Otavan.net | 1 | Singletrack Písecké hory

Představení projektu Singltrek Písecké hory

Projekt „Singltrek Písecké hory“ byl původně navržen jako síť přírodě blízkých, úzkých a jednosměrných terénních stezek pro horská kola v přírodním parku Písecké hory. Původní záměr z roku 2015 počítal s vybudováním ucelené destinace o délce 40 až 80 kilometrů stezek s odstupňovanou náročností (od lehkých tras pro rodiny s dětmi a začátečníky až po náročnější terény pro zkušené bikery).

Součástí tohoto velkého projektu mělo být i tzv. nástupní místo (zvažovala se např. lokalita Nový Dvůr), které by cyklistům poskytovalo doprovodné komerční služby, jako je parkování, občerstvení, půjčovny kol či sociální zázemí. Hlavním cílem bylo vytvořit nový produkt udržitelného cestovního ruchu, který by do Písku přilákal návštěvníky a místním obyvatelům nabídl nové možnosti aktivního trávení volného času.

Historie projektu ve městě Písek

Historie tohoto projektu je velmi dlouhá a provázely ji silné emoce, petice a politické zvraty. Zásadní milníky projektu jsou následující:

• Rok 2016 (Zamítnutí velkého projektu): Na jaře 2016 byla představena rozsáhlá studie proveditelnosti. Přestože studii autoři vyhodnotili jako ekonomicky a turisticky přínosnou, písečtí zastupitelé v březnu 2016 pokračování projektu zamítli. Obávali se zejména masivního přílivu až 40 tisíc turistů ročně, ztráty “území klidu”, poškození přírody a negativních ekonomických dopadů na městskou společnost Lesy města Písku.
• Rok 2017: Zastupitelstvo projednávalo petici zastánců stezek. Místo Píseckých hor se však město rozhodlo prověřit možnost výstavby v bývalém vojenském prostoru Oldřichov. I z tohoto plánu nakonec kvůli nesouhlasu armády a místních sešlo.
• Rok 2019: Zastupitelé se k myšlence Singltreku v Píseckých horách vrátili, ale rozhodnutí bylo opět odloženo, tentokrát do vyřešení probíhající kůrovcové kalamity v lesích.
• Rok 2024 (Definitivní schválení zredukované verze): V září 2024 došlo k zásadnímu zlomu. Zastupitelstvo schválilo zredukovanou variantu projektu. Zcela se upustilo od budování komerčního zázemí (kiosky, obří parkoviště) a projekt se omezil na výstavbu zhruba 10 km jednoduchých jednosměrných pěšin z přírodního materiálu, určených primárně pro širokou veřejnost. Odhadované náklady činí 10 milionů Kč a údržbu by měl zajišťovat nově založený spolek. Zastupitelé argumentovali tím, že tato kompromisní úzká stezka les nezničí a naopak bezplatně přitáhne mládež k pohybu.

Celorepubliková debata a hlavní názorové proudy

Písecký spor je odrazem celospolečenské debaty, která se v České republice vede kolem každého nového trailového centra (jako jsou např. úspěšné Rychlebské stezky či Singltrek pod Smrkem). Společnost se štěpí na několik hlavních názorových proudů:

1. Zastánci (cyklisté, obce, místní podnikatelé):

• Socioekonomický rozvoj: Podnikatelé a představitelé obcí (zejména těch periferních) vnímají singletraily jako zásadní impuls pro rozvoj turismu a lokální ekonomiky. Uživatelé stezek využívají ubytování, restaurace a další služby, což vede ke vzniku nových pracovních míst a snižování nezaměstnanosti.
• Bezpečnost a oddělení provozu: Vybudování speciálních cyklostezek pomáhá odvést cyklisty z běžných turistických tras a zpevněných lesních cest, čímž se snižuje riziko konfliktů mezi chodci, lesní technikou a rychle jedoucími cyklisty.
• Minimální dopad na přírodu: Při dodržení osvědčených metodik stavby (např. standardy IMBA) jsou stezky zasazeny do terénu šetrně, brání erozi a z ekologického hlediska představují mnohem menší zásah než například těžba dřeva nebo stavba asfaltových cest.

2. Odpůrci a skeptici (myslivci, lesníci, ochránci přírody, někteří usedlíci):

• Ekologické vlivy a myslivost: Myslivci upozorňují, že vysoká koncentrace cyklistů (a často nerespektování provozní doby a jízdy v noci) vede k rušení zvěře. Zvěř se pak stahuje do klidnějších zemědělských oblastí, kde působí škody. Dále poukazují na to, že hluk znesnadňuje běžný odlov.
• Zájmy lesního hospodářství: Provozovatelé lesů (např. Lesy ČR nebo městské lesy) vnímají stezky jako překážku při těžbě dřeva. Uzavírky tras při těžbě a poškozování stezek těžební technikou vyvolávají konflikty. Lesníci se navíc obávají finančních ztrát z omezení hospodářské funkce lesa a případné právní odpovědnosti za úrazy cyklistů.
• Overtourism a narušení klidu obyvatel: V místech s vysokou návštěvností si místní obyvatelé často stěžují na zvýšený hluk, problémy s parkováním a celkovou ztrátu klidového charakteru jejich bydliště (“ztráta identity” místa). Mnozí obyvatelé samotné stezky nevyužívají a vnímají je pouze jako zdroj zátěže. Navíc se často potýkají s neukázněností cyklistů na příjezdových cestách k areálům.

Analýza ekonomických dat původního projektu

Analýza ekonomických dopadů projektu Singltrek Písecké hory ve zmíněné studii (z roku 2016) je zpracována metodou Cost-Benefit Analysis (CBA), která převádí nejen přímé finanční toky, ale i společenské externality na peněžní hodnoty. Projekt byl posuzován na dobu životnosti 20 let.

Zde jsou základní informace z ekonomické bilance rozdělené do klíčových fází a ukazatelů:

1. Jednorázové investiční náklady (Realizační fáze) Celkové náklady na spuštění velkého destinačního projektu (původní varianta 40–80 km) byly odhadnuty takto:

• Výstavba samotných stezek: 30 milionů Kč.
• Výstavba nástupního centra: 8 milionů Kč (předpokládala se soukromá investice).
• Výstavba přístupové komunikace a inženýrských sítí: 7 milionů Kč.
• Projektové práce: 4,5 milionu Kč.
• Odvod za vynětí půdy (pro nástupní místo): 1,5 milionu Kč.
• Pozitivním efektem této fáze měly být mzdy pracovníků (cca 2,3 mil. Kč) a zisky stavebních firem (téměř 4 mil. Kč).

2. Roční náklady a výnosy (Provozní fáze) Během dvacetiletého provozu studie počítala s následujícími každoročními dopady:

• Provozní náklady: Údržba stezek byla odhadnuta na 600 tisíc Kč ročně, propagace na 370 tisíc Kč a zimní údržba komunikací na 162 tisíc Kč.
• Pozitivní ekonomické přínosy: Projekt by ušetřil státu peníze snížením nezaměstnanosti (odhad 1 mil. Kč ročně). Zvýšený turismus by přinesl vyšší zisky ubytovacím a stravovacím zařízením (420 tisíc Kč ročně, po třech letech 840 tisíc Kč) a samotnému nástupnímu centru (750 tisíc Kč, po třech letech 1,5 mil. Kč). Tím by se zvýšil i výběr daní.

3. Ekonomický dopad na Lesy města Písku (LMP) a myslivost Studie velmi otevřeně pojmenovává, že pro městskou společnost Lesy města Písku s.r.o. má projekt veskrze negativní finanční důsledky. Odhadované roční ztráty pro tuto společnost a oblast myslivosti autoři vyčíslili následovně:

• Ztráty v lesním hospodářství: Snížení příjmů z těžby dřeva převodem na „les zvláštního určení“ (1,28 mil. Kč ročně) a finanční ztráty z nemožnosti efektivně zpracovat kalamitní dřevo v okolí stezek (500 tisíc Kč).
• Dopady na zvěř a myslivost: Rozdíl v tržní ceně honiteb z důvodu útlumu lovu (500 tisíc Kč ročně) a zvýšené náklady na ochranu lesa proti zvěři, která ztratí klid (500 tisíc Kč ročně).
• Škody na zemědělských pozemcích: Odhaduje se kompenzace nájemcům polních honiteb ve výši 247 tisíc Kč ročně, neboť by zvěř mohla být z lesa vytlačena na pole.

4. Celkové hodnocení efektivnosti (NPV a IRR) Do finančního modelu autoři záměrně vložili nejnepříznivější varianty nákladů. I přesto vyšly hlavní finanční ukazatele pozitivně:

• Čistá současná hodnota (NPV): Rozdíl mezi diskontovanými celospolečenskými výnosy (108 milionů Kč) a náklady (103 milionů Kč) činí +5 milionů Kč.
• Vnitřní výnosové procento (IRR): Dosahuje hodnoty 6,06 %, což převyšuje požadovanou společenskou diskontní sazbu (5 %).
• Závěr ekonomů: Z čistě ekonomického a nákladově-výnosového hlediska studie doporučila projekt k přijetí.

Specifický problém: Extrémně negativní vnímání místními obyvateli Studie narazila na jeden metodický problém. V rámci zjišťování externalit se ekonomové ptali občanů na jejich ochotu strpět projekt (“ztráta klidu a identity místa”). Dotazníkové šetření odhalilo tak silný odpor obyvatel Písku a okolí, že požadovaná roční finanční kompenzace (tzv. občan medián) dosáhla nereálné částky 5,4 miliardy Kč ročně. Autoři tento extrémní výkyv nemohli do matematického modelu zahrnout, ale výslovně v bilanci upozornili, že občané vnímají projekt jako hrozbu a újmy v jejich očích výrazně převyšují benefity.

Analýza ekonomických dat stávajícího projektu

Pro zredukovanou variantu projektu (cca 10 km přírodních pěšin) schválenou v roce 2024 nebyla vytvořena detailní finanční analýza v takové hloubce, jako tomu bylo u původní studie proveditelnosti z roku 2016. Rozhodnutí o realizaci se opírá spíše o hrubé odhady a politickou vůli zastupitelů investovat do sportovní infrastruktury.

Z dostupných podkladů a jednání města však lze sestavit přehled aktuálně známých ekonomických informací a předpokladů pro tuto novou variantu:

1. Investiční náklady na realizaci:

• Celkové realizační náklady na výstavbu samotných stezek jsou odhadovány na 10 až 12 milionů Kč bez DPH.
• Zastupitelstvo v září 2024 uložilo, aby byla částka 10 milionů Kč zahrnuta do návrhu rozpočtu města na rok 2025.

2. Náklady na projektovou přípravu:

• Pro počáteční projektovou přípravu se počítalo s uvolněním minimálně 150 tisíc Kč.
• Na jednání komise životního prostředí v listopadu 2025 však zaznělo, že odbor životního prostředí požaduje přesné zaměření a vytyčení trasy tratě, což by byla velmi nákladná záležitost šplhající k cca 2 milionům Kč.

3. Financování a dotační podpora:

• Město neplánuje hradit celou částku ze svého rozpočtu. Zastupitelstvo již schválilo podání žádosti o dotaci z očekávané výzvy Ministerstva pro místní rozvoj.
• Předpokládá se, že by tato dotace mohla dosáhnout výše 5 milionů Kč.

4. Provozní náklady a údržba:

• Vzhledem k tomu, že byl projekt osekaný o veškeré komerční zázemí (nástupní místo s kiosky a parkovištěm), nejedná se o projekt s přímou ekonomickou návratností a pro uživatele má být bezplatný.
• Běžná roční údržba tratě je odhadována na cca 50 tisíc Kč.
• Případná generální oprava by stála 200 až 300 tisíc Kč.
• Za fyzickou údržbu i provoz tratě by neměly odpovídat Lesy města Písku, ale měl by ji zajišťovat určený spolek.