V nové epizodě Otavan podcastu se věnujeme analýze dostupných informací o provozních nákladech budovaného plaveckého bazénu a vlivu, který budou mít na výši vstupného. Kromě informací z veřejných zdrojů jsme se podívali také na analýzu vývoje ve městech, které byly v rámci přípravy projektu diskutovány.

---

---

Doplňující informace k provozním nákladům

Konkrétní celková částka předpokládaného provozního rozpočtu nového bazénu (např. roční rozpočet v milionech korun) ve zdrojích přímo uvedena není. Zdroje však obsahují detailní diskuse výboru pro bazén a projektantů, které se provozním nákladům, spotřebě energií a finančním ztrátám zevrubně věnují:

Struktura nákladů a hrubé odhady

• Jeden ze zpracovatelů architektonické studie (Ing. arch. Starčevič) odhadl provozní náklady na cca 350 Kč/m³ obestavěného prostoru.
• Pro kontext starosta města upozornil, že u stávajícího bazénu netvoří největší nákladovou položku energie (ty představují jen cca 20 % nákladů), ale mzdy personálu, které činí přibližně 60 % provozních nákladů.

Energetická náročnost nového bazénu

• Nový plavecký bazén je projektován s důrazem na minimalizaci nákladů, splňuje energetický standard A a využívá úsporné technologie, například systém využívání zbytkového tepla k ohřevu vody.
• Ačkoliv by kvůli větší rozloze, většímu počtu atrakcí a vyššímu tepelnému komfortu mohla být absolutní spotřeba energie 2 až 3násobná oproti stávajícímu bazénu, rámcové srovnání energetické náročnosti (provedené na základě projektové dokumentace a spotřeby starého bazénu z roku 2019) paradoxně ukázalo, že nároky úsporného nového bazénu by mohly být dokonce mírně nižší. Ve vztahu na jednoho návštěvníka bude nový bazén jednoznačně úspornější.

Návštěvnost, tržby a dotování ztráty městem

• U starého bazénu činil historicky roční provoz cca 12,5 mil. Kč a tržby pouhé 2,5 mil. Kč.
• U nového bazénu se očekává zhruba trojnásobná návštěvnost (okolo 500 osob denně oproti současným 170).
• Díky nárůstu tržeb z vyšší návštěvnosti se předpokládá, že dotace města v přepočtu na jednoho návštěvníka patrně nebude vyšší než dnes. V extrémně optimistickém scénáři by výrazné zvýšení tržeb mohlo vést k tomu, že se celková provozní ztráta (kterou musí město dotovat) vůbec neprohloubí, ačkoliv to zatím nelze zcela spolehlivě predikovat.

Varianta souběžného provozu dvou bazénů

• Pokud by se město rozhodlo postavit nový bazén a zároveň nadále provozovat i ten stávající (varianta B2), odhaduje se, že by náklady na krytí provozních ztrát obou areálů znamenaly pro městský rozpočet každoroční navýšení o dalších 10 až 20 milionů Kč.

Aby nedošlo k nedorozumění – onen 60% podíl mzdových nákladů se totiž nevztahuje k teoretickým odhadům pro nový projekt, ale vychází z reálných dat o provozu stávajícího (starého) bazénu.

Jak vyplynulo z naší předchozí konverzace, starosta města tento údaj (60 % mzdy personálu, 20 % energie) zmínil na jednání Výboru pro bazén pouze jako kontext z dosavadního fungování. Šlo o demonstraci faktu, že na základě historického účetnictví starého areálu tvoří lidská práce tu zdaleka největší nákladovou položku, což vyvrací častý laický předpoklad, že nejdražší jsou na provozu bazénu energie.

Co se týče detailní personální strategie pro nový bazén (např. kolik přesně bude potřeba plavčíků, pokladních, techniků či uklízeček pro trojnásobnou kapacitu návštěvníků), ta v dostupných zdrojích skutečně rozpracována není.

Zdroje se u nového bazénu v rámci provozních odhadů omezují pouze na:

• Hrubý odhad nákladů podle objemu stavby (cca 350 Kč/m³ obestavěného prostoru).
• Technologické a energetické úspory (splnění energetického standardu A, rekuperace a využití zbytkového tepla z odpadních vod).
• Predikci tržeb na základě návštěvnosti (očekává se skok ze 170 na cca 500 osob denně, což by mělo zvýšit tržby tak, aby celková provozní ztráta dotovaná městem v přepočtu na návštěvníka nestoupla).

Lze tedy shrnout, že 60% podíl byl odvozen z tvrdých dat starého provozu, nikoliv z nové personální strategie. Zda má město vypracovaný i detailní personální a mzdový model pro nový areál, nelze z poskytnutých dokumentů potvrdit.

Shrnutí návrhu Z dostupných podkladů z jednání orgánů města Písku vyplývá, že ačkoliv kompletní a exaktní finanční model celkových provozních nákladů nového bazénu v absolutních částkách chybí, město se provozní ekonomií projektu opakovaně a dlouhodobě zabývalo. Již při schvalování zadání pro projektovou dokumentaci v roce 2015 tvořily předpokládané roční provozní náklady haly 20% váhu v hodnotících kritériích. Provozní nákladovost je v podkladech řešena především z pohledu energetické náročnosti, zavádění úsporných technologií a predikce tržeb na základě budoucí návštěvnosti. Z analytického hlediska však v materiálech explicitně chybí detailní rozbor budoucích mzdových nákladů, které na základě historických dat představují největší část provozní zátěže rozpočtu.

Datová analýza Historický kontext a stávající stav (Baseline):

• Provoz starého bazénu představuje trvalou zátěž pro rozpočet: historicky uvedené roční provozní náklady činily 12,5 mil. Kč při tržbách 2,5 mil. Kč (v podkladech je k tomuto údaji uvedena roční ztráta 4 mil. Kč, což matematicky nekoresponduje s výše uvedenými čísly a poukazuje to na možnou datovou nepřesnost v archivních zápisech).
• Struktura nákladů u starého bazénu jasně ukazuje, že energie tvoří pouze cca 20 % nákladů, zatímco 60 % celkových nákladů připadá na mzdy personálu.
• Návštěvnost starého areálu se pohybovala okolo 89 tisíc návštěvníků ročně, což odpovídá zhruba 170 osobám denně.

Odhady pro nový bazén:

• Hrubý odhad nákladů provedený jedním ze zpracovatelů architektonické studie (Ing. arch. Starčevič) kalkuluje s provozní cenou cca 350 Kč/m³ obestavěného prostoru.
• Nový bazén bude mít z důvodu větší rozlohy a vybavení 2 až 3násobnou absolutní spotřebu energie oproti stávajícímu stavu. Zatímco starý bazén disponuje 1 okruhem, nový projekt navrhuje 6–7 okruhů, což významně zvýší energetickou náročnost provozu čerpadel.
• Tento absolutní nárůst má být kompenzován lepším zateplením, využitím zbytkového tepla k ohřevu vody a dosažením energetického standardu A. Rámcové srovnání energetické náročnosti nového projektu s reálnou spotřebou starého bazénu z roku 2019 ukázalo, že nároky nového bazénu by mohly být dokonce mírně nižší než dříve.
• Pro exaktní posouzení zadalo město pro Výbor pro bazén vypracování nezávislé „Studie energetické náročnosti nového bazénu (bilance potřeb)“ u společnosti CENTROPROJEKT GROUP a.s., s termínem dodání do 31. srpna 2023.
• Ekonomika nového provozu stojí na predikci skokového zvýšení návštěvnosti na cca 500 osob denně. Z podkladů vyplývá, že dotace města přepočtená na 1 návštěvníka při takto vysoké návštěvnosti patrně nebude vyšší než u starého bazénu.

Varianta souběžného provozu (starý i nový bazén):

• Pokud by Zastupitelstvo města zvolilo variantu B2 (provoz obou areálů současně na dalších 25–30 let), znamenalo by to pro rozpočet skokový nárůst nákladů. Každoroční nutnost krýt provozní ztrátu obou bazénů by město vyšla na dalších 10 až 20 milionů Kč.

Rizika a příležitosti

• Riziko nerealistické návštěvnosti a propadu tržeb: Provozní ekonomika spoléhá na to, že nový bazén navštíví 500 osob denně. Vzhledem k vysokým absolutním nákladům na provoz většího areálu dokumenty explicitně varují, že pokud nebude tato vysoká návštěvnost naplněna, provozní ztráta dotovaná městem se výrazně prohloubí.
• Riziko skrytých nákladů na údržbu technologií: Správce stávajícího areálu (Městské služby Písek s.r.o.) upozornil Zastupitelstvo na známý ekonomický jev, kdy teoretické úspory dosažené složitější instalovanou technologií často vedou zpětně k vyšším nákladům na servis a provozní údržbu. Projektant sice namítá, že PD technologie pro minimalizaci budoucích provozních nákladů obsahuje, nicméně jejich servisní nákladovost vyčíslena není.
• Absence personální strategie (Kritické riziko): Mzdy tvoří 60 % provozu současného bazénu. Rozšíření ze 1 na 6-7 plaveckých a relaxačních okruhů a wellness zóny bude objektivně vyžadovat mnohem vyšší personální kapacity (plavčíci, recepční, údržba, úklid). V podkladech však chybí jakákoliv datová predikce mzdového modelu.
• Příležitost k úsporám z rozsahu a návratnosti: Jako hlavní zdroj vytápění má zůstat horkovod od Teplárny Písek a.s., přičemž sekundárně projekt uvažoval i o využití plynové kogenerační jednotky (usnesení 803/15). Moderní řízení spotřeby dává městu příležitost efektivně nakupovat energie, což při správném managementu zamezí plýtvání i při větším obestavěném prostoru.

Doporučené otázky Pro zajištění maximální ekonomické odpovědnosti při rozhodování by na jednání Zastupitelstva města měly zaznít následující dotazy:

1. Jaké přesné finanční závěry (v absolutních částkách) přinesla “Studie energetické náročnosti nového bazénu” od společnosti CENTROPROJEKT GROUP a.s. zkonstruovaná v srpnu 2023?
2. Má město k dispozici personální a mzdový model pro provoz nového bazénu, který reflektuje zvýšenou náročnost na obsluhu 6–7 okruhů a wellness zázemí v kontextu aktuálních průměrných mezd a faktu, že lidská práce tvoří 60 % nákladů?
3. Byla zpracována citlivostní analýza (Stress Test) pro případ, že návštěvnost po opadnutí prvotního zájmu nedosáhne optimistických 500 osob denně, ale klesne například na 300 osob? O kolik milionů korun by pak muselo město meziročně navýšit dotaci na provoz?
4. Jaký je odhad ročních nákladů na povinné servisní prohlídky, revize a opravy nově instalovaných sofistikovaných úsporných a “smart” technologií (rekuperace, kogenerace)?
   Shrnutí návrhu Z ekonomického a technického hlediska je projekt nového plaveckého bazénu v Písku koncipován s jasným důrazem na minimalizaci budoucích provozních nákladů, ačkoliv představuje masivní kapitálovou investici. Energetický koncept budovy kombinuje moderní stavební úpravy a technologická řešení, aby bylo zajištěno co nejefektivnější hospodaření s teplem a provozními médii.

Datová analýza Konkrétní technologická a stavební řešení pro snížení spotřeby energií zahrnují:

• Energetický standard a izolace: Celý objekt nového plaveckého bazénu je navržen jako vysoce úsporný a spadá do energetického standardu A. Ačkoliv se jedná o objemnější stavbu, z hlediska požadavků na samotné vytápění je obestavěný prostor překvapivě menší než u stávajícího bazénu a je podstatně lépe zateplen.
• Získávání a udržení tepla z odpadních vod: V objektu je navržen sofistikovaný systém, který bude využívat zbytkové teplo ke zpětnému ohřevu vody.
• Kombinované zdroje tepla: Jako hlavní médium pro vytápění je určeno napojení na centrální zásobování teplem, neboli horkovod ze společnosti Teplárna Písek a.s.. Jako sekundární zdroj tepla byla pro projekt schválena plynová kogenerační jednotka.
• Vegetační střecha a solární stabilizace: Ke snížení tepelných ztrát a stabilizaci vnitřního mikroklimatu přispěje navržená střecha s vegetačním souvrstvím (tzv. zelená střecha).

Rizika a příležitosti

• Příležitosti (Úspory z efektivní infrastruktury): Kombinace horkovodu a kogenerační jednotky dává městu příležitost efektivně balancovat odběry a výrobu vlastních energií. Projektová dokumentace se striktně zaměřila na implementaci prvků, které maximálně srazí přímé energetické nároky na metr krychlový vody a prostoru.
• Rizika (Skryté provozní a servisní náklady): Instalace pokročilých a úsporných technologií (rekuperace, kogenerace, smart systémy) s sebou nese známý ekonomický paradox. Budoucí správce areálu z Městských služeb Písek s.r.o. explicitně varuje, že teoretické úspory získané skrze vyspělé technologie se často odrazí zpětně ve výrazně vyšších nákladech na jejich odborný servis a nutnou údržbu.
• Rizika (Spotřeba čerpadel): I přes celkovou úspornost objektu může dojít k nárůstu spotřeby primární elektrické energie. Zatímco starý bazén má pouze jeden okruh, nový jich kvůli moderním hygienickým standardům a větší rozmanitosti vodních ploch vyžaduje 6 až 7. To logicky přinese vyšší energetickou zátěž pro nepřetržitý provoz většího počtu čerpadel.

Doporučené otázky Pro zajištění odpovědného dohledu nad hospodařením s veřejnými prostředky by měly být na jednání zodpovězeny tyto dotazy:

1. Jaké jsou exaktně vyčíslené předpokládané roční náklady na garanční prohlídky, revize a odborný servis plánované kogenerační jednotky a rekuperačních technologií? Pokryjí teoretické úspory energií tyto zvýšené servisní výdaje?
2. Jaký je očekávaný návratnostní model (ROI) pro sekundární plynovou kogenerační jednotku, a počítá tato kalkulace s aktuálním vývojem cen na trhu s plynem?
3. Jak byl ve finančním modelu ošetřen nárůst spotřeby elektrické energie vyvolaný nutností provozovat 6 až 7 čerpadlových okruhů oproti současnému jedinému?
   Shrnutí návrhu Výsledky nezávislé „Studie energetické náročnosti nového bazénu (bilance potřeb)“ měly být městu dodány do 31. srpna 2023. Zpracováním tohoto klíčového materiálu byla pověřena společnost CENTROPROJEKT GROUP a.s.. Cílem studie bylo získat exaktní data pro strategické porovnání provozní náročnosti mezi stávajícím a nově navrhovaným areálem plaveckého bazénu.

Datová analýza

• Zadání a termín: Na jednání Výboru pro bazén dne 27. června 2023 předseda výboru informoval, že studie byla zadána společnosti CENTROPROJEKT GROUP a.s. s fixním termínem dodání do 31. srpna 2023.
• Předmět zkoumání: Studie měla primárně řešit strategické porovnání energetického chování obou objektů z hlediska vytápěného a vyhřívaného prostoru, aniž by nutně musel být proveden exaktní výpočet přesné spotřeby energie v novém bazénu na jednotky.
• Technologický kontext: Předchozí hrubé odhady ukazovaly, že zatímco starý bazén disponuje 1 okruhem, nový areál by jich měl mít 6 až 7. I přesto, že nový bazén je lépe zateplen a navržen se systémem využívání zbytkového tepla, vyšší počet okruhů logicky indikuje vyšší spotřebu elektrické energie pro nepřetržitý provoz čerpadel.
• Historické srovnání: Předběžné rámcové porovnání, provedené na základě spotřeby starého bazénu v roce 2019 a dat z projektové dokumentace, paradoxně naznačovalo, že by nová varianta mohla mít energetickou náročnost mírně nižší. Studie od CENTROPROJEKT GROUP a.s. měla tyto odhady definitivně potvrdit či vyvrátit.

Rizika a příležitosti

• Riziko (Chybějící implementace dat): Ačkoliv byl termín odevzdání studie stanoven na konec srpna 2023, v dostupných zdrojích z podzimu a konce roku 2023 (včetně materiálů o dalším postupu výstavby bazénu s odhadovanou cenou 468 mil. Kč bez DPH za vlastní stavbu) nejsou exaktní výsledky a finanční dopady této studie explicitně rozklíčovány. Hrozí analytické riziko, že rozhodování o investici probíhá bez plné integrace tvrdých dat o provozních nákladech.
• Riziko (Důraz na nesprávné nákladové těžiště): Starosta města upozornil, že energie tvoří historicky pouze cca 20 % nákladů provozu bazénu, zatímco dominantních 60 % tvoří mzdy personálu. Fixace pozornosti pouze na výsledky energetické studie může odvést pozornost od podstatnějšího rizika – nutnosti skokově navýšit personální kapacity pro obsluhu 6 až 7 nových vodních okruhů.
• Příležitost (Optimalizace dotace na provoz): Získání exaktních dat z bilance potřeb od společnosti CENTROPROJEKT GROUP a.s. do 31. srpna 2023 dává městu příležitost přesně zakalkulovat budoucí výdaje na energie a nastavit realistický model městské dotace k pokrytí každoroční provozní ztráty před samotným zahájením případné výstavby.

Doporučené otázky Pro zajištění péče řádného hospodáře by měly na jednání Zastupitelstva města zaznít následující analytické dotazy:

1. Jaké konkrétní číselné hodnoty (v MWh a předpokládaných ročních finančních nákladech) přinesla Studie energetické náročnosti, která měla být dodána společností CENTROPROJEKT GROUP a.s. do 31. srpna 2023?
2. Byly závěry této studie plně integrovány do střednědobého výhledu rozpočtu města pro roky 2024–2026 k pokrytí budoucích provozních ztrát nového areálu?
3. Potvrdila nezávislá studie dřívější rámcové předpoklady, že i přes nárůst počtu okruhů ze 1 na 6 až 7 bude energetická náročnost nového bazénu nižší než u bazénu stávajícího?

Shrnutí návrhu Z dostupných podkladů nevyplývá, že by projektová dokumentace nového plaveckého bazénu v Písku počítala s aktivním využitím solární energie (například ve formě fotovoltaických panelů pro výrobu elektrické energie nebo solárních termických kolektorů pro ohřev vody). Energetický model nového areálu je postaven na odlišných technologiích, primárně na kombinaci centrálního zásobování teplem a plynové kogenerace.

Datová analýza Z technologického a investičního hlediska jsou zdroje pro nový bazén v podkladech definovány následovně:

• Schválené zdroje tepla: Rada města Písku explicitně schválila pro nový plavecký bazén kombinaci dvou zdrojů. Hlavním zdrojem tepla bude napojení na centrální zásobování teplem (horkovod ze společnosti Teplárna Písek a.s.). Jako sekundární zdroj byla schválena plynová kogenerační jednotka.
• Absence solárních technologií na budově: Architektonicko-urbanistická studie, kterou zpracovala společnost PROJEKTIL ARCHITEKTI s.r.o., potvrzuje využití kogenerační jednotky a napojení na CZT. Samotná střecha budovy není navržena pro instalaci solárních panelů, ale je koncipována s vegetačním souvrstvím jako tzv. zelená střecha. Z hlediska využití slunce se v podkladech hovoří pouze o pasivním využití v podobě „slunné louky“ u venkovní plovárny pro návštěvníky.
• Solární strategie města v jiných lokalitách: Z podkladů je zřejmé, že město Písek alternativní zdroje energie aktivně řeší. Městská organizační složka Smart Písek iniciovala výstavbu fotovoltaických elektráren (FVE) na budovách v majetku města, nicméně jako pilotní projekt je výslovně určeno vybudování FVE v areálu Základní školy J. K. Tyla, nikoliv na plaveckém bazénu. Na tento školní projekt město alokovalo v rozpočtu částku 6 mil. Kč, která však byla v průběhu roku 2023 v rámci rozpočtových opatření prozatím snížena na 100 tis. Kč.

Rizika a příležitosti

• Riziko (Závislost na vnějších dodavatelích a cenách komodit): Absence vlastního bezemisního zdroje energie (jako je fotovoltaika) u energeticky vysoce náročného provozu, jakým je plavecký bazén, vystavuje budoucí provozní rozpočet přímému riziku. Fixace na zemní plyn (kogenerace) a centrální teplo z teplárny znamená, že ekonomika provozu bude plně závislá na volatilitě tržních cen těchto komodit.
• Příležitost (Nevyužitý potenciál ke snížení provozní ztráty): Bazény disponují rozsáhlými střešními plochami. Ačkoliv má vegetační střecha nepochybné tepelně-izolační a mikroklimatické výhody, z čistě ekonomického a analytického hlediska představuje neosazení objektu fotovoltaickými panely nevyužitou příležitost ke snížení fixních nákladů na elektrickou energii (zejména pro provoz 6 až 7 navrhovaných čerpadlových okruhů), a tím ke zmírnění celkové provozní ztráty, kterou bude muset město každoročně dotovat.
• Riziko (Absence synergie s nově budovanou energetickou společností): Město Písek v roce 2023 založilo vlastní společnost Energetická správa Písek s.r.o., jejímž hlavním cílem je mimo jiné projektová příprava výstavby FVE, správa energetického hospodářství města a rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Je ekonomickým paradoxem, že u největší investice v historii města (přesahující půl miliardy korun) se dle dostupných podkladů s vlastním solárním zdrojem nepočítá.

Doporučené otázky Pro zajištění maximální ekonomické efektivity a péče řádného hospodáře by měly být na jednání Zastupitelstva města vzneseny tyto dotazy:

1. Z jakého ekonomického či technologického důvodu neobsahuje projektová dokumentace nového plaveckého bazénu využití solární energie (FVE), zvláště když město tuto technologii u jiných svých budov aktivně implementuje za účelem energetické soběstačnosti?
2. Byla v průběhu projekčních prací zpracována srovnávací analýza (Cost-Benefit Analysis) nákladů a návratnosti zelené vegetační střechy oproti střeše osazené fotovoltaickými panely?
3. Plánuje nově založená společnost Energetická správa Písek s.r.o. dodatečně prověřit možnost instalace fotovoltaických panelů na objekt nového plaveckého bazénu tak, aby došlo k částečnému pokrytí vysoké spotřeby elektrické energie oběhových čerpadel z vlastních zdrojů?

Výběr citací zástupců města

Téma provozních nákladů a předpokládané ceny vstupného představovalo po celou dobu vývoje projektu nového plaveckého bazénu v Písku jeden z nejcitlivějších a nejvíce politizovaných bodů. Zatímco investiční náklady na samotnou stavbu dynamicky rostly z původních 200 milionů Kč až na konečných téměř 400 milionů Kč, otázka, kolik bude stát každodenní provoz a jak hluboko do kapsy budou muset sáhnout návštěvníci, zůstávala dlouho bez exaktní odpovědi.

Hloubková analýza: Provozní náklady a finanční zátěž města

Zastupitelé města Písku se opakovaně potýkali s dilematem, zda obrovský moderní komplex město finančně nevyčerpá. Dosavadní starý bazén pod hradbami vykazoval roční náklady na provoz ve výši téměř 12 milionů Kč, z čehož provozní ztráta, kterou město muselo ročně dotovat, činila 10 až 10,5 milionu Kč. Kvůli zastaralým technologiím a stoupajícím cenám energií hrozilo, že se tato ztráta bude nadále prohlubovat.

Zastánci nového bazénu argumentovali, že ačkoliv nový areál bude mít celkové roční provozní náklady vyšší – odhadované radním Lubošem Průšou na 15 až 20 milionů Kč – celková finanční ztráta dotovaná z rozpočtu se může paradoxně snížit. Místostarostka Petra Trambová poukazovala na to, že moderní technologie v novém objektu, jako je rekuperace tepla z bazénové vody, interní čistírna odpadních vod, úsporné LED osvětlení a krytí 90 % spotřeby vody přímo z řeky Otavy, zajistí vysokou energetickou efektivitu. Klíčem k udržitelnosti mělo být zvýšení tržeb. Zatímco starý bazén generoval ze vstupného zisk pouhé 3 miliony Kč, u nového komplexu se (po vzoru Mladé Boleslavi) předpokládaly tržby kolem 19 milionů Kč.

Opozice těmto číslům často nevěřila. Zastupitelé jako Petr Hladík nebo Marek Anděl se obávali, že obrovské kapacity a přidružené atrakce (jako jsou sauny a wellness) vysají městskou pokladnu, a zpochybňovali, zda Písek s 31 tisíci obyvateli dokáže takový areál smysluplně naplnit. Zaznívaly i stížnosti, že město nikdy nenechalo zpracovat exaktní a nezávislou studii provozních nákladů; ta byla podle vedení města příliš drahá a komplikovaná. Zastupitel Tomáš Zajíček proto pragmaticky upozorňoval své kolegy, že plavecký bazén zkrátka nikdy rentabilní nebude a vždy půjde o službu, kterou bude muset město dotovat.

Hloubková analýza: Cenová politika a vstupné pro občany

Absence jasného ceníku se stala hlavní politickou zbraní opozice. Iniciátoři referenda (Marek Anděl, Lukáš Nebes, Martin Brož) v roce 2022 přímo argumentovali: „S ohledem na celkovou odhadovanou cenu výstavby a souvisejících investic lze dovodit, že reálná cena vstupného bude vysoká“. Poukazovali na to, že nikdo z vedení města na dotazy ohledně ceny vstupného občanům neodpověděl. Vrcholem této komunikační bariéry bylo prohlášení tehdejšího starosty Michala Čapka, který debatu ukončil s tím, že „vstupné není relevantní pro rozhodnutí o bazénu“.

Přesto existovala dlouhodobá koncepce, jak by se ceny měly tvořit. Od roku 2012 se plánovalo rozdělení areálu na funkční zóny, které by provozovateli umožnily vybírat diferencované vstupné zvlášť za plaveckou část, relaxační zónu a nadstandardní wellness.

Hlavním trumfem cenové politiky, o kterém hovořil radní Průša, bylo zavedení „dvojích cen“. Cílem bylo nalákat do aquacentra turisty projíždějící na Šumavu a nastavit pro ně vyšší komerční ceny, ze kterých by se dotoval provoz, zatímco obyvatelé Písku by měli vstupné dotované a levnější. V roce 2017 představila Petra Trambová konkrétní model na příkladu z Mladé Boleslavi: základní vstupné na hodinu tam stálo 60 Kč, ale pro místní pouze 48 Kč, zatímco „all-inclusive“ vstup do všech zón vyšel na 120 Kč, ale pro rezidenty s kartou jen 96 Kč.

Zástupci napříč politickým spektrem (včetně Otomara Gottsteina a architekta projektu) se shodovali, že bazén je především veřejnou službou a dotace města musí zaručit sociálně přijatelné ceny zejména pro děti, plavecké školy a seniory. Oficiální kampaň města Písku těsně před zahájením stavby proto občanům definitivně slíbila, že cena vstupného bude i přes moderní zázemí „srovnatelná s bazény v okolních městech“.

---

Přehled 10 nejzajímavějších citací vedoucích politiků k nákladům a vstupnému

1. JUDr. Luboš Průša (radní města) o strategii křížového financování a dvojích cen z turistů:

„Část navýšení nákladů na provoz pokryjeme zvýšením počtu návštěvníků, včetně těch, kteří jedou na Šumavu a ze Šumavy. Pro místní přitom může být stanoveno nižší vstupné, pro turisty vysoké – to už je věc politiky a rozhodnutí rady a zastupitelstva.“

2. Ing. arch. Petra Trambová (místostarostka) o očekávaných úsporách a přilákání nových platících návštěvníků:

„Provozní náklady na nový bazén by mohly být i nižší, chceme nový bazén pro lidi, kteří tam nyní nechodí z důvodu, že je nevyhovující… Město Písek má nyní 10 mil. Kč provozní ztrátu z bazénu.“

3. JUDr. Ing. Michal Čapek (starosta) při snaze opozice podmínit stavbu ekonomickými detaily vstupného pro občany:

„Vstupné není relevantní pro rozhodnutí o bazénu.“

4. Ing. Petr Hladík (místostarosta, později zastupitel) zpochybňující ekonomický smysl obřího areálu:

„Provozní náklady přibližně 15-20 milionů… Pro koho ten bazén vlastně bude? Nemám srovnání z toho bazénu, který má údajně tržby 19 milionů, ale nebude to nakonec jen pro ty, kteří jedou ze Šumavy? Bude to skutečně pro písecké rodiny? Budou mít vůbec na to, aby se tam vykoupali?“

5. Marek Anděl (zastupitel, lídr opozice) kritizující netransparentnost kolem finálních cen:

„Dalším důležitým faktorem pro občany města Písku je cena předpokládaného vstupného do plánovaného bazénu pod lesnickou školou. Ačkoliv na cenu vstupného do tohoto bazénu byl několikrát a opakovaně vznesen dotaz, nikdo z vedení města na to nikdy neodpověděl… S ohledem na celkovou odhadovanou cenu výstavby a souvisejících investic lze dovodit, že reálná cena vstupného bude vysoká.“

6. Tomáš Zajíček (zastupitel) o tvrdé realitě dotování veřejných sportovišť:

„Bazén rentabilní nikdy nebude, nová stavba nepřinese úspory, město jej bude vždy dotovat, záleží v jaké výši. Problém nebude postavit bazén, problém bude v nastavení ceny, pokud budeme chtít minimalizovat ztráty.“

7. Ing. Otomar Gottstein (zastupitel) zdůrazňující prioritu dostupnosti pro ohrožené skupiny:

„Město bude provoz bazénu stejně dotovat, pak cena pro děti a seniory může být příznivá. Chceme bazén s nízkými provozními náklady za přijatelnou cenu.“

8. Mgr. Eva Vanžurová (starostka) o obavách z reakce veřejnosti na nevyhnutelně dražší vstupné v luxusnějším areálu:

„Je otázka, co chceme a na co máme prostředky, občané Písku také nebudou chtít vynaložit takové prostředky za vstupné…“

9. JUDr. Josef Knot (místostarosta) vyzývající k rozpočtové zdrženlivosti ohledně rozsahu bazénu:

„Máme finanční limit, město bude hradit náklady nejen na stavbu ale i na údržbu, žádná velká aquacentra nemůžeme budovat…“

10. Karel Vodička (zastupitel) apelující na transparentní komunikaci budoucích cen směrem k občanům při výběru lokalit:

„Měli bychom oslovit občany a říci jim, za kolik se kde budou moci koupat, nepředkládat k diskuzi polovičaté informace. Studii je třeba dopracovat.“

11. Ing. arch. Petra Trambová (Pro Písek, místostarostka) prezentovala předpokládané ceny vstupného na základě komparace:

„Vstupné ještě nemáme stanovené, ale máme srovnání a čísla o provozních nákladech a podobně z Mladé Boleslavi. Podívejme se na jejich vstupné. Je možné rozdělit vstupné podle částí. V Mladé Boleslavi mají základní vstupné jenom do bazénu, kde mají šest drah, je 60 Kč, snížené pro občany Mladé Boleslavi je 48 Kč; my dneska máme 42 Kč. All inklusive, tedy do všech zón, je základní vstupné 120/ 96 Kč na hodinu.“

6. Ing. arch. Petr Lejsek (zástupce společnosti Šumavaplan, autor prvotní studie) otevřeně promluvil o nerentabilitě veřejných bazénů:

„Stanovení cenové politiky záleží na zastupitelích, bazén je služba lidem, nebude zdrojem výdělku. Z hlediska ekonomiky nevydělává téměř žádný průměrný bazén v republice.“

Vývoj cen Městský bazén Mladá boleslav

Městský bazén Štěpánka představuje moderní centrum vodních sportů a relaxace v Mladé Boleslavi. Od svého otevření se stal klíčovým bodem pro veřejnou rekreaci, což dokládá i vysoká návštěvnost, která v roce 2022 dosáhla 225 500 osob. Cenová politika tohoto areálu je založena na zónovém rozdělení služeb a výrazném zvýhodnění obyvatel využívajících lokální slevové nástroje.

Chronologický přehled změn a milníků areálu Štěpánka

Vývoj cen v areálu Štěpánka reflektuje snahu provozovatele (SARAMB) o udržení kvality služeb při současném nárůstu provozních nákladů na energie a údržbu technologií.

Období / Datum	Událost	Charakteristika změny	Zdroj
Rok 2022	Rekordní provoz	Návštěvnost 225 500 lidí; průměrný nárůst o 2-4 tis. měsíčně
Leden 2023	Debata o energiích	Diskuse o zdražení (0-10 %) kvůli cenám tepla a elektřiny
1. duben 2024	Systémová úprava	Změna cen v reakci na nárůst nákladů a úpravu sazeb DPH
1. červenec 2025	Plánovaná změna	Avizovaná drobná úprava cen (voda, chemie, údržba)
Květen 2026	Aktuální provoz	Informace o saunových ceremoniálech a programech

Fáze rozvoje a ekonomické reflexe

Po stabilizaci provozu po pandemických omezeních v roce 2022 čelil areál Štěpánka zvýšenému zájmu veřejnosti, což kladlo vyšší nároky na úpravu vody a personální zajištění. Začátek roku 2023 byl poznamenán energetickou krizí. Vedení města v té době deklarovalo, že pro sportovní plavání v areálu Štěpánka hledá úspory tak, aby navýšení cen bylo minimální, zatímco v energeticky nejnáročnějším wellness segmentu bylo zdražení nevyhnutelné.

K zásadnímu přenastavení ceníku došlo v dubnu 2024. Tato změna reflektovala nejen vnější inflační tlaky, ale také zákonnou změnu sazby DPH, která musela být do cen promítnuta. Provozovatel i po tomto kroku uvádí, že díky efektivnímu řízení zůstávají ceny srovnatelné nebo nižší než v obdobných areálech v okolních městech.

Aktuální struktura zónového vstupného

Areál Štěpánka využívá specifický model rozdělení do čtyř zón, který umožňuje návštěvníkům platit pouze za ty služby, které skutečně využívají.

Detailní ceník dle zón a kategorií

Zóna a kategorie	Základní cena (Kč)	S MB kartou (Kč)	Časový limit
Zóna 1: Kondiční plavání	112	84	Bez omezení
Zóna 1: Snížené vstupné	83	62	Bez omezení
Zóna 2: Rekreační (Dospělý)	140	105	1 hod (+10 min)
Zóna 2: Rekreační (Dospělý)	261	196	4 hod (+10 min)
Zóna 2: Rodinné (2+3)	838	628	4 hod (+30 min)
Zóna 3: Wellness (Dospělý)	279	209	1,5 hod
Zóna 4: ALL-IN (Dospělý)	621	465	4 hod (+10 min)

Poznámka: U všech časově omezených vstupů je každá další započatá minuta zpoplatněna částkou 2 Kč. U rodinného vstupného se tato částka násobí počtem osob.

Význam MB karty pro návštěvníky Štěpánky

MB karta hraje v ekonomice areálu klíčovou roli. Slevy pro držitele karty dosahují u vybraných tarifů až 25-30 %. Například u celodenního vstupu do Zóny 2 zaplatí dospělý bez karty 465 Kč, zatímco s kartou pouze 349 Kč. Tento systém efektivně motivuje pravidelné návštěvníky k registraci v městském systému.

Provozní náklady a budoucí výhled (2025–2026)

Městský bazén Štěpánka avizoval úpravu cen k 1. červenci 2025 s velkým předstihem. Důvody pro tento krok jsou striktně nákladové:

• Chemické hospodářství: Rostoucí ceny plynného chloru a dalších látek pro úpravu vody při vysoké zátěži návštěvníky.
• Vodní hospodářství: Zvyšující se náklady na vodné a stočné nezbytné pro cirkulaci a filtraci v rekreační části.
• Technologická údržba: Potřeba generovat prostředky na opravy moderních, ale intenzivně využívaných atrakcí a wellness technologií.

V roce 2026 se areál soustředí na rozšiřování programové nabídky, jako jsou saunové ceremoniály nebo cvičení pro seniory, což zvyšuje přidanou hodnotu pro návštěvníka i při postupně se zvyšující cenové hladině. Vedení areálu zdůrazňuje, že cílem je udržet cenu v přepočtu na minutu vstupu konkurenceschopnou vůči areálům v Nymburce nebo Čelákovicích, kde se hodinové vstupné pro veřejnost v minulosti pohybovalo kolem 120–140 Kč.