům a kritika „arogance“

Mikušiak se pokusil řídit píseckou kulturu striktně manažerským způsobem, obrazně řečeno jako „firemní excelovou tabulku“^[11]. Prohlásil, že jeho jediným měřítkem je to, kolik akce vydělá a kolik na ni přijde lidí^[9].

• Kritizoval místní spolky za to, že investují minimální částky do propagace, i když od města získávají vysokou finanční podporu (v některých případech až 500 000 Kč)^[12].
• Tento přístup vyvolal u spolků silný odpor. Vedoucí píseckých mažoretek Eva Jandová hovořila o „aroganci vůči spolkům a lidem, kteří pracují zadarmo ve svém volném čase“^[13]. Vedoucí píseckého Senior pointu Helena Titlbachová zase situaci přirovnala k rčení „kozel zahradníkem“^[8].

Vyústění sporu a dohra

• Rezignace radního (březen 2025): Pod tlakem petice, kterou podepsalo 554 občanů^[9][14] a po bouřlivé dvouhodinové debatě na zastupitelstvu, se Robin Mikušiak vzdal gesce kultury, aby si podle svých slov „udržel duševní zdraví“^[7][10]. Členem rady města však zůstal^[6][7].
• Odvolání a návrat ředitele Kašpara: Krátce po Mikušiakově rezignaci rada města k 31. prosinci odvolala ředitele Josefa Kašpara a vypsala nové výběrové řízení^[15][16]. Starosta Michal Čapek zdůraznil, že nešlo o trest za pochybení, ale o snahu o systémovou změnu^[17]. Celá situace však skončila dalším paradoxem: v říjnu rada města schválila Josefa Kašpara jako vítěze tohoto nového výběrového řízení a ten se tak vrátil do své funkce ředitele^[18].

Prostor pro všechny

Tento spolek Robin Mikušiak osobně vedl a působil v něm jako předseda^[1]. V dubnu 2024 však došlo k formální změně a statutárním orgánem (předsedkyní) se stala Johana Frejková^[1]. Spolek se v Písku angažoval v pořádání velkých veřejných akcí, z nichž nejznámější byly například Slavnosti piva^[1].

Atrium nostrum

Druhý spolek, který opoziční zastupitelé (zejména sdružení Hlas Písku v čele s Ondřejem Veselým) označovali za subjekt pod přímým Mikušiakovým vlivem a dohledem^[2].

Klíčové detaily sporů spojených s těmito spolky

• Čerpání městských financí: Opozice Mikušiaka tvrdě kritizovala za to, že jako radní pro kulturu (a tedy člověk s přímým vlivem na kulturní politiku města) aktivně žádal o dotace pro své vlastní spolky^[3][4]. Podle zjištění opozice získaly spolky Prostor pro všechny a Atrium nostrum z kulturních grantů města Písku během dvou let dohromady přibližně 1,5 milionu korun^[2]. Veselý argumentoval tím, že tyto peníze pak chyběly dobrovolnickým a neziskovým organizátorům lokálních akcí^[2].
• Obcházení dotačních pravidel (účelové změny): Analýza situace poukazuje na závažné podezření, že Robin Mikušiak prováděl účelové převádění záštity a formálního vedení nad těmito spolky^[5]. Změna předsedy u spolku Prostor pro všechny na jaře 2024^[1] byla vnímána jako snaha formálně se odstřihnout od statutárních funkcí tak, aby spolky mohly i nadále bez překážek žádat o městské granty a dotační systém nebyl blokován pravidly o střetu zájmů^[5]. Opozice to označila za přímé ohrožení integrity celého dotačního mechanismu města^[5].
• Mikušiakova obhajoba: Radní jakékoliv zneužití moci či manipulaci s granty striktně odmítal^[6]. Argumentoval tím, že o přidělení dotací rozhoduje sedmičlenná grantová komise a on sám při hlasování o projektech, ve kterých figurovaly jeho spolky, vždy zdržel hlasování, aby střetu zájmů předešel^[6].